FLORILEGIUM MISANTHROPICUM

MISANTROPICKÉ CITÁTY

Honoré de Balzac:

Lidské pokolení není rozděleno mezi dobré a špatné, ale mezi špatné a horší.

Manželství je jako soudní proces: jedna strana je vždycky nespokojená.

*

Neznámý Bezejmenný:

Na křižovatkách života platí kupodivu pravidlo: Nedávej přednost v jízdě!

S pravdou je to jako se ženami: všichni s ní flirtují, ale málokdo ji chce mít na krku celý život.

Žít svobodně, anebo zemřít!

Manželství je zařízení, které zbavuje muže a ženy nutnosti hádat se s cizími lidmi.

Ona si musí odskočit. Po chvilce křičí:

„Jožo, já jsem měla potrat!“

Jožo se jde podívat a vidí, že se v tom něco třepe. Má to nožičky i ručičky...

„Ty huso, vždyť ses vysrala na žábu!“

Náboženský druh žen:

Nejraději leží na kříži a přijímají Tělo Páně.

Lze považovat stáří za nemoc?

Ne, je to jen trest za to, že ještě žijeme.

Trpělivost přináší růže; ale někdy se jich dočkáte až na rakvi.

Kdo jinému jámu kopá... – ten se hodně nadře.

Lidé, vemte rozum do hrsti! Nebojte se, určitě ho unesete.

„Jak jste dokázal dožít se sta let?“ 

„No, v prvních šedesáti letech nebylo tolik aut a pak jsem přestal vycházet.“

„Proč jste utekl z vězení?“

„Chtěl jsem se stát platným členem společnosti.“

Telegram obhájce klientovi-podnikateli:

GRATULUJI – STOP – SPRAVEDLIVA VEC ZVITEZILA – STOP

Odpověď:

TAK PODEJTE OKAMZITE ODVOLANI – STOP

Přijde duše do nebe. Svatý Petr se ptá na povolání, které provozovala na zemi.

„Lékař,“ praví duše pyšně a chce se hnát dovnitř.

„Moment,“ volá Petr, „vy musíte vchodem pro dodavatele.“

Narážejí do sebe jen ti, kdo kráčejí touž cestou.

Na jazyku med,

slova jako sníh,

v srdci chová jed,

klam je ve skutcích.

Kdo snadno uvěří, může být snadno oklamán.

Zdravý rozum zabraňuje mnoha rozvodům - a především mnoha manželstvím.

Zdvořilost je sestrou nebo přinejmenším sestřenicí lži.

G. W. F. Hegel:

Jediné poučení z historie lidstva je, že lidstvo je nepoučitelné.

Ralph Waldo Emerson:

Některé lidi musíme užívat jen ve velmi malých dávkách.

Spálené knihy osvítily svět.

*

Murphyho zákony:

Meyerův zákon:

Není nic jednoduššího, než věci zkomplikovat;

ale není nic komplikovanějšího, než je zjednodušit.

Shawův princip:

Vytvořte systém, který pochopí i blbec,

a nikdo jiný než blbec ho nebude chtít používat.

Freivaldův zákon:

Pouze blb je schopen opakovat práci jiného blba.

Udělat cokoli blbuvzdorným je nemožné, protože blbci jsou ohromně vynalézaví.

*

Čínská přísloví:

Jak se ubránit opilství? Pohledem na opilce.

Všichni lidé jsou chytří – jedni předtím a ostatní potom.

Máš jedna ústa, dvě uši. Užívej v daném poměru.

Budu-li v srdci nosit zelenou větvičku, pak se už najde ptáček, který si na ní zazpívá.

*

Kurdské přísloví:

Kdo chce žít v klidu, ať ohluchne, oslepne, oněmí.

*

Turecké přísloví:

Kdo zná cestu, necestuje s karavanou.

*

Dánské přísloví:

Zabili komára výstřelem z kanónu a širé bojiště teď tone v jeho krvi.

Ludwig Feuerbach:

Nedostatky velkých lidí jsou útěchou hlupáků.

Julian Tuwim:

Počestná dívka nikdy nelítá za chlapcem. Cožpak někdo viděl, aby past honila myš?

I ty nejkrásnější nohy někde končí.

Úklid: přemisťování prachu z jednoho místa na druhé.

Spor je způsob, kterým utvrzujeme protivníka v jeho omylu.

Telefon je ďábelský výmysl, který definitivně zmařil slabou naději na izolaci od dotěravců.

Rádio, to je krásný vynález. Stačí jediný pohyb ruky – a není nic slyšet.

*

Staré korejské přísloví:

Není třeba vypít celé moře, abychom zjistili, jak slaná voda je v něm.

*

Indiánské přísloví:

Nehoň se za věděním jako za jelenem, uteče od tebe. Počkej si, až k tobě vědění přijde.

