3. V okolí pevnosti Alamut

Pondělí 13.5. - Alamut

Užívám si pořádnou hotelovou snídani, čaj, čerstvý chleba lavaš, vajíčko, tvarohový sýr a zelenina - ta je mi obzvlášť vzácná. Najím se tolik, že ani ve 14 h ještě nemám hlad. Z hotelu nás hodí taxík na tzv. Alamut station, kterou nám recepční zakroužkoval do plánku Qazvinu, stejně jako různá místa k navštívení, kdybychom tudy zase projížděli a měli čas na prohlídku města. Na Alamut station pohrdneme nabídkami taxikářů (aniž víme cenu) a nastoupíme do mikrobusu (íránsky "savárí"), který je určitě levnější, ale doveze nás jen do Rajae Dasht. Cestou uděláme zastávku v obchodě, posedíme tam při zmrzlině, ovocném pivu a čaji, zatímco babky v šátcích ( = spolucestující) čekají v autobuse.

U pevnosti se najíme, necháme si batohy v domečku s pokladnou a nalehko vyrazíme na skálu se zbytky pevnosti. Trochu mě tohle místo zklamalo, čekala jsem víc zachovalých místností a trochu víc zajímavostí k prohlížení, ale protože okolí s třešňovými sady a zasněženými vrcholky hor je krásné, nelituji, že jsme se sem vydali. Asi dvě hodiny pak dupeme horkem, až najdeme hezké místo na nocleh (dnešní trasa: https://mapy.cz/s/3sHsz). Uprosím Radka, aby mi vyprávěl pohádku na dobrou noc. Tyhle večerní chvíle jsou moc fajn.

Úterý - 14.5. - Putování od Alamutu k Ovan Lake

Vstáváme v 6 h na východ slunce, v údolích po obou stranách cesty jsou mraky, jinak je jasno. Jdeme krásnými loukami do údolí, kolem nás jsou zajímavé slepencové skály. Řeka je prudká, brodit ji se nám opravdu nechce, sestoupíme tedy asi o kilometr níž, kde je lávka, trochu se prodíráme křovím, naštěstí je tu nějaký zavodňovací kanálek, kterým se dá jít docela dobře. Trochu nás pošlehají rostliny, některá z nich je asi nějak jedovatá, protože kdo neměl dlouhé kalhoty, odnese to puchýři na holeních.

Středa - 15.5. - Ovan Lake

Ráno je mlha, vyrazíme tedy asi až o hodinu později než obvykle. Pokračujeme v cestě k Ovan Lake, místy po cestách, místy bez cest, snažíme se držet vrstevnice 1 900 m n. m. Procházíme nedaleko stáda ovcí a vyběhne směrem k nám asi osm psů, což nás dost vystraší, ale naštěstí se nepřiblížili až k nám, nechali nás odejít. Později k nám vybíhá ještě jeden pes u jiného stáda, jinak máme pohodovou až nudnou cestu. Ovan Lake je docela hezké, ale nesmí se v něm koupat (stejně bych se nekoupala, protože ženy musí být stále zahalené).

Dnešní trasa: https://mapy.cz/s/3sHvK

Dáváme si u jezera delší pauzu a asi v 15:30 odcházíme. Necháme se svést taxíkem (nebo to nebyl taxík, jen prostě žluté auto?), nejdřív se dohodneme na ceně, či spíš já ji napíšu a je odsouhlasena, ale pak si řidič nevezme nic :-). Necháme se vyhodit na křižovatce před vesnicí a postavíme stany v údolí opodál, aby na nás nebylo od silnice moc vidět. Ještě že jsme nezůstali hned u ní, jak jsme původně uvažovali, protože tam přijelo auto naložené odpadky a vyhazuje je tam.

Po večeři s Radkem luštíme křížovky, dokonce i Michal nám pomáhá a snaží se nám v mapě najít hrad u Chomutova a horu u Náchoda :-). Už nevím přesně, čemu jsme se tak smáli, ale v paměti mi zůstane, že to byl jeden z nejhezčích večerů. Jen jsme si pak asi neměli povídat před spaním o jídle, protože se mi pak asi na základě toho zdálo o hostině s deseti druhy chlebíčků a stejném množství zákusků a probudím se hladová :-).