17.1.2017
Ani nevím, co byl hlavní impuls pro to, začít se poohlížet po nějakém pěkném ojetém autě. Jeden večer jsme si zkrátka sedli k počítači, na facebookové stránce Banff Buy and Sell (= prodej a koupě v Banffu) jsme si zadali vyhledávání aut a pročítali nabídky. Za poslední týden tam bylo snad na dvacet aut. Zajímali jsme se hlavně o auta s větším kufrem, aby se nám tam vešlo hodně věcí a aby se tam dalo přespávat, počítáme totiž s nějakou velkou cestou v létě. Většina aut byla za 1000 až 2000 CAD, tu a tam se vyskytlo něco podstatně dražšího. Ten den jsme ještě žádné nevybrali, ale asi po dvou nebo třech dnech se na této stránce objevila nabídka na pěknou Mazdu, pouze za 800 CAD (auto bylo asi celé v pořádku, jenom nefungovalo topení), na nabídku jsme se sice ozvali, ale někdo jiný byl rychlejší (možná to bylo dobře).
Netrvalo dlouho a objevila se na internetu další zajímavá nabídka, auto značky Dodge Caravan, tentokrát byla cena trochu vyšší, ale stále ještě pro nás dostupná, jediné uváděné vady: hlučná klimatizace, hluk od výfuku (který je ale údajně bez díry) a nefungující rádio.
Měla jsem ten den v plánu pouze odpočívat, ideálně u nějakého pěkného filmu, když mě Jirka vytrhl z příjemného nicnedělání, v rychlosti mě seznámil se situací a už jsme běželi k domu majitelky auta, abychom tam byli první, aby se neopakovala situace s Mazdou. Vzhledem k tomu, že nabídka byla na internetu pouze asi hodinu a majitelka bydlí dva domy vedle našeho, měli jsme docela dobrou šanci. Auto jsme vyzkoušeli, prohlédli a rychle se rozhodovali, jestli je v dostatečně dobrém stavu, aby nám vydrželo i tu případnou dlouhou cestu. Rozhodli jsme se koupit ho. Společně s majitelkou jsme zajeli k bance vybrat peníze, potom u ní doma podepsali kupní smlouvu a s klíčky v kapse šli domů. Co je zvláštní, nedostali jsme žádné papíry od auta, žádný technický průkaz. Stačí udělat si pojištění a zajít na registraci vozidla, kde dostaneme průkaz a značku (tady se na auto dává pouze jedna, a to dozadu).
Vše se nám podařilo zařídit hned druhý den, ráno ještě před prací jsme šli do pojišťovací agentury, kde nám milá paní spočítala čtyři varianty pojištění, nejdříve to vypadalo, že pojistné bude vyšší než cena, za jakou jsme auto koupili a že budeme platit měsíční splátky, protože bychom si nemohli dovolit zaplatit ho celé naráz, ale nakonec to dobře dopadlo, vybrala nám jinou variantu, tu nejlevnější. Je tam jediný zádrhel – abychom mohli tohle pojištění mít, musíme mít řidičský průkaz z Alberty, ne jen mezinárodní průkaz z Čech. Naštěstí to prý stačí až po roce. Abychom to měli z krku, platíme celé pojištění naráz, potýkám se s limity na kartě, takže platím půlku českou kartou a půlku kanadskou. Zajímavé je, že tady pojišťovny vůbec nezajímá, jaké je to auto (jaký má obsah, výkon...), cena se odvíjí pouze podle věku řidiče, případně podle toho, kolik roků bez nehod může doložit, nebo jak dlouho má řidičský průkaz.
Další rozdílná věc je, že tady vozidla nepotřebují mít technickou kontrolu, zkrátka vše co ještě jezdí, může jezdit :-).
Po práci zajdeme auto registrovat a potom společně s původní majitelkou měníme značky. Dostaneme od ní také univerzální pneumatiky a náplň do ostřikovače skel, vše proběhlo v pořádku, hurá, už můžeme s autem odjet a zaparkovat před domem. A samozřejmě začít plánovat, kam s ním brzy pojedeme na výlet.
Obr. 1 Náš Dodge před ubytovnou