76. Konečně zase sněží

14.11.2016

Dneska jsem vyrazila na lyže na Sunshine sama, Jirka bude mít volný jiný den. V Banffu prší, ale teplota je těsně nad nulou, takže věřím, že až vyjedu výš do hor, bude tam sněžit. Je to tak, už u dolní stanice lanovky sněží, tam padají krásné velké vločky, v nejvyšších polohách na Lookout Mountain a na Mount Standish padají malé pichlavé vločky. Vítr mi je žene do tváří, které nemám zakryté a společně s bradou mě za chvíli pořádně studí.

Celkem jsem dnes sjela jen osm jízd a stačilo mi to. Nejdřív jsem vyjela lanovkou na Lookout Mountain, je tam špatně vidět pod nohy, je to skoro jako jet potmě, nevidím, jestli se blíží prudší svah nebo protikopec, nevidím ledové plochy a kupky prašanu... Asi v polovině sjezdovky dostanu nápad jet jinudy než obvykle, stačí pokračovat šikmo svahem místo zatočení doleva a ze svahu přímo dolů, dostanu se tak k lanovce Teepee Town, kterou jsem dosud ještě nepoužila. Co je na ní nejlepší – vyhřívané sedačky. Lanovka tu funguje od loňské sezony a je první tohoto typu v celé Kanadě, což mě trochu překvapuje, protože vyhřívané sedačky máme i v ČR déle a máme jich víc, pokud mě internet neošálil. Další výhody – má plastový kryt sedačky (tzv. bublina), takže na mě nesněží a také si můžu položit nohy na stupadlo.

Při výstupu z lanovky Teepee Town vidím některé lyžaře jet modrou sjezdovkou, kterou ještě neznám, vypadá celkem dobře a je to pokračování modré sjezdovky, kterou jsme minule jeli o něco výš (jmenuje se World Cup Downhill), jenomže minule jsme z tohoto místa pokračovali po zelené. Tak to zkusím, zpočátku se mi jede dobře, ale pak dojedu do místa, kde by se správně mělo jet téměř po vrstevnici doleva a pokračovat po modré, ale je tam provaz a nápis "Uzavřeno" a nezbývá mi nic jiného než si vybrat jednu ze tří variant černých sjezdovek, tedy těch nejtěžších. Potkávám tu tři Čechy, kteří postávají a posedávají kousek nade mnou a baví se, to že jsem taky Češka ale nedám na sobě znát a nebavím se s nimi, aby třeba neměli nějaké řeči, co tu dělám, když neumím pořádně jezdit. Černou sjezdovku totiž hodlám sjet pomaličku od strany ke straně jako když jsem byla poprvé na sjezdovce jako dítě. V pořádku dojedu na zelenou, kde to už znám a rozhodnu se naposled vyjet vyhřívanou lanovkou na Lookout Mountain, protože jízda lanovkou se mi líbí, ale viditelnost se nahoře nelepší, zato v nižších polohách je bezproblémová. Při třetí jízdě rovněž zkouším něco nového, tentokrát jen jinou modrou, vyhnu se tak protikopci, který se mi nelébí na zelené sjezdovce.

Trochu přemýšlím, jestli nejet už domů, dneska mě to tolik nebaví, ale pak jsem ráda, že jsem domů nejela, protože dalších několik jízd je fajn, zase zkouším nové sjezdovky, jsou v lese, takže tam nefouká vítr a jsou v nižších polohách, takže tam vidím každý detail pod nohama. Odpoledne přestává i sněžit. Využívám lanovku Wawa.

Obr. 1 Pohled z lanovky

Sjedu jednu modrou sjezdovku (Tincan Alley = Plechovková ulička) a myslím si o ní, že jedu po zelené, po které jsme s Jirkou jeli při naší úplně první jízdě tady v Kanadě. A ještě si říkám, že není zas tak lehká pro začátečníky. Když znovu vyjedu lanovkou nahoru, uvidím, že jsem se spletla, že dál vlevo je ještě jedna sjezdovka, které jsem si předtím nevšimla, a to je ta zelená. Takže ji zkusím sjet, abych viděla rozdíl. Je tu možnost odpočit z ní a jet po černé a začátek vypadá docela dobře, takže se tam jedu podívat. Po pár metrech ale vidím, jak se prudce svažuje o kus dále, rozmyslím si to a vracím se, vyšlapávám svah stromečkem a jen doufám, že sem nikdo jiný zrovna teď nepojede. Udělám také první dnešní fotky, stromy jsou krásně zasněžené a fotku mi nepokazí žádní lidé, nikdo tu není.

Obr. 2 Zasněžené stromy

Obr. 3 Úplně prázdná sjezdovka

Při poslední jízdě vyzkouším modrou sjezdovku přímo pod lanovkou (Wawa Bowl – miska nebo kotlina Wawa). Je sice modrá, ale je tu hodně lidí s dětmi, je to docela lehké i pro začátečníky a oproti zeleným sjezdovkám je tady výhoda – žádné protikopce nebo rovinky, kde lyže zastaví.

Hodně mě láká podívat se také k lanovkám Jackrabbit (Zajíc) a Wolverine (Rosomák), ale zároveň si chci něco nechat na zítra. Takže zvolím kompromis, zajedu se podívat k Jackrabbit a jednou ho vyjedu. Líbí se mi jízda po silnici pod gondolou, sjezdovka vede až na dolní stanici, ale zatím není dost sněhu, dá se na lyžích dostat asi do poloviny, kde je zastávka pod Goat's Eye Mountain. Není mi jasné, kudy jezdí auta, my lyžaři musíme využít lanovku Jackrabbit, dostat se s ní výš a pak teprve můžeme pokračovat.

K parkovišti jsem dorazila s asi hodiovým předstihem, takže na chatě si objednám horkou čokoládu a čtu si knížku, kterou jsem si vzala, abych mohla číst v autobuse.

Byl to dneska prima den a už se těším na objevitelské jízdy zítra.