6.10.2016
Rozhodli jsme se půjčit si auto a vyrazit na typicky podzimní výlet. Pro mě bylo hlavním lákadlem Modřínové údolí (Larch Valley) se žlutě zbarvenými modříny. Bohužel jsme přijeli pozdě, modříny už byly téměř opadané. I tak jsme si výlet, myslím, užili.
Auto jsme zaparkovali u Moraine Lake, které se obecně asi považuje za nejkrásnější jezero ve Skalistých horách, možná vůbec nejhezčí místo v celé Kanadě (soudě podle toho, co najdu na Googlu, když zadám "nejhezčí místo v Kanadě"). Obrázek tohoto jezera byl v sedmdesátých letech na kanadské dvaceti dolarovce, kromě toho se také objevuje v Androidech a ve Windows jako pozadí na plochu.
Morénové jezero prý nevzniklo díky moréně (ledovcem nanesený kamenný val), pouze si to lidé v minulosti mysleli. Kamenný val, který přehradil dřívější potok, je pozůstatek sesuvu z nedaleké hory Towel of Babel.
Jirka a Natsumi, kolegyně, kterou jsme vzali na výlet s námi, by ho určitě měli vidět. Je to poslední příležitost, tři dny po našem výletě se příjezdová silnice na celou zimu uzavře. O Moraine Lake už jsem se zmínila dříve, v článku Nejkrásnější jezera a vodopád.
Od Moraine Lake vede stezka několik kilometrů lesem, stáčí se v serpentinách zdánlivě nekonečných, až konečně přijdeme do Larch Valley. Platí tady pravidlo alespoň čtyř lidí ve skupině. Máme štěstí, na začátku trasy postává skupinka lidí a čeká, kdo se k nim přidá. Jedná se o dvě dvojice, z nichž jedna má stejný cíl jako my s návratem zpět sem a druhá plánuje celodenní přechod přes Strážný průsmyk (Sentinel Pass) a pravděpodobně do Lake Louise. Domlouváme se s našimi souputníky, kam přesně chceme dojít a v kolik hodin potřebujeme být zpět, ať máme jasno hned od začátku.
Připadá mi, že ostatní jsou mírně zklamaní z dlouhé nezajímavé chůze lesem, chápu to, raději bych také byla rovnou na skalnatých vrcholcích s krásnými výhledy (až na to, že dnes jsou zahaleny v mraku), ale já jsem po celém létě stráveném v Kanadě zvyklá – takhle tady začíná každá tůra!
Konečně vycházíme z lesa a otevírá se nám pohled na částečně žluté a částečně opadané Modřínové údolí a nad ním tyčící se zasněžené vrcholky hor. Snažím se zorientovat a najít alespoň Mount Temple – horu zde nejvyšší.
Přicházíme k jezeru pod Strážným průsmykem, které je naším cílem, posvačíme, uděláme pár obyčejných fotek a pár bláznivých, u kterých se docela nasmějeme.
Postupně se zlepšuje počasí, chvíli si užijeme sluníčka, než vstoupíme zpět do temného lesa. U Morénového jezera znovu fotíme, protože nyní jsou lépe vidět hory v pozadí.