Cesky - Tschechische Seite - Lisabonska smlouva

Da ich kein Tschechisch kann, kopiere ich einen tschechischen Text hier herein, in der Hoffnung, dass dieser Tschechen mit Deustch- oder Englischkenntnissen auf diese Seite führt und so die Kritiker des Lissabonvertrages gute Argumente bekommen.
 
Dear Vistitors from Czechia! Pleace look to the english page or show this page persons, which can read german.
 
Ustavni Soud / Verfassungsgericht: www.ustavnisoud.cz
 
I am in distance to all textes of these blogs, because I cannot control their content. I do not agree with rassism and nationalism. But this is my chance for the transport of information. / Ich distanziere mich von den Inhalten aller  hiervor per Link findbaren Blogs, da ich diese nicht lesen kann. Ich lehne Rassismus und Natioanlaismus ab. Aber ich sehen keine andere Chance und hoffe wichtige Informationen über diese Blogs zu streuen.
 
Seiten des tschechischen Präsidenten/ Pages of the czechian president:
www.klaus.cz (Privat)
 
 
 
 
logo Wikimedia Česká republika Wikimedia Česká republika vás zve 9.–10. října k návštěvě svého stánku na 19. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Lisabonská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Stav schvalování Lisabonské smlouvy:     ratifikována (24 zemí)      schválena, neratifikována (Česko, Polsko, Irsko)
16stránkový mandát Evropské rady z června 2007, podle kterého má Mezivládní konference vypracovat Lisabonskou smlouvu

Lisabonská smlouva (též Reformní smlouva) je smlouva podepsaná 13. prosince 2007 v Lisabonu. Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování EU do budoucna.

Na rozdíl od Ústavy EU – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy EU, které jinak zůstávají v platnosti. Mnoho změn obsažených v neúspěšné evropské ústavní smlouvy však přejímá.

Zásady Lisabonské smlouvy EU byly vypracovány v bilaterálních jednáních během německého předsednictví EU v první polovině 2007, definitivně dohodnuty a schváleny na zasedání Evropské rady v Bruselu 21. až 22. června 2007, prodlouženého do ranních hodin soboty 23. června. Evropská rada dále udělila mandát Mezivládní konferenci k vypracování Lisabonské smlouvy, která měla být ratifikována do poloviny roku 2009.

Komplikované bylo referendum v Irsku, kde Irové v prvním referendu, které se konalo 12. června 2008, Lisabonskou smlouvu odmítli. Irsko následně získalo od Evropské unie záruky a vypsalo referendum druhé, a to 2. října 2009. V tomto druhém referendu již Irové více než 2/3 hlasů Lisabonskou smlouvu schválili.[1]

Lisabonská smlouva je předmětem časté kritiky, zejména v souvislosti s tím, že pokračuje nastoleném trendu dalšího prohlubování integrace, přičemž např. dále omezuje v některých oblastech možnost států vetovat rozhodnutí v Radě EU.

Obsah

[skrýt]

                        [editovat] Lisabonská smlouva a Ústava EU

                        Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující:

                        Dále stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je Evropská unie (EU) založena, že nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. Text mandátu také uvádí, že „všechna ustanovení Mezivládní konference z roku 2004 budou začleněna do těchto dvou smluv“, tedy to že Ústava EU, kterou tato Konference schválila, je jejich obsahem.

                        Evropská unie má mít jednotnou právní subjektivitu, jak už navrhovala Ústava EU.

                        Listina základních práv a svobod sice nemá být – na rozdíl od Ústavy EU – částí Lisabonské smlouvy, má však na základě nového znění čl. 6 Smlouvy o Evropské unii získat „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, tzn. právní závaznost, s výjimkou Velké Británie a Polska.

                        Dochází též ke změně váhy jednotlivých států při hlasování v Radě.

