Embedded Files
středa – den 7. – 19.4.2017
V pět ráno vstáváme a přejíždíme k Jižnímu kempu (který je, jak Jirka poznamenává, ze všech nejseverněji), před bránou už stojí tři auta, zařadíme se za ně a ještě spíme. Tuhle noc nám bylo příjemně teplo. V sedm hodin auta začne obcházet paní, zodpoví naše dotazy a její manžel zatím zjišťuje, jestli jsou nějaká volná místa. Asi o půl osmé dostáváme obálku, kam vložíme peníze, počkáme si, až nám bude přiděleno nějaké místo a pak už tam přejedeme. Líbí se nám, že máme hned za autem zátiší velkých balvanů.
Fronta před kempem
Naše místo pro dvě následující noci
Nejbližší zastávka autobusu je u infocentra, takže se rovnou jdu podívat, jaké mají pohlednice a jestli mají razítko. Příjemně mě překvapí, že na autobusy se nestojí žádná fronta, je tu přece jen asi méně lidí než v Grand Canyonu.
Autobusem jedeme na čtvrtou zastávku (The Grotto) a rovnou na Angels Landing. Je lepší tam jít brzy ráno, aby tam ještě nebylo moc lidí. První část cesty vede pohodově kolem řeky, pak se stoupá v zatáčkách až do sedla a tam začíná náročnější úsek cesty zajištěný řetězy. Místy mám trochu strach a je nepříjemné míjet se s dalšími lidmi. Cesta utíká jen pomalu, jeden kilometr jdeme asi hodinu.
Autobusy u informačního centra
Angels Landing odspodu
Řetězy jištěná cesta
Pohled na to, co nás čeká
Už téměř na vrcholu
Nejlepší je dívat se dolů v leže
Výhled do údolí, směrem k našemu kempu
Cesta dolů jde snadněji, už víme, kde je nejlepší šlápnout a kde se chytit, jediná nevýhoda je, že asi ještě přibyli lidé na stezce. Když sejdeme až k řece, chci si ještě udělat jednu fotku, teď když je slunce na jižní straně, sundám batoh a než vytáhnu foťák, Jirka na mě volá, že mě vyfotí on, protože tam zrovna jde nějaký jelen přes cestu za mnou.
Angels Landing, jelen a já
Page updated
Google Sites
Report abuse