19.5.2017
Po výstupu na Mount Baldy jsme docela zničení, ale co se dá dělat, přece neodřekneme Petře slibovaný odpolední program - vycházku a lezení v Echo Canyonu. Petra musí zůstat v práci asi o půl hodiny déle než obvykle, čekáme na ni v autě a protože hezky svítí sluníčko, vůbec nám to nevadí, aspoň trochu vysušíme boty a ponožky.
Vyrážíme kolem čtvrté hodiny, cesta lesem a později kamenitým korytem potoka trvá asi hodinu a půl. Je to tu opravdu hezké, jsem ráda, že mě sem vzali sebou. Později, když na ně čekám pod skalou a začnou mě hodně studit nohy, musím tento názor trochu přehodnotit, možná jsem ráda, že jsem se sem podívala, ale chtělo to zorganizovat trochu jinak, když nic jiného, měla jsem si do mapy uložit polohu našeho auta a pak k němu vyrazit sama napřed, abych byla stále v pohybu a pak v autě mohla čekat relativně v teple.
První část cesty vede krásným topolovým hájem, Jirka jde poprvé s novým batohem
Kamenitým korytem potoka
Petra s Jirkou už jsou asi ve dvou třetinách skály
Konečně se Jirka s Petrou vrací, je asi půl deváté, rychle pobalí všechny lezecké věci a vracíme se k autu. Užíváme si krásný západ slunce a hory osvětlené jeho posledními paprsky. Zmrzlé nohy se mi při chůzi v mžiku zase zahřejí.
Hory nasvícené posledními paprsky slunce
Tři sestry - detail