Rollins: Rozhovory

ROZHOVORY

(výpisky z jeho rozhovorů pro tisk)

Disciplína pro mne znamená způsob, jak přežít, mechanismus přežití. Šílenství je druhá věc. Díky němu vidíš věci v jiném světle.

Takzvaný normální stav lidi svazuje, brání jim, aby byli sami sebou. Být blázen znamená být svobodný. Ano, protože rozum a normální stav má hodně co do činění s útlakem, s odmítáním/zapíráním vlastního citu.

Falešné hodnoty... životní lži... – to mě nezajímá.

Považuji z velké většiny ostatní lidi za blázny. Jejich takzvaný rozum se rozpadá na kousky, je v koncích. To je proto, že se většina lidí vyhýbá realitě, oklešťuje ji. Ale realita je jako řeka s velmi bouřlivým tokem. Můžeš se pokusit se mu ubránit, ale tok se nikdy nezastaví. A tak všichni tihle lidé kráčí proti skutečnosti a najednou se unaví, města se unaví, společnost se unaví, životní styly se hroutí, civilizace se unaví a nakonec se přece jenom podrobí toku řeky. Proto je tolik nemocí, vražd a rebelií, realitu nelze ošidit.

Lidé jsou svázáni právě tím jediným, co by je mohlo osvobodit! Ano, sami sebou. Oni lžou!

Disciplína mně v těžkých dobách pomohla, láska ne. A tak jsem se dokázal udržet, nevzdal jsem se. Vydržel jsem a držím se dál. To právě vyžaduje disciplínu. Přinejmenším to platí pro mne.

Člověk, který si váží sám sebe, je velmi silný, i když fyzicky je slabý, neunese třeba ani kufr. Ten, kdo má sebeúctu, je stejně silný jako stovka zabijáků. A žádný člověk, který si sám sebe skutečně váží, by nelhal, nekradl, nedělal bordel, nikomu by neubližoval. Co by nedělal sobě, nedělal by ani jiným.

Osobně dávám přednost pobytu v zemích, kde se nemluví anglicky. K tomuto závěru jsem došel po několikaměsíčním turné po Evropě. Pak jsem musel jet do Anglie – všichni mluvili anglicky – to bylo poprvé po třinácti týdnech, co jsem slyšel angličtinu. A to byl velký rozdíl: najednou jsem zase rozuměl těm přízemním kecům a tlachům o debilitách.

Přestěhoval jsem se do mé vlastní hlavy. A teď jsem ve stavu, kdy si mohu sám sednout do pokoje a vystačím si sám se sebou.

Omezená mysl dává průchod beznaději. A beznaděj slabosti a slabost je zlo.

Když jim v televizi řeknou, že hovno je dobrý a voní po vanilce (a hollywoodská produkce k tomu nemá daleko), oni ho sežerou.

Krédem západní civilizace je vládnout a kontrolovat. Podle mne Západ a jeho rozum je ta choroba!

Nejdu v hlavním proudu a nesnažím se s ním jít proti proudu. Nikoho nepřesvědčuju. Nejsem tu, abych působil na lidi. Chápeš tedy, co dělám? Jedu na turné, najdu si místo, kde mi bude dobře. A v hlavním proudu v té společnosti mi dobře není. Proto mě tam neuvidíš. Žít mezi nimi, stěžovat si na ně... Utekl jsem! Zdrhnul! Tam, kde se mi líbí. Jsem moc a moc šťastný.

Čím víc o sobě víš, tím míň budeš ubližovat druhým.

Přestaňte být oběťmi. Přestaňte přenášet bolest na druhé a dokažte to sami.

„Klesni, abys mohl stoupat,“ jak říká Nietzsche v Nadčlověku.1 „Miluji toho, který přichází zdola...“ Musíš až na dno, abys věděl, kde je tvá spása.

Náboženství mě nezajímá, a podle mne je pro ty slabé. Nebe je pro ty slabé, vyděšené a debilní lidi, kteří nechápou, že ráj je na zemi. Neumějí zacházet se zemí, a tak si vymysleli to neskutečné mystické nebe. Tuhle velkou věc řekl Nietzsche. Náboženství jsou založena na strachu. Všechna. Na strachu a moci. Využívají tvého strachu k tomu, aby získali moc. „Dej nám peníze, tělo a zapomeň.“ Můj anděl strážný je realita.

Moc se s lidmi nestýkám; jen málokdy mi něco řeknou. Poslouchám takových halasných řečí -- a vlastně prázdných. A když už se s někým musím setkat, je jeden denně až až. Moc rád se nespolčuji.

Mám rád účelnost. Nemám rád velké hromady bordelu. Vlastním jenom funkční věci. Jediný luxus, který si dovolím, jsou desky, káva a knihy.

Být sám sebou je velmi těžké. Zároveň je to ale způsob, jak se zdokonalit.

