1.10.2016
Zase jedna pracovní...
Někdy po obědě jsem dokončila úklid všech pokojů, do kterých se budou stěhovat noví klienti a zbývaly mi tři pokoje tzv. "stayoverů", to znamená pokoje, které jsou obsazené a obsazené zůstávají. Ty jsou vždy plné překvapení - mohou být skvěle uklizené a jakoby nepoužité, že v nich není skoro co dělat a mám je hotové za čtvrt hodiny, nebo mohou být plné poházených věcí po zemi, plné kufrů překážejících kolem postelí, které potřebuji ustlat... Nebo tam může na mě čekat pes. Jako dneska. Zaťukám, zavolám "housekeeping", počkám, zaťukám a zavolám podruhé a pak odemknu a nakouknu dovnitř a tam na mě čučí velký pes, asi jako zlatý retrívr. Jinak to vypadá, že tam nikdo není, nevím, co mám dělat, takže dveře zase zavřu a říkám si, že to bude asi chtít čas na rozmyšlenou. Možná se po nějaké době situace vyřeší sama, pokud jeho majitelé přijdou do bytu. Rozhodnu se tedy odejít a uklidit zatím dva zbývající pokoje.
Brzy poté se mě houseman Sam ptá, jestli mám hotový pokoj 202 (ten se psem) nebo jestli to byl "no servis" (tak označujeme pokoje, u kterých zaťukáme na dveře, někdo nám otevře a řekne, že nic nepotřebuje). Trochu rozpačitě odpovídám, že pokoj uklizený ještě nemám a že tam byl velký pes. Schválně říkám, že velký, aby si nemyslel, že jsem se zalekla nějakého ratlíka. Hned také dodávám, že se tam vrátím později, aby si nemyslel, že pokoj nechci uklízet vůbec. Chvíli přemýšlí a pak se ujišťuje, že pes byl opravdu velký a naznačuje rukou někam nad kolena a když přitakám, nabídne mi, že tam půjde se mnou. Ale když se ho na to později zeptám, vypadá to, že změnil mínění a raději odpovídá, že se ještě zeptá Samanthy (supervizorka, tedy výše postavená v hierarchii housekeepingu). Samanthu za chvíli potkáme a společně se jí ptáme. Už trochu očekávám, jak to dopadne - odpoví, že bych tam měla uklidit, ale že se ještě zeptá Eliota. Když pak za nmou do dalšího pokoje, který uklízím, přijde Eliot, už mě opravdu nepřekvapí, že říká, že pokud se nebojím, tak bych tam měla uklidit, ale že pro jistotu ještě zavolá Piragashovi (ten už je v housekeepingu nejvýš, už nemá kam volat). I ten potvrdí to samé. Vysvětluji, že mám celou dobu v plánu pokoj uklidit, že psa se nebojím, vypadl mile, jenom jsem se chtěla ujistit, že je to tak správně, kdyby se něco stalo.
Dokončím všechny zbývající pokoje, přijde mi pomáhat Akira, tak mu při stlaní postelí vyprávím, jak se tady můj "pokoj s velkým psem" stává známým a jak se to řeší výš a výš. Akira mě dostane svou odpovědí "just kill the dog" (= prostě zabij toho psa). Nemyslí to samozřejmě vážně, ale stejně mám pocit, že psy nemá moc v lásce.
Vlastně se docela začínám těšit, až tam půjdem, vzhledem k tomu, že všichni už dokončili nebo dokončují svou práci, je možné, že tam půjdou všichni se mnou, včetně housemama Sama, Akiry, Samanthy, Eliota... ale žádná senzace se nekoná, dopadlo to přesně tak, jak jsem čekala na začátku - když totiž na dveře pokoje 202 zaťukáme, otevřou nám majitelé psa, jsou právě na odchodu a odejdou tentokrát i s ním.