68. Halloween

31.10. 2016

Halloween je předvečer svátku Všech svatých, který je vždy 1. listopadu. Den před Halloweenem probíhala soutěž ve vykrajování dýní, každé oddělení našeho hotelu dostalo jednu dýni a tři vítězné měly být vystavené v hlavní místnosti u recepce. Nakonec jich tam ale bylo vystavených asi šest z deseti, včetně té naší. Já jsem se přišla jen podívat na to, jak ostatní vykrajují, nechtěla jsem do toho zasahovat, abych něco nepokazila. Kolegyně Liv se toho za nás zhostila s nadšením a výsledek byl moc pěkný:

Obr. 1 Halloweenská dýně za oddělení housekeepingu

Také ostatní oddělení dodala nádherně vyzdobené dýně:

Obr. 2 Dýně za oddělení administrativy

Obr. 3 Dýně od pracovníků z recepce

Docela hodně jsem přemýšlela, jaký halloweenský kostým si vyrobit, aby to nejlépe nic nestálo, ale aby to nebylo trapné. Jeden z prvních nápadů bylo jít za kovboje, půjčit si od kolegy klobouk a vzít si rifle a košili, jenže klobouk mi byl velký a říkala jsem si, že to je málo, že to není pořádný kostým, když nebudu mít kovbojské boty, případně pásek s revolverem. Docela se mi líbily nápady, které mi předhodili kolegové, když jsem se jich ptala – turista (foťák, nějaká čapka proti slunci, podkolenky, hůl...), nebo s Jirkou vytvořit dvojici "pepř a sůl", případně noční a denní obloha (byla bych celá v černém a přišpendlila nebo přilepila bych na sebe z papíru vystříhané hvězdy a měsíc, Jirka by na nebesky modré mikině měl slunce). Nakonec zvítězil nápad kovboje, nejenže jsem našla menší klobouk k zapůjčení, ale také stříkací pistole, kterými jsem mohla kostým dobře doplnit. A ještě jsem si udělala papírovou šerifskou hvězdu.

Obr. 4 Kostým kovboje

Nejdřív jsme s Evou vyrazily do centra podívat se na ohňostroje. Zastavily jsme se na mostě a chvíli pozorovaly ohňostroj, když jsme si všimly pohybu pod námi – z řeky vyšel na břeh obrovský jelen wapiti, asi se bál toho hluku, zašel trochu do křoví, které roste podél břehu, jen tam zastrčil hlavu, jako pštros do písku, a myslel si, že není vidět. Po skončení ohňostrojů jsme ještě měly možnost pozorovat dalšího jelena, mladšího - měl trochu menší paroží.

Setkaly jsme se s Bárou a jejími kolegy a šly do Wild Bill's, kde jsme si zahráli kulečník, povídali si a pozorovali lidi – jaké kdo vyrobil nebo koupil masky a kostýmy.

Obr. 5 Eva jako hokejový fanoušek a Bára za ďáblíka z nějakého filmu od Tima Burtona

Přišla za námi úplně cizí slečna, docela opilá, a začala si s námi povídat. Nerozuměla jsem jí úplně všechno, připadalo mi, že mi řekla, že se jí nelíbí můj kostým a proto odejde, ale neodešla a ještě se se mnou chtěla vyfotit a pro změnu říkala, že se jí ten kostým líbí. Tak nevím, jestli změnila názor, nebo jsme prostě jen špatně rozuměla. Ona byla oblečená za baletku, vysvětlovala nám, jak bylo těžké vymyslet, jak udělat bílé baletní boty (piškoty). Nakonec ji napadlo vyrobit je z bílých ustřižených ponožek přetažených přes klasické ploché lodičky – balerínky.

Obr. 6 S neznámou baletkou

Kolem jedenácté večer jsme se už začali nudit, kolegové nám zatím nenapsali, že už jsou ve městě, pravděpodobně zábava probíhala doma (i když po desáté večer by měl být klid), ale řekli jsme si, že bychom se aspoň mohli přesunout jinam, a to do našeho oblíbeného "Gapu" ( = bar s názvem Devil's Gap, což znamená Ďáblova díra). Chvíli jsme tam tancovali a pozorovali další spousty lidí v kostýmech, později dorazili ostatní kolegové, dokonce i ti, kteří tvrdili, že Halloween nemají rádi a nikam nepůjdou, takže jsme s nimi prohodili pár slov, pochválili kostýmy, udělali pár fotek, zatancovali a pak brzy šli domů. Byla jsem ráda, že jsem všechny aspoň viděla, i když mě mrzelo, že jsem s nimi nestrávila moc času.

Obr. 7 S Jirkou v Gapu

Obr. 8 Kolegové