Hrabě Metternich:

Češi přijdou vždycky pozdě.

Jiří Žáček:

Rozum má své meze, ale omezenost je neomezená.

V dobách všeobecného blábolu cena mlčení nehorázně stoupá.

Daleko zdravější než zdravý rozum je zdravý nerozum.

Když je krásná žena pitomá jako troky, mluvíme galantně o ženské logice.

Kdyby tak moudří tušili, co všechno dokážou vymyslet pitomci!

*

Friedensreich Hundertwasser:

Jsi hostem Přírody. Chovej se podle toho!

V přírodě není zlo, je pouze v člověku.

*

Charles Darwin:

Hudba je starší než lidská řeč.

*

Alfred Hitchcock:

Sňatek je jediný trest na doživotí, při němž může být poskytnuta milost na základě špatného chování.

Benjamin Disraeli:

Existuje síla, kterou nepřemůže žádná lidská vynalézavost – mám na mysli kousky, které nám připravuje hloupost.

*

Jean Cocteau:

Bohové nebojují proti hlouposti – tyjí z ní.

*

B. Brecht:

Hloupost se stane neviditelnou, pokud získá dostatečně velké rozměry.

*

Stefan Kisielewski:

Člověk člověku člověkem, což je značně nebezpečnější, než kdyby byl vlkem; vlk se totiž nikdy nevyzbrojuje bombami nebo puškami.

Ernest Hemingway:

Zrcadlo nemůže odrážet bohy, když se do něho koukají opice.

Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit. A padesáti, než se naučíme mlčet.

Kritici jsou vši, které lezou po literatuře.

Ze všech živočichů se umí smát pouze člověk, i když k tomu má nejméně důvodů.

Sa’dí: Gulistán aneb Růžový sad

Neupínej své srdce k tomu, co pomíjí.

Má-li tvá ruka dostatek, buď štědrý jako datlovník; nemá-li však, co by rozdala, buď azadem neboli svobodným člověkem jako cypřiš.

Hloupému člověku nejvíce prospívá, když mlčí. Kdyby to však věděl, nebyl by to už hloupý člověk.

*

Thomas Carew: Zpupnost nuzoty

Ten nízký pronárod ctí prostřednost – Ta nejvíc hoví duši otrocké.

Damodara (známý též jako Kršna):

Jediní šťastní tvorové na tomto světě jsou ti, kteří se mohou volně radovat z nekonečného obzoru.

Mencius:

To, čím se lidé liší od pouhého hovada, je věc zcela zanedbatelná; ti stádní ji pozbývají záhy, vyšší jedinci si ji pečlivě uchovávají.

*

František Palacký

(ze závěti)

Komunismus, byť i bez krvavého boje všech proti všem provésti se dal, uvedl by v krátce celé pokolení lidské do stavu zhovadilosti, obrácením Darwinovy smyšlénky zrovna na ruby.

F. X. Šalda

(ze závěti):

Vzplanul jsem v životě několikrát vášní nebo láskou k ženám a kál jsem se z toho hořce – byly to iluse. Najdou se snad ubožačky, které budou chtět z mých dopisů kořistit a polepovat se lacinou svatozáří nebo činit se zajímavými; slyším, že jedna z nich (dnes vdova – a z božího dopuštění i spisovatelka) ukazuje již nyní mé dopisy různým lidem a hraje si na mou velkou lásku.

*

J. H. Krchovský:

Jakože jsem…

Dál nejdu ve svém předstírání

ničemu tady nerozumím! (Nechci ani)

a snad mne to i ctí… jen nevím, nač být hrdý

když sdílím tento svět se všemi těmi zmrdy.

*

Uzbecké přísloví:

Tupost je tupcova ostrá zbraň.

Pierre Abélard:

Rozkoš lásky jsou pouta, která chvíli svědí a pak se bolestně zařezávají.

*

Japonské přísloví:

Meditovat nad svou příští dráhou – dobře bavit myši pod podlahou.

Mezi muži jest první válečník, mezi stromy jest první sakura.

Granátovým jablkem jest ten, kdo pouhým otevřením úst prozradí obsah svého srdce.

Narozením počíná se smrt.

*

Solženicyn:

Popová hudba = močůvka.

*

Václav Dušek:

Pořádek milují jen ti, co jsou líní hledat.

Hradby Jericha se zřítily, když zazněly trouby. Proto pozor, ozývá-li se trouba.

*

Gruzínské přísloví:

V zemi, kde nežijí psi, štěkají kočky.

*

Jiří Drašnar

(Venuše spící v krajině):

Říká se, že když člověk žije dostatečně dlouho, tak uvidí v řece plavat mrtvoly svých nepřátel.

