neděle – den 4. – 16.4.2017
Zjišťujeme, že stezka Bright Angel vede podél potoka, místy dokonce příjemným stínem vysokých stromů a asi dvakrát nebo třikrát potok překračujeme, takže je možné si namočit klobouk, šátek nebo rukávy košile (nebo všechno) a příjemně se zchladit.
Jednou si u potoka děláme další přestávku, vytáhneme svačiny a najednou má Jirka na rameni zvědavou drzou veverku! I v dalším národním parku, v Zionu, je pak musíme občas odhánět, když svačíme. To je přesně jeden z důvodů, proč strážci parku dávají pokuty za krmení zvířat, z roztomilého zvířátka se může stát otravná bestie, při očekávání něčeho dobrého z ruky může člověka poškrábat a pokousat. A to je jenom veverka, lidi by přitom byli schopní krmit i medvědy.
Nastoupali jsme prvních 200 m
Cesta vede místy pod vysokými stromy
Uprostřed pouště je oáza zeleně
Je tu další kemp, docela nás pobaví, že má živý plot z kaktusů. Je to naposledy, co se můžeme schladit vodou z potůčku, pak už stoupáme výš do svahů nad ním. Potkáváme dvojici, která se s námi dává do řeči, oni tady budou zůstávat v kempu, šli touto stezkou dolů, takže nám mohou prozradit, co nás čeká, prý se nám to bude líbit, hodně se jde ve stínu, několikrát je možnost doplnit si vodu do lahví.
Kaktusový plot
Krajina se pozvolně mění, už není tak kvetoucí, ale ještě ani tak vyprahlá, jako když jsme šli po stezce South Kaibab
Jsou čtyři hodiny odpoledne, ještě je stále horko, už tu není okolo stezky tolik stromů, ale už před sebou vidíme vysokou stěnu, v jejímž stínu budeme zanedlouho. Tu stěnu musíme vylézt vzhůru a budeme u autobusu.
Výhled na Bright Angel Trail – údolí, kterým jsme stoupali, nyní jsme už ve stínu a je nám lépe
Když potom stoupáme v cik-cak zatáčkách, zdá se mi ta cesta nekonečná. Musíme zdolat ještě minimálně 500 m. Cítím se dost unaveně, ale aspoň mi už není horko. Jirka jde napřed a vždy na příhodném místě na mě počká. Trochu mě mrzí, že si nepovídáme, cesta by lépe utíkala.
Domeček pro odpočinek, je tu pitná voda
Krátce o historii stezky Bright Angel (podle průvodce Lonely Planet) – Tato stezka byla v různých formách využívána po tisíce let. Kmen Havasupai tudy scházel do dnešní „Indiánské zahrady“, kde tito původní obyvatelé pěstovali obilí a farmařili až do počátku 20. století. Kolem roku 1890 prospektoři Ralph Cameron a Pete Berry (kteří postavili Grand View Hotel) vylepšili stezku a dokonce ji prodloužili k řece. S vidinou bohatství od roku 1903 vyžadovali poplatek 1 dolar za každého, kdo stezku použije, což bylo velmi kritizované rozhodnutí. Byli tedy vybudovány další stezky (bezplatné).
Ještě je stále světlo, takže si rychle projdeme část tzv. „Vesnice“ - Kolb Studio, Bright Angel Lodge (odkud voní pečené steaky), El Tovar Hotel a Hopi House.
Kolb Studio – malý obchůdek s knihami a mapami a galerie umění (s různými výstavami). Původně to byl domek a studio bratří Kolbových, kteří přišli v roce 1901 a byli zde známými fotografy, fotografovali mimo jiné návštěvníky, kteří zdolávali Bright Angel Trail. V roce 1911 nafilmovali jejich výlet na lodi po Green River a po Coloradu a tento film zde v malém domku pouštěli. Jeden z bratrů pokračoval v pouštění tohoto filmu až do roku 1976 (kdy v 95 letech zemřel).
Bright Angel Lodge – Hotel byl postaven v roce 1935, protože turismus v Grand Canyonu v třicátých letech výrazně vzrostl, hotel se stal cenově dostupnější alternativou staršího hotelu El Tovar. Součástí hotelu je také starší Cameron Hotel z roku 1902, jehož majitelem byl Ralph Cameron, který v té době také vlastnil stezku Bright Angel. V letech 1907-1935 sloužil také jako pošta.
El Tovar – Hotel byl vybudován v roce 1905 pro společnost The Atchinson, Topeka and Santa Fe Railway. Hotel je ve stylu švýcarské horské boudy či venkovského prostého sídla, tento styl později inspiroval stavitele dalších hotelů v národních parcích především ve 20. letech 20. století. Jedná se o nejluxusnější hotel na jižní straně kaňonu. Mnoho pokojů má výhled na hranu kaňonu.
Hopi House – Tato budova byla navržena Mary Colter (stejně jako Bright Angle Lodge), majitelem obou budov byl Fred Harvey. Stavěli ji především indiáni kmene Hopi, kteří tam potom bydleli, prodávali své výrobky a bavili návštěvníky předváděním svých tanců. Dodnes je tam obchod se suvenýry indiánské výroby.
Hopi House