Embedded Files
29.8.2016
Na dnešek hlásili pěkné počasí, ale dopoledne je zima a zamračeno, hezky je pak až odpoledne a večer, kdy už jsme z výletu doma (vrátili jsme se o půl jedné). Jedu s Evou a se společností Chinook Rafting (nákup výletu proběhl přes mou oblíbenou spol. Discover Banff Tours). Všechno probíhá dobře, průvodci jsou sympaťáci, kaňon je nádherný, jediná vada na kráse výletu je ta zima. Při pádlování se sice trochu zahřejeme, ale občas na nás šplouchne ledová voda.
Pluje nás asi pět raftů, v každém je osm lidí a průvodce. Jsou tu troje peřeje, mnohem kratší než posledně na Kickinghorse River, v podstatě je to podobné, jako když v Čechách sjíždíme na kanoi jez - musíme to trochu rozjet, vybrat správné místo pro splutí a přeskočit jednu vlnu a to je celé.
Jednou z hlavních atrakcí výletu je skákání do řeky, buď ze tří nebo z pěti metrů (nebo obojí). Já ani Eva si neskočíme, jednak protože máme brýle a nerady bychom o ně přišly a jednak proto, že je nám zima.
Čekáme, až se začne skákat, já jsem ta úplně vpravo
Skok
U poslední peřeje se zdržíme déle, nejen že splav sjedeme, ale ještě se k němu potom postupně vrátíme a chvíli se houpeme a točíme na vlnách.
Naše posádka na raftu (já jsem na fotce ta nejvíc vlevo, nade mnou průvodkyně s bílou helmou, je vidět, jak to s úsilím řídí, my se jen bavíme)
Ještě jednou ve vlnách
Po dvou hodinách strávených na řece končíme, vytahujeme společnými silami raft z vody a neseme ho asi padesát metrů do kopce. Pak ho ještě nakládáme na ostatní rafty na přívěsný vozík za autem. My máme tu smůlu, že jsme dopluli poslední, tak ho musíme zvedat nejvýš nad hlavu, naštěstí v tolika lidech to není zas tak těžké.
Takhle vypadá pohled na řeku v místě, kde jsme výlet zakončili, ve skutečnosti to bylo ale mnohem hezčí, voda byla modrozelená, hory vypadaly blíž a útesy divočeji:
Canyon
Fotky jsou stažené ze stránek Chinook rafting, více jich je na Rajčeti:
Page updated
Google Sites
Report abuse