                        Jako kompromis – Velká Británie zprvu zcela odmítala Evropského ministra zahraničí navrženého Ústavou EU – má být tato funkce pojmenována „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Na žádost Velké Británie má smlouva v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech některým členům umožnit pokračovat v další práci na určitém aktu, zatímco jiným umožní se jí neúčastnit.

                        Označení „zákon“ EU a „rámcový zákon“ EU mají být vypuštěna, zůstat mají dosavadní označení „nařízení“, „směrnice“ a „rozhodnutí“. Na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva žádnou zmínku o symbolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovněž pojem „Ústava“.

                        [editovat] Stav ratifikace

                        Ratifikace mezinárodních smluv Evropské Unie končí uložením příslušně podepsaných listin u italské vlády. Až v tento moment je smlouva danou zemí ratifikována.

                        K 3. říjnu 2009 neratifikovaly Lisabonskou smlouvu tyto země:

                        • Irsko - smlouva schválena referendem 2. října 2009
                        • Polsko - smlouva schválena parlamentem, prezident Lech Kaczyński doposud nepodepsal ratifikační listinu

                        Stav k říjnu 2009:

                        • 3. října 2009 proběhlo druhé referendum v Irsku, které dopadlo 67,1% hlasů pro ANO, proti bylo 32,9% hlasů. Voleb se zúčastnilo 58% oprávněných volíčů.
                        • Očekává se, že v Polsku bude smlouva také podepsána, protože Polský prezident Lech Kaczyński slíbil, že po irském "ano" smlouvu "bez odkladů" podepíše.[2]

                        [editovat] Průběh ratifikace v České republice

                        [editovat] Lisabonská smlouva a česká politická scéna

                        Prezident ČR Václav Klaus Lisabonskou smlouvu odmítal od počátku ratifikace do současnosti (2009).

                        Všechny české parlamentní politické strany v roce 2009 s výjimkou KSČM Lisabonskou smlouvu více či méně podporovali.

                        ČSSD - Lisabonskou smlouvu podporovala, ačkoli by ráda referendum, v prosinci 2008 a lednu 2009 výrazně tlačila na její schválení.

                        KDU-ČSL a Strana zelených smlouvu obecně podporovali. SZ žádala urychlené schválení a ratifikaci smlouvy ještě před 1. lednem 2009, kdy Česká republika začala předsedat Evropské unii.[7]

                        KSČM - vyžadovala, aby se o Lisabonské smlouvě hlasovalo v referendu.

                        ODS - Předseda strany Mirek Topolánek schválení smlouvy podporoval[kdy?]. Velká část ODS však souhlasila s odmítavým názorem prezidenta České republiky Václava Klause.

                        Senát ČR rovněž podal v dubnu 2008 k ústavnímu soudu ČR několik dotazů týkajících se Lisabonské smlouvy a jejího možného rozporu s ústavou ČR. Dne 26.11.2008 Ústavního soudu jednomyslným rozhodnutím všech jeho soudců shledal, že v podaných dotazech k Lisabonské smlouvě nenašel rozporu s Ústavou ČR, ačkoliv také podotkl, že neposuzoval Lisabonskou smlouvu jako celek, nýbrž pouze ty její části, proti kterým směřovala uplatněná argumentace.

                        Na konci ledna 2009 se někteří senátoři ODS nechali slyšet, že podají další dotazy k Ústavnímu soudu ČR.

                        [editovat] Kritika

                        Kritici smlouvy namítají, že smlouva představuje pouze kosmetickou úpravu neschválené Ústavy EU. Za pravdu jim dává vyjádření jednoho z hlavních aktérů vzniku smlouvy Valéryho Giscarda d'Estainga, který tuto skutečnost otevřeně přiznává.[8][9][10] Kritici tvrdí, že schválení smlouvy by vedlo k výraznému omezení suverenity jednotlivých členů EU v podobě přesunu kompetencí národních parlamentů na orgány EU.[11][12]

                        Po ratifikaci LS budou moci čtyři velké země (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) zablokovat jakékoli hlasování Rady. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují – stačí 55% států s 65% obyvatel.