Gustave Le Bon:

I v nejinteligentnějších rasách, například u Pařížanů, se vyskytuje velké množství žen, jejichž mozky jsou více než mozkům vynikajících mužů podobné gorilím. Tato podřadnost je tak zřejmá, že ji v této chvíli nemůže nikdo popřít; za diskusi stojí pouze její míra. Všichni psychologové, kteří studovali inteligenci žen, jakož i básníci a spisovatelé, se dnes shodnou, že ženy představují nejnižší formu lidské civilizace bližší stavu dětí nebo divochů než dospělému civilizovanému muži. Vynikají vrtkavostí, nestálostí, nepřítomností myšlenky i logiky, jakož i neschopností uvažování. Bezpochyby existují i vynikající ženy převyšující průměrného muže, ale jsou takovou výjimkou, jakou je zrození zrůdy, třeba dvouhlavé gorily; proto je můžeme zcela zanedbat.

Joseph Addison:

Příroda zplodí občas hlupáka, ale floutek je vždycky dílem člověčím.

*

Višnu:

Každý živý tvor je klenotem v mém náhrdelníku.

Joseph Goebbels

(nacistický ministr propagandy, zvaný též potajmu „Koňonohá Lorelei“):

Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru.

„Ó století, ó vědy, je radost žít!“

(při pálení knih „kulturních bolševiků“)

Lidé nechtějí nic jiného, než být slušně ovládáni.

Benito Mussolini:

Parlamentní kretenismus dosáhl toho nejvíce zahanbujícího stadia.

Když se střetnou dvě nesmiřitelné síly, jediným řešením je násilí.

Je lépe žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce.

Čím je mateřství ženě, tím je muži válka.

*

Elfriede Jelineková:

Pianistka

Matka a babička, ženská brigáda, stojí k noze zbraň, aby ji zaštítily před mužem lovcem, který číhá venku, a aby lovce případně varovaly přiložením ruky. Obě starší ženy se svými zarostlými pohlavními orgány vrhají před každého muže, jen aby jim nepronikl k mláděti. Pro mladé zvíře nesmí ani láska, ani rozkoš znamenat nic. Kysele a křemičitě svraskalé stydké pysky obou starých žen suše šustí a chňapají jako klepeta umírajícího brouka roháče, nic se jim ovšem polapit nepodaří. Tak se drží mladého masa své dcery a vnučky a pomalu je trhají na kusy, zatímco jejich obrněné vozy hlídkují před mladou krví, aby nikdo nepřišel a neotrávil ji.

*

Arabské přísloví:

Jeden blb do studny kus skály svalí – tisíce mudrců ji odtud nevyvalí.

Muž snáší rodinu z lásky k ženě; žena snáší muže z lásky k rodině.

*

Hraběnka Alžběta Báthoryová:

Nikdy nečekám na odplatu. Tam, kde jsem si ji zasloužila, vezmu si ji vždycky sama.

Jan Ámos Komenský:

Veškeré kvaltování toliko pro hovado dobré jest.

Lidi jsou opičky, které se napodobují.

Chudí bez znalosti věcí, co jiného jsou než oslíci obtížení břemeny.

Kdo mnoho mluví,

lže aneb se chlubí.

*

Perské přísloví:

Náušnice mají velkou cenu, ale uši větší.

*

William Claude Fields:

Ženy jsou pro mě totéž, co sloni. Rád se na ně dívám, ale nechtěl bych mít žádného doma.

*

vévoda z Edinburghu:

Má to čtyři nohy, a není to židle, má to křídla, a není to aeroplán, plave to pod vodou, a není to ponorka. Potom vám garantuju, že Číňané to sežerou.

George W. Bush:

Je mi ctí potřást rukou iráckému občanovi, jemuž Saddám Husajn usekl ruku.

Naši nepřátelé vymýšlejí stále nové způsoby, jak ublížit našemu lidu. Ani my nezůstáváme pozadu.

*

Bohumil Hrabal:

Bez trhliny v mozku nelze žít.

William Rotsler:

Když si začneš klást otázku, zda bys už neměl jít, měl jsi být už dávno pryč.

*

Fjodor Michajlovič Dostojevskij:

Láska je buď malá nebo velká; nenávist je vždy velká.

*

Neznámý Bezejmenný:

Život je jako řeka. Po proudu pluje všechen odpad, ale proti proudu plují stříbrné ryby.

Nehledej přítele. Hledej sám sebe – tam ho najdeš.

Kolektiv ho podržel. Pod krkem.

Největším hazardem je spoléhání na zdravý rozum ostatních.

„Víš, že Pepa odnaproti už pracuje?“

„Mně se nikdy nelíbil, ten je pro peníze schopen všeho.“

Z nemoci se raduje lékař, ze smrti kněz.

Smrt – konečná mez všech strastí.

