32. Tunnel Mountain s kolegy

10.7.2016

Eva mi řekla ještě před večeří, že dnes půjde na Tunnel Mountain, trochu jsem se divila, protože už tam přece byla, ale je pravda, že už nemáme možnost chodit na stále nová místa, tak občas půjdeme i na ta již navštívená. Já mám ještě v záloze asi dva výlety na kole (Spray river a Two Jack Lakes), ale po kratším přemýšlení jsem si řekla, že to můžu jet kdykoli, když se Evě nikam nebude chtít nebo bude mít svůj kurz angličtiny.

U večeře jsem se ještě zeptala Akiry a Joye, jestli mají nějaké plány na večer a jestli by nechtěli jít s náma, tak jsme nakonec byli čtyři. Akira tam byl poprvé, zato Joy asi po padesáté a protáhl nás i novou cestou (nic moc cesta, příště radši půjdu zase po té klasické). Zajímavé a pěkné místo bylo kousek za vrcholem - taková skalnatá plošinka, kam lidi nechodí a kde začíná pěšina, kterou jsme sestupovali dolů. Tak jsme přece jen viděli něco nového.

Obr. 1 S kolegy na vyhlídce na vrcholku Tunnel Mountain, vlevo je Akira z Japonska a vpravo Joy z Taiwanu

Skoro celou cestu do kopce jsme se vyptávaly Joye jak je to na Taiwanu se zvířaty, jestli je tam něco nebezpečného, trochu jsme mluvily o ČR a oba kluci zkoušeli tipovat, s jakými státy naše země sousedí.

S Akirou jsem začala výuku cizích jazkyů, příležitostně ho učím česká slovíčka a on mě na oplátku japonská. Jako první jsem uměla "děkuji" = "arigato", ale to bylo ještě díky jiným japonským kolegům, teď už umím i další:

dobré ráno = ohajo

jak se máš (či spíš doslovně něco jako "jsi v pohodě?") = genki

dobře ("ano, jsem v pohodě") = haj

Obr. 2 Skalnatá plošina blízko vrcholu, Akira, Joy a Eva a vpravo prosvítají střechy domů v Banffu a Vermilionská jezera