Stanleyho park

24.5.2016

Dnešní procházka měla být hlavně v Stanleyho parku, ale měly jsme hodně času, takže jsme chodily i po Downtownu, podívaly jsme se tam do kostela a po rozloučení s Evou jsem se prošla i kolem stadionu a v Chinatownu.

GPS fungovala jen dopoledne, takže část trasy mám zaznamenanou přesně, Chinatown a další místa jsem vyznačila body, červeně je dnešek, modře je trasa předchozího dne.

Ještě zmíním, že informace jsem čerpala částečně z infotabulí přímo na místě a částečně zde:

http://www.lideazeme.cz/clanek/pradavne-totemy-ve-stanleyho-parku

Od totemů zamíříme k Nine O'Clock Gun, což je kanon odlitý v Anglii roku 1814, vydávající ohlušující ránu každý den večer v devět hodin, nepřetržitě už od roku 1894. Dříve takto kanon každý večer určoval dobu, kdy končil rybolov.

O kus dál je socha dívky - potápěčky (Girl in Wetsuit) a maják:

Na severním okraji poloostrova je most Lions Gate, který spojuje Stanleyho park a zároveň celý západní Vancouver se severním Vancouverem. Most byl otevřen v roce 1938, je dlouhý necelé dva kilometry a vysoký 111 m.

Zaujaly nás také keře s plodem podobným malině, Eva to zkouší ochutnat, i přes moje protesty, že to může být jedovaté. Z infotabule se potom dozvíme, že se to jmenuje salmonberry a je to invazivní rychle se šířící nepůvodní druh. A je to jedlé.

U jezera sedí na lavičce starší pár a pozorují malého ptáčka, který skáče po cestičce. Potom přiletí nejspíš jeho otec (matka by měla být jinak zbarvená, nenápadně hnědá), sedne si na lavičku a volá na něj, asi se o něj bojí. Je to vlhovec červenokřídlý (Red winged blackbird), jak se dozvídám z cedule vedle lavičky :-).

Potom přicházíme k růžové zahradě, les se mi hodně líbil, ale i tady má park něco do sebe, tak třeba nebojácné veverky:

Na okraji parku se podíváme k soše Stanleyho, zvedá zde ruce k nebi a pronáší svou řeč o tom, že park má navždy sloužit všem lidem: "To the use and enjoyment of people of all colours creeds ad customs for all time... I name thee Stanley Park."

Potom asi půl hodiny sedíme na lavičce u moře v Crab parku a díváme se na Canada Place a Vancouver Lookout.

A ve čtyři hodiny přicházíme do agentury Springboard, kde nás přivítá Dale, dá nám mapu města a seznam otázek, s jakými se můžeme setkat na pohovorech, probere s námi naše životopisy, aby je mohl upravit, těší mě, že ten můj moc úprav nepotřebuje a povídáme si o tom, co bychom chtěly dělat. Eva má jasno - nechce dělat servírku, líbilo by se jí být třeba v půjčovně kol, ale Dale říká, že taková místa jsou teď bohužel obsazená. Já říkám, že moje představa je dělat v restauraci nebo hotelu, nejvíc bych chtěla být někde v horách. Dale říká, že je to možné, ale že by to znamenalo odjet ihned. Je překvapený, když bez váhání souhlasím. Eva se ptá, jak daleko by to znamenalo - třeba i tisíc kilometrů do Skalnatých hor, do města Banff, Canmore a ještě je tam jedno, které si nepamatuji. Jezdí tam přímý autobus - večer se vyjede z Vancouveru a ráno bychom tam byly. Obě souhlasíme, tohle zní dobře. Dale vypadá pořád nějak překvapeně a ještě dodává, že práce tam je spíše pro někoho, kdo má rád turistiku, ježdění na kole a lyžování, práce ve Vancouveru je dobrá pro ty, kteří si užívají chodit nakupovat. Hm, tak to mi jen potvrdil, že to je správná volba. Takže nám bude připravovat seznam pracovních míst (s ubytováním) ve Skalnatých horách. A bydlení ve Vancouveru zatím shánět nemáme. Prima, o starost méně. Za domácí úkol dostáváme podívat se na youtube na videa o národních parcích Banffu a Jasperu, protože se nás zaměstnavatelé na to budou ptát.

Dále dostáváme informace o tom, jaký si zařídit bankovní účet, jakého telefonního operátora zvolit a kde si zařídit Social Number. Všechno nám zakreslí do mapy. Po odchodu z agentury se s Evou tedy domlouváme na zítra - zkusíme vše zařídit hned ráno a když nám zbude čas, můžeme odpoledne vyrazit do akvária, podívat se na velryby a rejnoky.

Přemýšlím, kudy to vezmu k hostelu, abych nechodila stále stejnou cestou, zamířím na východ a podívám se na muzeum vědy a stadion.

Potom procházím čínskou čtvrtí, líbí se mi vstupní brána mezi Chinatownem a Gastownem a těším se, že někdy navštívím také čínskou zahradu.

Hned po večeři jsem šla spát, byl to hodně dlouhý a náročný den. Ale opravdu super den!