                        Dalším terčem kritiky je fakt, že členské státy již nebudou mít komisaře v každé komisi, čímž ztratí velkou část vlivu na rozhodování Unie.

                        V dějinách západní Evropy je bezprecedentní i fakt, že Lisabonská smlouva definuje několik mechanismů, které dávají EU možnost získávat nové pravomoce a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace.[13] Příkladem je zjednodušený postup pro přijímání změn primárního práva podle čl. 48 Smlouvy o Evropské unii, tzv. obecná přechodová klauzule (passerelle), svým sedmým odstavcem umožňuje Evropské radě, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. Tomuto rozšíření však může zabránit i jediný parlament členského státu EU. Stačí, když do šesti měsíců od obdržení plánované modifikace, vysloví nesouhlas s Evropskou radou (viz třetí pododstavec článku 48 Smlouvy o Evropské Unii).[14]

                        LS dále rozšiřuje tzv. „doložku flexibility“ (dnes čl. 308 SES), která umožňuje Radě přijmout jednomyslně vhodná opatření k dosažení cílů Společenství i v případě, že Smlouva k tomu nedává Unii nezbytnou pravomoc. Podle Smlouvy z Nice tato možnost platí pouze pro dosažení cíle v rámci společného trhu, nově má platit i pro ostatní cíle Unie.

                        [editovat] Odkazy

                        Flag of Europe.svg Související články obsahuje
                        Portál Evropská unie
                        logo Wikizpráv
                        Wikizprávy nabízejí žurnalistický obsah k tomuto tématu s názvem:

                        [editovat] Související články

                        [editovat] Reference

                        1. Irové přijali Lisabon velkou většinou [online]. Novinky.cz, [cit. 2009-10-03]. Dostupné online.
                        2. [1].
                        3. ČR smí pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy.
                        4. Sněmovna schválila lisabonskou smlouvu
                        5. Senát schválil lisabonskou smlouvu.
                        6. Senátoři předložili nový návrh na ústavní přezkum Lisabonu.
                        7. Kateřina Jacques k projednávání Lisabonské smlouvy
                        8. Valéry Giscard d'Estaing: The EU Treaty is the same as the Constitution, Indepondent, 30.10.2007, dostupné online.
                        9. EU treaty is a constitution, says Giscard d'Estaing, Ben Russell, Independent, 30.10.2008, dostupné online
                        10. Giscard: EU Treaty is the constitution rewritten, Ben Helm, Telegraph, 30.10.2007, dostupné online
                        11. T. Břicháček: Deset nejtěžších hříchů Lisabonské smlouvy
                        12. Ladislav Jakl: Lisabonská smlouva tuneluje naši suverenitu
                        13. http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=KO4l54HvOCa4
                        14. Změny smlouvy o Evropské unii a smlouvy o založení Evropského společenství, Úřední věstník Evropské unie, 17.12.2007

                        [editovat] Externí odkazy

                        [editovat] Audiovizuální dokumenty

                        Evropská unie – historie, smlouvy a struktura
                        1952 1958 1967 1993 1999 2003 2009 ?
                        Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská
                        smlouva
                        Amsterodamská smlouva Smlouva z Nice Lisabonská
                        smlouva
                        Evropská společenství (ES)* EVROPSKÁ UNIE (EU)
                        Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
                        Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES)
                        Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)
                        * ES: ESUO, EHS, Euratom Spravedlnost
                        a vnitřní věci
                        → ES
                        Policejní a justiční spolupráce (PJS)
                        Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)
                        tři pilíře“ – ES (ESUO, EHS/ES, Euratom), SZBP, PJS
                        Hledání
                         
                        Powered by MediaWiki
                        Wikimedia Foundation
                         tschechische Verfassung = ceskou ustavo
                         
                        Comments