20.1.2017
V práci jsme skončili tak brzo, že je škoda zůstat doma, protože ještě asi dvě hodiny bude světlo. Přemýšleli jsme o tom, že se zajedeme podívat k Johnston Canyonu, ale asi bychom nestihli celou procházku kaňonem za světla, navíc bych ráda měla hezké fotky, takže to necháme na jindy, pravděpodobně až na nějaký celý volný den. Místo toho navrhnu pouze projížďku k jezerům Two Jack Lake a Johnson Lake, nafotit západ slunce.
Tato cesta nám samozřejmě také slouží k tomu, pořádně si poprvé vyzkoušet všechno v autě – jak se rozsvěcí světla dálková a parkovací a také uvnitř vozu, kde to má ruční brzdu (nalevo od volantu), jak se ovládá zamykání, topení, ostřikovače a stěrače…
Jirka se mě snaží přesvědčit, že bych si jakožto spolumajitelka auta měla také vyzkoušet řízení, ale nemám u sebe řidičák, takže mu to rozmluvím, nakonec aspoň popojedu na parkovišti a zaparkuji (je úplně prázdné kromě ještě jednoho Dodge).
Obr. 1 Parkování u Two Jack Lake
Sejdeme od parkoviště k ostrůvku, udělám pár fotek, západ slunce by tedy mohl být lepší, ale nevadí, je tady moc hezky, Jirka si užívá chození po ledu, já se bojím, už několik dní je teplota nad nulou a led je popraskaný. Myslím, že jsme zaslechli i nějaké praskání. Naštěstí led vydrží a nic se Jirkovi nestane.
Obr. 2 Two Jack Lake - ostrůvek
Obr. 3 Jirka na ledu jezera a hora Rundle
Potom jedeme ještě k Johnson Lake, kde zkusíme najít kešku, už jsem ji tu jednou hledala v létě, GPS tady nefunguje úplně přesně, opět nás honí z místa na místo a i když prolezeme každou skupinku pod kořeny, každý podezřelý pařez a hromádku větví, kešku nenalezneme.
Cestou zpět vidíme u silnice velké stádo jelenů wapiti, samé velké kusy s krásným parožím. Nevystupujeme z auta, Jirka zastaví a fotí přímo z okénka.
Obr. 4 Pasoucí se jelen, v pozadí hora Rundle
Obr. 5 Wapiti