45. Výprava za bobry

4.8.2016

Už když jsem si koupila kolo a jela z Canmore, napadlo mě, že bych se jednou mohla po téhle cyklostezce vydat k jezírku, které je ani ne v polovině cesty a počkat si na bobry. Jezírko je totiž přehrazené bobří hrází a bobrů jsem tam tehdy několik zahlédla, ale neměla jsem foťák. Takže dneska jedu vyloženě s cílem udělat pár pěkných fotek. Hlavně aby na nich byl vidět placatý bobří ocas, aby bylo jasné, že je to bobr a ne třeba ondatra.

Hned když jsem přijela, uviděla jsem dva bobry, ale vyfotit jsem je nestihla, zmizeli pod vodou dřív, než jsem vytáhla foťák. Opřela jsem tedy kolo o plot, který je nad jezírkem a posadila se vedle něj a číhala. Po chvíli nade mnou na cyklostezce zastavily nějaké dvě holky a byly nejspíš zvědavé, co tam dělám, připadalo mi, že na mě divně koukají, tak jsem na ně zavolala, že tam čekám na bobry. Byl tam docela hluk od nedaleké dálnice, takže mě neslyšely a ta jedna se ptala té druhé "Co říkala?" Tak jsem se zvedla, došla k nim a povídám: "Slyším češtinu, ahoj." Mám na ty Čechy a Češky štěstí! Tak jsme si chvíli povídaly, kde jsme, co děláme a jak dlouho, dozvěděla jsem se, že tu jsou obě už přes rok, ty profesionální víza se asi dají získat i na housekeepingu, jak se zdá, zajímavé, to jsem netušila.

Za chvíli se konečně vynořil zas nějaký ten bobr, dokonce plaval k nám, tak jsem rychle vytáhla foťák a párkrát ho cvakla. Pak jsme viděly ještě asi dva, takže mám i krátké video. Holky pak poznamenaly "Mise splněna" a odjely, nejspíš sem jely se stejným cílem jako já, akorát tedy z opačné strany, z Canmore.

Ještě jsem chvíli zůstala na břehu a pozorovala bobry, kteří se odněkud vynořili asi tak jednou za pět minut a rychle zase zmizeli, ať už pod vodou nebo v houští. U toho jsem poslouchala lekce z angličtiny, snažím se je poslouchat co nejčastěji to jde.

Obr. 1 Bobr plave kolem zatopených stromků - už to vypadalo, že se do jednoho z nich pustí a ukáže mi své velké zuby, nakonec si to rozmyslel

Obr. 2 Bobr plave ke mně

Obr. 3 Bobří hráz