3.6.2017
V předchozích dnech jsem plánovala hlavně výstupy na vyhlídky, dneska vyrazíme na pohodovou trasu k jezeru. Tenhle výlet jsem na některý večer plánovala už v zimě, chodí se sem se sněžnicemi. Nečeká nás žádné prudké stoupání, spíš se jde po vrstevnici. Stejně jako včera vyjíždíme z Banffu kolem šesté hodiny večer, tentokrát na opačnou stranu – směrem na Lake Louise. Asi v polovině cesty sjíždíme z dálnice (naproti mojí milované Castle Mountain) a pokračujeme asi deset kilometrů do Kootenay NP.
Aby cesta nebyla úplně jednoduchá (až nudná), máme celou dobu co dělat vyhnout se všem kalužím a blátu. Místy jdeme i po sněhu, ale tentokrát se do něj aspoň nepropadáme. Tahle stezka je dost frekventovaná, a tak je sníh udupaný. Potkáváme asi dvacet lidí.
Asi za hodinu a půl jsme u jezera (5 km). Trochu mě zklamalo, že není modré, ještě nestihl roztát všechen led. Ale i tak je to krása, aspoň je to zase trochu jiné.
Hory se odráží v klidné hladině jezera
Průzračná voda Boom Lake
Podvečer u Boom Lake
Původní plán vyškrábat se i někam do svahu po stezce vedoucí až na Mount Bell jsem vzdala, stezku jsme nenašli, asi je pod sněhem, jsou tu zbytky laviny, jak poznáme podle polámaných stromů. Jdeme tedy už jen stejnou cestou zpátky. V lese slyšíme podivné zvuky, buď zlomení klacků pod nohama nebo ještě víc to připomínalo tleskání. Ale kdo by co dělal uprostřed lesa mimo stezku? Nic ani nikoho jsme neviděli.