71. Deer Lodge

7.11.2016

Ráno mě v práci čeká překvapení, že nemám seznam pokojů, které bych měla uklidit, ale nemám ani velký úklid, jeden ze supervizorů mě informuje, že pojedu s kolegyní Liv do Deer Lodge (u Lake Louise) a já se těším, ale pak mi říká, že se nemám zas tak moc těšit, asi to bude dřina.

Jede s námi i vedoucí a ještě jeden kluk, který nám dělá řidiče. Jedeme krásným sedmimístným autem, užívám si jízdu, svítí sluníčku a máme hezké výhledy na hory. Při odjezdu z Banffu zastavíme u Tima Hortona (což je řetězec rychlých občerstvení sloužících zejména pro snídaně a svačiny) a dostaneme kávu nebo horkou čokoládu podle toho, kdo co chce.

Po příjezdu si trochu prohlédneme prázdnou Deer Lodge, která je teď na měsíc zavřená z důvodu rekonstrukce, najdeme hromady věcí na vyprání a pak teda pracujeme – ládujeme do obrovského koše na prádlo povlečení a když je plný, začneme povlečení soukat do velkých odpadkových pytlů, které pak zavázané postavíme k prádelnímu koši v malé místnosti, kterou nakonec celou naplníme. Po práci s povlečením pokračujeme v likvidaci téměř nekonečné hromady polštářů a dek, které jsou obyčejně pod prostěradly a slouží k ochraně matrace před ušpiněním. Pak máme chvíli volna, kdy šéf něco někde řeší, podívám se na střechu k horkému bazénu, prohlédnu si recepci a společenskou místnost. U recepce si prohlížím knihu se vzkazy, z nichž mě jeden pěkně pobaví:

Obr. 1 Vzkaz v knize návštěv: "Údržbáři jsou sexy, zavolejte mi. Carrol." A pod jejím jménem ještě telefonní číslo.

Obr. 2 Na střeše Deer Lodge

Cestou zpět se stavujeme na oběd, protože ten v našem hotelu jsme už zmeškali. V autě si příjemně povídáme o lyžování a rybaření a o tom, jaká zvířata jsme tu potkali a za jakých okolností. A o kom se mluvívá, nedaleko bývá – takže jsme záhy viděli tři krásné laně.