Kdo se omlouvá, sám se obviňuje.

Lid chce být klamán, tedy je klamán.

Kus nerozměrné ženské sliznice, umístěn přímo s geniálním nevkusem poblíž centrální kanalizace, se stal osou, kolem níž se točí svět.

Co je to vlastně z právního hlediska manželství? Zákonem chráněné omezování osobní svobody.

Svět zvířat bude nejvíce ohrožen, až se stane vlk vlku člověkem.

Kdo vstoupí druhému do svědomí, obyčejně se zašpiní.

Ti, kdo vědí, nepovědí, a ti, kdo mluví, nevědí.

Život vždy byl a nikdy nepřestane být zápasem. Všestrannou láskou by se svět dříve unudil, než se může všeobecným bojem unavit.

Slepí lépe slyší, hluší lépe vidí a blbí lépe mluví.

Politici a plenky mají leccos společného. Mají se měnit pravidelně a ze stejného důvodu.

Toto je podle našich výzkumů nejdokonalejší tvor planety Země – holub. Přes poměrně nízkou inteligenci se dopracoval k téměř dokonalé životní filosofii:

NA VŠECHNO SERE.

(Kocmánek)

*

Walther Rathenau:

Naše planeta žvaní, že to je slyšet až na Neptunu!

*

José Ortega y Gasset:

Být levicový nebo pravicový je jeden z nesčetných důvodů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem.

Žena má vždycky spadeno na něčí duši, ať je to duše muže, dítěte nebo psa. Muži se spokojují s tím, že baží po těle.

Francis Bacon:

Chování si lidé navzájem předávají jako choroby.

Lékař léčí nemoc, ale zabíjí nemocného.

*

Howard P. Lovecraft:

Nikdy se nepodílím na tom, co mě obklopuje, nikam nepatřím.

*

August Bebel:

Svět nebude nikdy láskou spasen. V tom se mýlili všichni lidumilové.

*

J. V. Sládek:

Myslit vlastní hlavou volně, směle

A cítit srdcem nezkroceně.

Søren Kierkegaard:

Svoboda je vášeň srdce.

Strach před smrtí prakticky likviduje jakékoli hodnoty.

Armand Lanoux:

Svět je maškaráda, na níž mají úspěch především darebáci.

(Miláček Maupassant) Mauriac kdesi vypravuje, že pobouřen hlukem, jejž tropili jeho synovci, zatímco on pracoval, vyskočil, jako by je chtěl pobít. Ovšemže to neudělal. Ale četl v novinách, že jeden inženýr vyvraždil ze stejného důvodu celou rodinu. Ten inženýr je v Mauriacovi jako v nás. Není rozdíl povah mezi psychologií extrémních případů a psychologií normálního člověka. Je jen rozdíl intenzity. Romanopisec to ví a dosahuje typičnosti tím, že zveličuje, co je v něm. Maupassantovy povídky jsou příliš vytvořené z osobních rysů, aby to byly jen povídky.

Maupassant neměl ani dost politickou hlavu, ani si patřičně neliboval ve filozofickém uvažování, aby mohl vytvořit systém. Stačilo mu přiměřeně reagovat, když ho něco zaráželo, aniž se staral o své soukromé zájmy.

To sloveso (akceptovat) psychiatři používají v přesném smyslu. Jednotlivec musí občas, aby mohl žít déle, zcela a bez vytáček akceptovat pokořující situaci, okleštění, zradu, vědomí nedostatečnosti, hlas, obličej, co mu připadá jako nespravedlnost, buď od narození, nebo náhodná. Občas podvědomí to odmítá a vzpírá se. Člověk předstírá, že souhlasí, nebo lže sám sobě. A tu je vyloučen z normálu.

Guy de Maupassant:

(2. 3. 1886) „Každý člověk, který si chce uchovat bezúhonné myšlení, nezávislý úsudek a vidět život, lidstvo a svět jako svobodný pozorovatel, povznesený nad každý předsudek, nad každou předpojatou víru a nad každé náboženství, musí se naprosto vyhýbat tomu, čemu se říká společenské styky, protože všeobecná hloupost je tak nakažlivá, že se nebude moci se svými bližními stýkat, vidět je a poslouchat, aniž se proti své vůli dá strhnout jejich přesvědčením, myšlenkami a morálkou hlupáků. Z egoismu, ze zlomyslnosti nebo z eklektismu nechci být nikdy v žádné politické straně, ať je jakákoliv, v žádném náboženství, v žádné sektě a v žádné škole. Bojím se sebeslabšího řetízku, ať pochází od myšlenky nebo od ženy.“

Gisela d’Estoc také kárala korzet, symbol Evina poddanství v Adamské civilizaci 19. století, zhmotnění ženiny úlohy jako erotické hračky..., „Korzet, ohavný korzet, který bychom mohly bez přehánění považovat za obnovené mučení inkvizice.“ Vyžadovala také důstojněji pro osvobozenou ženu povinnosti: „...každá žena, která nemá ráda práci, je více méně prostitutka.“

*

Eugène Delacroix:

Mlčení vždy vzbuzuje úctu. I hlupákům by propůjčilo důstojný vzhled.

