Spray Lake

5.6.2017

Další večerní výlet pojímáme trochu netradičně – tentokrát na kolech. V hotelu bylo možné půjčit si jen jedno kolo, takže já si beru svoje vlastní, i když je méně vhodné do terénu, nemá odpružení. Před cestou je potřeba moje kolo napumpovat, už minule se mi zdálo, že jsou kola nějak moc prázdná, a naložit obě kola do auta. Vzhledem k tomu, že jednu řadu sedaček máme z auta stále ještě vyndanou a leží u mě v pokoji na skříni, vejdou se kola bez problémů. To moje dokonce vcelku, ani nemusím sundavat přední kolo.

Zaparkujeme pod Ha Lingem nad Canmore a vyjedeme po šotolinové silnici směrem na Goat Pond a Spray Lake. Když přijedeme ke Goat Pondu, myslíme si chvíli, že to už je Spray Lake a celkově i potom mám pocit, že ta cesta nějak moc neutíká. Na to, že jedeme podél jezera a je to víceméně po rovině, se jede docela těžko, nejspíš kvůli povrchu silnice.

Několikrát zastavujeme na focení, nejdřív bez sluníčka, cestou zpátky pak fotíme prakticky totéž, tentokrát hory i břeh jezera osvětlené téměř zapadajícím sluncem. Barvy jsou tedy naprosto skvělé.

Chtěli jsme dojet až na konec jezera Spray Lake, ale není na to čas, pokud chceme být do setmění zpět u auta. Navíc silnice od jezera pak stejně uhýbá, a tak bychom na něj ani neviděli. Zvolili jsme „otočný čas“ v osm hodin (od šesti do osmi cesta tam, od osmi do deseti hodin zpět), v tu dobu právě přijedeme k piknikovým stolkům, takže u jednoho z nich na chvíli posedíme, vybíráme nějaký s pěkným výhledem na jezero, ale ani jeden není nic moc. Nevadí, výhledy na jezero máme cestou. A jedeme zpátky.