44. Výprava za duhou

3.8.2016

Viděla jsem na internetu krásnou fotku pořízenou u Vermilionských jezer - sluncem osvícený Mt. Rundle a nad tím zářivá duha. Řekla jsem si, proč já vlastně nejezdím častěji na kole právě k jezerům, je tam tak hezky a mohla bych vidět něco podobného. Skoro každý večer tady trochu sprchne, občas do toho zároveň svítí sluníčko, takže šance na pozorování duhy je poměrně vysoká.

Jo a je tam jedna keška, takže mám ještě jednu motivaci, proč se tam vydat. Ještě než jsem dojela k místu, kde by se keš měla vyskytovat, natočila jsem krátké video - plánuji pořídit tak deset různých záběrů, jak si tady jezdím, chodím, k tomu nějaká zvířátka a hory a nakonec z toho sestříhat tak desetiminutový film o mém pobytu v Kanadě :-).

Keška je na odpočívadle, kde zrovna bylo asi osm lidí, rozhodla jsem se tedy počkat, až se všichni dostatečně pokochají, vyfotí a odjedou. Ale vypadalo to, že si říkají to samé a k odjezdu se nějak neměli. Začala jsem tedy opatrně pátrat po keši i před nimi, předstírala jsem, že si čtu naučné cedule a koukala pod ně i za ně, ale nic jsem nenašla. Po chvíli hledání začalo drobně pršet - no vida, to se hodí, tak připravit foťák, ona ta duha ještě nakonec opravdu bude!

Nejdřív se objevila duha spíš neznatelná (chtělo by to pořádný déšť, ne jen takové krápání), krásně se klenula nad Mt. Rundlem jako na té fotce, která byla mým ideálem, ale tato hora bohužel nebyla ozářená sluncem, to svítilo jen na Sulphur Mountain v popředí:

Obr. 1 První duha

Potom jsem popojela k jinému jezeru, už jsem se vracela a zatím se mraky trochu posunuly, Mt. Rundle byl nádherně osvětlen, duha jasná a zářivá, akorát ne celá :-).

Obr. 2 Druhá duha

No a to je všechno, nekoná se happy end s třetí duhou, která bude zářivá a celá nad úžasně osvětlenou horou, ale i tak to považuju za povedený výlet a za docela pěkné fotky.

Obr. 3 Detail