John Steinbeck

Ze všech tvorů jen člověk pije, přestože nemá žízeň, jí, přestože nemá hlad, a mluví, přestože nemá co říci.

(Na Plechárně)

Jakýpak zisk může mít člověk z toho, když získá celý svět a nádavkem obdrží žaludeční vředy, zvětšenou prostatu a silné brýle? Mack a jeho mládenci se vyhýbají této pasti, obcházejí tento jed, překračují tuto smyčku, zatímco celé generace polapených, otrávených a spoutaných lidí na ně řvou, že jsou ničemové, že to s nimi jednou špatně skončí, že jsou skvrnou města, zloději, grázlové a povaleči.

René Descartes:

Pochybování je počátek moudrosti.

Milan Kundera:

Sním o světě, kde by byli spisovatelé zákonem nuceni držet v tajnosti svou totožnost. Omezilo by to grafomanii a vyloučila by se biografická interpretace díla. Vykládat román na základě informací z autorova života dílu nepomůže, spíš je zničí.

*

Děsím se i bušení svého srdce. Ustavičně mi připomíná, že můj čas je spočten. Děsím se i tohoto světa.

*

Mám hrůzu z těch, co obdivují povyk médií, imbecilní úsměv reklamy, zapomenutí přírody, indiskreci povýšenou do řádu ctností. Žijeme v totalitě masových médií. Přirozenost světa se vytratila, nahrazena byrokracií, světem počítačů a mobilních telefonů. Román je naše poslední záchrana. Tedy i moje, chrání mě před agresivním světem.

*

Nová doba se vrhá na vše, co bylo napsáno, aby to proměnila ve filmy. Jenže v každé adaptaci zůstane jen to nepodstatné, neboť podstatné na románu je jen to, co se nedá říct jinak než románem. Chce-li blázen, který ještě dnes píše, chránit své romány, musí je napsat tak, aby se nedaly adaptovat. Aby se nedaly vyprávět.

*

William Faulkner:

Chci být jako člověk anulován, vymazán z dějin, nenechat po sobě žádnou jinou stopu než vytištěné knihy.

Alexandre Vinet:

Chtěl bych – neznamená nic. Chci – to dělá divy.

Norman Mailer:

Milovat své bližní by nebylo tak obtížné – jen kdyby nebyli tak blízko.

NikolajVasiljevič Gogol:

Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu!

Čemu se smějete? Sami sobě se smějete.

Miloš Zeman:

62% voličů jsou hlupáci, 20% je duševně chorých, 10% alkoholiků ... a jen 8% je soudných lidí.

Sigmund Freud:

Náš pocit ponížení a zklamání kvůli nekulturnímu chování našich spoluobčanů byl neoprávněný. Ve skutečnosti neklesli tak hluboko, jak se obáváme, protože předtím nevystoupili tak vysoko, jak jsme se o nich domnívali.

Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.

Člověk je větší potvora, než se na první pohled zdá.

Lidé se neřídí svým rozumem, ale svými pudy.

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.

Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.

Marcel Proust:

Příroda dovede seslat na člověka jenom nemoci krátké, ale lékařství si osvojilo umění je prodlužovat.

Knihy jsou díla samoty a děti ticha.

(Hledání ztraceného času: Svět Guermantových)

Všechno, co známe velkého, máme od nervózních osob. To oni, a ne jiní se stali zakladateli náboženství a vytvořili veledíla. Nikdy svět nebude vědět, za co všechno jim vděčí, a hlavně co vytrpěli, aby mu to mohli dát. Vychutnáváme rafinovanou hudbu, krásné obrazy, tisícero jemných požitků, ale nevíme, kolik bezesných nocí stály ty, kteří je vymysleli, co pláče, záchvatů křečovitého smíchu, kopřivek, astmat, epilepsií a úzkosti ze smrti. Řekl jsem vám, že bez nervové nemoci není velkého umělce.

Velikost opravdového umění je v tom, že znovu nalézá, znovu se zmocňuje, ukazuje nám onu skutečnost, od níž žijeme tak daleko, od níž se vzdalujeme víc a víc, jak houstne a stává se neproniknutelnější ono konvenční poznání, které dosazujeme místo ní, tu skutečnost, s níž je spjato veliké riziko, že bychom mohli umřít, aniž bychom ji poznali, a tou skutečností je docela prostě náš život, pravý život, život konečně objevený a osvětlený, jediný život a tedy skutečně žitý, ten život, který v jistém smyslu přebývá každým okamžikem ve všech lidech stejně jako v umělci. Oni ho však nevidí, protože se nesnaží osvětlit si jej. A tak je jejich minulost zatarasena nesčetnými negativy, které nejsou k ničemu, protože je jejich inteligence „nevyvolala“.

