Na skok do Canmore

11.8.2016

Dneska jsem jela do Canmore až po večeři, hlavní cíl cesty byla banka. Když jsem ve Vancouveru v květnu zakládala účet, nevěděla jsem ještě, že budu pracovat v Banffu a že tam nemáme pobočku. Nevadí, do Canmore je to kousek a jízdenka autobusem je za pár dolarů. Potřebuji z banky papír pro nového zaměstnavatele, aby věděli, kam mi posílat údaje. Sice jsem údaje znala a chtěla jim je nadiktovat, ale prý to musí být papír přímo z banky.

Povinnosti mám vyřízené v 19 h, tak co s načatým večerem? Projdu se centrem a nalovím pár kešek, mám jich celkem nachystáno pět. Ještě předtím si potřebuji rozměnit, abych měla drobné na autobus, takže si jdu koupit sušenky. Takhle docela pěkně vypadá obchoďák a za ním krásné okolní hory, konkrétně ta nejvyšší vpravo je Mount Lady MacDonald.

První keška, kterou jdu hledat, je docela daleko od centra, za kolejemi, takže si dost zajdu, než se dostanu na přejezd. Keška je lehká, mám ji během chvilky, nic jiného na zadaných souřadnicích není, než jeden patník, do kterého by se dalo něco strčit, keška tam visí na řetízku.

Pak jdu zpět do centra města, kde na mě čekají zbývající čtyři keše, jednu najdu docela snadno, hlavně díky přesnému hintu - pod chodníkem. To mi bylo hodně divné, ale když dojdu na souřadnice, kde je keš schovaná, je to jasné, tady je totiž rybník a chodník vede nad hladinou. Mám štěstí, že jsem tu večer, nikdo tudy zrovna neprochází, takže můžu keš zalogovat nikým neviděna.

Cestou k další kešce vidím dva hezké kostelíky:

Bohužel další kešky se mi nepodařilo nalézt, asi to bylo spíše mou leností pořádně hledat, kolem se motalo hodně lidí, a tak jsem to po chvíli vzdala.

U jedné křižovatky mě překvapili dva malí králíci, kteří nevypadali na divoké, spíš jako by někomu utekli z domova. Oba měli bílé náprsenky, což na fotce není moc vidět. Nechtěla jsem je focením vyplašit, aby nevběhli pod kola aut.