16.8.2016
Na dnešní večer jsem měla v plánu pouze psaní na blog, psaní e-mailů a kopírování a sdílení fotek ze včerejšího velkého výletu, ale když mi Eva z kuchyně napíše smsku, jestli si nechci jít zahrát šachy, neodolám, svou "práci" na počítači odložím na neurčito a jdu si zahrát. Společné volné večery nemáme teď tak často jako dřív, když máme obě dvě nějaké brigády v obchodech.
Hrajeme dvě partie, v první jsem si vybrala černé figurky, hra vypadá celkem vyrovnaně, ale přišla jsem o svou dámu. Evu jsem připravila o obě věže, jednoho střelce a koně. Nakonec mi Eva dá mat svou dámou za asistence střelce. Trochu mě to mrzí, ale byla to pěkná hra a aspoň vyhráli ti "hodní" ( = bílé figurky). Takže navrhuji odvetu a chci tentokrát bílé - když budu hrát za stranu "dobra", snad se budu víc snažit a vyhraju. Taky že jo! Sice až se svou třetí dámou (pokaždé ji vyšlu do boje jako první a nějakou neopatrností o ni přijdu, ale dokážu si pěšcem dojít pro druhou a když o ni přijdu, tak i pro třetí).
Občas nám někdo nakoukne přes rameno, jak o vypadá, a tak jsem ráda, že obě hry jsou celkem vyrovnané. A nikdo nás nesleduje celou dobu ani nám do hry nijak nemluví a neradí, když nepočítám radu: "Zabij krále."