*

Ivan Jirous („Magor“):

Jednou za čas snese se

upadnout do deprese.

Robert Graves: Claudius bůh a jeho žena Messalina /

Bezcitnost je vážná povahová chyba, ba neodpustitelná, pokud se snoubí s rozmařilostí, chamtivostí, leností a nepořádností; ale ve spojení s bezmeznou energií a přísným smyslem pro řád a občanskou morálku nabývá docela jiného obsahu. Stává se vlastností božskou.

Claude Lévi-Strauss:

Přírodní druhy jsou dobré nejen k jídlu, ale také k myšlení.

*

císař Karel V. (1500-1558):

Čas a já zmůžeme za dva.

francouzský král František I. (1494-1547):

Muž ať se pyšní tím, že kdyby ze světa zmizela urozenost, velkodušnost a věrnost, bude třeba hledat je v jeho srdci.

*

Miguel de Cervantes:

Ven muerte tan escondida,

Que no te sienta venir,

Porque el plazer del morir,

No mestorne a dar la vida.

Přijď rychle, ó smrti!

Ale přijď tak, abych tě nespatřil přicházet,

Aby mne rozkoš z tvého příchodu

Nevrátila pohříchu zpět k životu.

*

Ariosto:

Il pover‘ huomo che non se’n era accorto,

Andava combattendo, e era morto.

Ubohý muž, jenž si bojujíce nevšiml,

Že je mrtev.

Schiller:

Und sterb‘ ich doch, so sterb' ich denn

Durch sie – durch sie!

A zemru-li, zemru alespoň

Pro tebe – pro tebe!

*

Wer Tränen ernten will, muß Liebe säen.

Kdo slzy sklízet chce, ať sije lásku.

*

Mit dem Genius steht die Natur im ewigen Bunde;

Was der eine verspricht, leistet die andre gewiss.

Od věčnosti stojí s Géniem máť příroda v spolku,

ráda ta též vykoná, ten co přislíbiti směl.

*

Každý určuje si svou cenu sám.

Antonin Artaud:

Proto prohnilá společnost vymyslela psychiatrii, aby se ubránila vyšetřování jistých jasnozřivých vyvolenců, jejichž věštecké schopnosti jí jsou na obtíž. Co je vlastně nefalšovaný choromyslný? Je to člověk, jenž se raději stal šílencem v tom smyslu, jak to chápe společnost, než by se zpronevěřil jisté nejvyšší představě o lidské cti. Proto nechala společnost ve svých ústavech zadusit všechny, jichž se chtěla zbavit nebo se před nimi ubránit, protože se odmítli zúčastnit jistých obludných špinavostí. Neboť choromyslný je také člověk, jehož společnost odmítá vyslechnout a jemuž chce zabránit ve zveřejnění nesnesitelných pravd.

Michel Foucault:

Dějiny šílenství

Šílenství se v člověku stalo možností zrušit člověka i svět.

*

Heinrich Himmler:

Zvítězí-li bolševismus, bude to znamenat konec vší krásy a kultury, vší tvůrčí síly na tomto světě.

*

Ján Kollár:

Slávy dcera

Stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,

k obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled.

Neb raději k velikému přiviň tomu tam se dubisku,

jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.

Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,

ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.

*

František Halas:

Praze

Jenom ne strach Jen žádný strach

takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach

co my tu zahrajem

až přijde čas až přijde čas

Jaroslav Seifert:

Láska však, zdá se,

je smrt v krásné masce.

Hora Říp

...a svatý Jiří zvedá kopí

aby je vrazil ve chřtán dračí –

a motýl spěchá po bodláčí –

a jako krůpěj na prstenu

třpytí se drobná kvítka rmenu –

tu nemohu se vynadívat

a všechno ve mně začne zpívat!

Jaroslav Seifert:

Býti básníkem

Jen vyšlehni, plameni slov,

a hoř,

ať si třeba popálím prsty!

Ezra Pound:

Co jsi miloval...

Zkroť svou ješitnost, říkám ti zkroť ji.

Uč se od zeleného světa, kde může být tvé místo.

*

Bohuslav Reynek:

Píseň raněného ptáka

Loučím se s vámi před sladkou smrtí,

opojné dálky perspektiv!

Naposled zpívám, naposled zírám

v modravý obzor teskných niv.

Na skály vyletím – zemru na nejvyšší!