Jestli se chceš stát spisovatelem, můžu ti poradit: drž hubu a piš. Neměl bys o tom kafrat, protože ztrácíš čas.

Něco je ve mně, a když to ze sebe nedostanu... mne by to zničilo! Naštěstí pro mne našel jsem hudbu a psaní jako výpustné kohouty, jak ventilovat energii.

Moje hudba má dopad v různých zemích. Lidé v ní dokážou najít intenzitu, sílu, emoce, záměry.

Vydejme se po cestě Zarathustry. Jdi na horu a dovol tvé moudrosti a tvým vědomostem, ať uvnitř tebe ztěžknou.

Večerní zprávy – to je také reklama. A půlhodina u televize – to je zločin! Pustíš televizi, přijde návštěva a vy společně vejráte na televizi, nebo do vlastních prdelí, to máte jedno. A na půl hodiny jste zbaveni rozumu, duše. Nedá vám to vůbec nic, stupidní humor, mozek máte na neutrálu, neschopný reakce. A ty v tu dobu nejsi nic.

Měkké drogy jsou dnes v Americe naprosto legální. Jsou oficiálně zakázané, ale normálně je to legální. Dokážeme vyletět na Měsíc, povraždit tisíce Vietnamců, ale kus zeleného pole zničit nedovedeme? Hovno! Hoďte na to napalm. Pošlete Národní gardu! Vláda má z toho peníze, soukromníci z toho mají peníze, mafie z toho má peníze. Proto jsou drogy legální! Protože lidé si dělají zákony, aby si ochránili vlastní zájmy. Marihuana je nejvýznamnější kalifornskou plodinou. Alkohol je nejen veřejně prodáván, ale i glorifikován! Je to životní styl. Je to vášeň, závislost. Pomalu ubíjí, ničí vnitřní orgány. Nenávidím alkohol. Nenávidím cigarety. Marjánku a drogy také. Mám na ně vlastní názor. Nenávidím to všechno. Ale nebudu ti vyrážet sklenici z ruky. Jo, když lidi mají v sobě marjánku, nefungujou!

Je třeba být „totálně ostražitou jednotkou“.

Čím míň toho máš, tím míň na tebe můžou. A tak tě nemůžou zkorumpovat. Věřím v to!

Láska? Láska – ser na to! Hledej si ji, jestli chceš, znám lepší věci.

Nemůžu být s ženou, které si nevážím. A takovou k sobě nemůžu nalézt – ale ani muže!

Největším problémem dětí jsou jejich rodiče.

Masovost všechno posere; mýlí se a budou se mýlit, protože to jsou masy. Jedinec v davu ztrácí veškeré hodnoty. Frank Zappa jednoho dne prohlásil: „Standardem dokonalosti je průměrnost. Lidé baží po průměrnosti, šílí po ní.“

Chci se dostat ven, protože ti, co se spasí na lodi, jdou vlastně ke dnu. Chci ven, jdu za tím. Ale kam? Kam? Do mne, ke mně. Chci si sám sedět ve svém pokoji.

Mne politika nezajímá a jenom se tak dívám a vidím velkou smrt.

Musíš se lži podívat přímo do očí a neboj se dívat se pořádně.

Nietzscheánství je dobré pro osamělé lidi, pro izolované a já jsem taky takový jedinec. Nechci žádné přátele, nevěřím na přátelství. Nevěřím na přítelkyně, manželky, manžele, v jakékoliv formě. Čtení Nietzscheho mně pomáhá, abych rozuměl svým pocitům. Nechci žádné přátele. Slovo „přítel“ je opotřebované. Přibližuješ se k určité osobě jenom do určité míry. Nikoho nepostrádám. Když jsem doma, nechci nikoho vidět.

Posloucháte-li rádio, neslyšíte žádnou vášeň, žádný běs. Nevěřím, že ti lidé jsou tak zdvořilí, slušní. Dumám, jestli taky tak slušně šoustaj.

Je snadné ztratit sám sebe. Klíčem jsou zodpovědnost a uvědomění. A nikdy se neodchýlit od pravdy!

To je Rollins. Pořád, i po letech, zuřivý.

POZNÁMKA:

1 Nietzsche v Nadčlověku – míněno zřejmě Nietzscheovo nedokončené dílo der Wille zur Macht (Vůle k moci), které se snad původně mělo jmenovat Nadčlověk; v USA pravděpodobně vyšlo pod tímto názvem, nicméně citace, ačkoli není zcela přesná, pochází zcela jistě odtud. Srov.: "Pod mračny a blesky žijeme jako pod sobě rovnými, ale také pod slunečními paprsky, krůpějemi rosy, sněhovými vločkami a vším, co musí přicházet shora, a když se pohybuje, pohybuje se shora dolů." – Poznámka Misantropova.