Sacha Guitry:

Kdyby ti, co o mně špatně mluví, věděli, co si o nich myslím, pomluvili by mě ještě víc.

Paul Valéry:

Lidužel, budoucnost není již tím, čím bývala.

Byl to originál. Od té doby je ve vězení.

Naděje je jasnou nedůvěřivostí bytosti vzhledem k jejím jasným předtuchám. Vede k názoru, že každý závěr pro tuto bytost nepříznivý je asi jenom omyl jejího ducha.

*

Woody Allen:

Neodsuzujte masturbaci. Je to sex s někým, koho máme rádi.

Henry de Montherlant:

Dlouhá zkušenost mě naučila bát se lékařů stejně jako nemoci.

*

Alexandre Dumas mladší:

Ženy myslí buď na nic, nebo na něco podobného.

Walther von der Vogelweide:

Hlupák se těší a raduje, když někdo mu hodně slibuje.

Nejklidnější toky jsou často nejhlubší.

O celém stromu lze z jeho plodů úsudek dělat.

Tomu nevěř, od koho jsi jednou odešel zklamán.

Svět je zvenčí překrásný:

bílý, modrý, samá žluť;

leč temný uvnitř jako smrt.

Tam pod lipami, v posvátném háji,

kde jsme spolu spočívali,

tam můžeš dosud nalézt, tak líbezně pospolou,

kvítí polámané i trávu polehlou.

Elbert Hubbard:

Svět je každým dnem lepší. A k večeru zase horší.

Michelangelo Buonarroti:

Kdyby lidé věděli, kolik práce mi dalo osvojit si své mistrovství, nezdálo by se jim to nijak nádherné.

*

André Gide:

Sex je něco lepkavého, co člověka více potřísňuje než uspokojuje.

*

Bernard Bolzano:

Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky.

Jiří Orten:

Je zoufalé, nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání.

*

Andy Warhol:

Sex je největší nic všech dob.

Otto von Bismarck:

Se zákony je to podobné, jako s párky. Je lepší, když nevidíme, jak se dělají.

*

Milovat člověka znamená obdivovat se jeho nedostatkům.

Jan Werich:

Kde blb, tam nebezpečno.

Henryk Sienkiewicz:

Čím je spisovatel lepší, tím méně doslovně píše.

*

Jules Renard:

Lidé nedělají to, co chtějí. Naštěstí!

André Brie:

Pozor! Nepřítel naslouchá! - Ale přátelé?

Kdo před někým padá na kolena, musí být padlý na hlavu.

Ema Destinnová:

Nevěřte lidem, zklame vás každý. Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.

William Saroyan:

Trápení, trápení a samé trápení, a okolo samý smích.

Avicenna:

Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!

*

Neznámý bezejmenný:

Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejaký blbec.

Friedrich II. Veliký:

Kdyby mí vojáci začali přemýšlet, nezůstal by u vojska ani jediný.

Geniální lidé se rovnají vladařům.

Václav Dušek:

Střezte se sexu! Od něho není daleko k lásce a odtud je k manželství již jen krůček.

*

Fjodor Michajlovič Dostojevskij:

Manželka je přirozeným nepřítelem každého muže.

Anton Pavlovič Čechov:

Když přijdou děti, ospravedlňujeme všechnu svou slabost, kompromisy a snobství, říkajíce: Vždyť je to kvůli dětem.

*

John Waugh:

Pokud jde o všechen ten povyk okolo sexu, pro tělesnou rozkoš půjdu raději ke svému zubaři.

*

Š. F. Náchodský:

Nažraný člověk jest truhla umrlých hovad.

*

Julian Tuwim:

Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali.

Jacques Prévert:

Hloupost je zvláštní nemoc, kterou netrpí nemocní, ale všichni kolem.

Všechno se zkazí, jakmile se lidé nespokojí tím, co mají, a chtějí po lásce víc, přísliby, přísahy, jakmile ti, co se milují, přestanou být svobodní.

*

Curt Goetz:

Žena je jako sací papír, zaznamená všechno, ale reprodukuje to úplně opačně.

*

Jean de La Fontaine:

Jsme kvintesencí toho, co je ve zvířatech dobré a zlé.

*

Neznámý Bezejmenný:

Snaha být normální v šíleném světě, je sama o sobě projevem šílenství.

Boj se jenom svého strachu!

Buď nebezpečný i jako poražený!

*

Friedrich Dürrenmatt:

Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout hloupá náhoda.

*

Geoffrey Jenkins:

Dělat chyby je lidské, ale když se guma opotřebuje dřív než tužka, jo to už je přespříliš.

*

Pouštní bouře:

Kdo leze lidem do prdele, nesmí se divit tomu, že na něj lidi serou!

*

M*A*S*H:

Lidé neplánují selhání, ale selhávají při plánování.

Winston Churchill:

Lež už letí světem, když si pravda teprve šněruje boty.

Auguste Comte:

Milovat a zachovat si přitom všech pět smyslů pohromadě, přesahuje schopnosti jedince.

Sociální pozitivismus uznává jen povinnosti – pro všechny a kvůli všem. Jeho neměnné společenské stanovisko nepočítá ani s náznakem nějakých práv, a tak to vždycky zůstává na jednotlivci. Narodili jsme se obtíženi všemožnými povinnostmi – k našim předkům, k našim následovníkům, k našim současníkům. Těchto povinností pak přibývá nebo se hromadí, neboť každý musí vracet nějakou prokázanou službu z dřívějška. Jakékoli lidské právo je tudíž zároveň absurdní i nemorální. A jelikož už nejsou žádná bohem daná práva, musí tudíž toto pojetí úplně zmizet, jakožto pozůstatek předchozího režimu, a nesmí být naprosto slučitelné s konečným stavem státu, kde zbudou jen povinnosti založené na funkcích.

André Malraux:

Muž, který si může vybrat, má vlast tam, kam táhnou největší mračna.

Absurditu lze pochopit, nelze v ní však žít.

*

Krajní meze:

Může člověk o svém osudu rozhodnout svými činy? Nebo je to právě osud, kdo má poslední slovo?

Můžu tě vyslechnout, ale nebudu tě poslouchat!

Myšlení je matkou omylu.

Největším hrdinstvím není čelit nepříteli, ale pravdě. Pravda nebere zajatce.

Není snad hlavním důvodem našeho strachu z neznámého fakt, že dobře známe sami sebe?

*

Henry James:

Nikdo neví, zda jsou děti zrůdami, nebo zrůdy dětmi!

Ďábel:

Nositelem zla není Satan, ale lidská duše!

*

Outer Limits:

Pověry jsou berličkou slabých!

V zápase na život a na smrt se nikdy nedosáhne vítězství jen tím, že přežijeme.

Většina lidí potřebuje víc energie na rozhovor o problémech, než na jejich řešení.

*

Neznámý Bezejmenný:

Nikomu nesděluj své problémy. Půlce lidí jsou úplně jedno a druhá půlka je ráda, že je máš.

Henry Ford:

Myšlení je nejtěžší práce, jaká existuje. To je pravděpodobně také důvod, proč tak málo lidí myslí.

generál Gerd von Rundstedt:

Vítězství má hodně tatínků, prohra je sirotek!

*

Akta X:

Způsob, jak předpovídat budoucnost, je tvořit ji!

Alphonse de Lamartine:

Aby ukojili svůj hlad,

Nemají dosti plodů, které jim Bůh v ruce klad’,

Příroda se chvěje nad zločinem proti Bohu,

Žádají jinou v krvi potravu.

Přijde čas, kdy lidé budou pociťovat takový odpor k masu zvířat, jaký pociťují k lidskému masu.

Čím víc představitelů lidstva poznávám, tím víc obdivuji mého psa.

*

Karolina Světlá:

Kde je ticho, tam není ještě klid a kde je klid, nemusí být mír.

Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co uděláte.

Jerzy Krzystoń:

Mou devizou se stal nesouhlas. A svobodné lidské myšlení, pro něž stojí za to obětovat vše...

RayBradbury:

Lidé se neradi přiznávají, že nenávidějí toho, koho mají milovat.

Alexej Pludek:

Přivést člověka na svět a dát mu prožít utrpení je horší než ho na svět nepřivést.

Na vině nezáleží, jde-li komu o moc. Nevinný, který překáží, je horším odpůrcem než zločinec, neboť toho můžeme snadno usvědčit, zatímco nevinný je silný svým vědomím práva.

*

Hans Jörg Viesel:

Není to forma státu, je to samotný stát, který plodí zlo a ustavičně ho živí a podněcuje.

*

„Anarchos“ z Wetzlaru:

Ani v komunistické části světa nejsou dělníci osvobození od vykořisťovatelů; jen tyrany X vystřídali tyrani Y...

*

Otto Reimers – časopis Zeitgeist:

Volání po násilí a samopalech není anarchistickou výzvou! Pro nás, anarchisty, stále platí heslo „Bojujme duchovními zbraněmi, ne výzbrojí barbarů!“

Hans Josef Karbach:

Naše cesta k anarchii nemůže být vydlážděná mrtvolami. Násilím není možné dosáhnout stav bez násilí.

*

Willy Wuppertz:

Hrůzu na lidstvo seslaly nejen rozkazy vedoucí menšiny, ale i činy poslušných mas.

*

Západoberlínský časopis Schwarze Protokolle:

Každý ismus, který nás ujišťuje, že nám konečně poskytne pravdu, život, světlo, je kopí natřené medem: čím víc je lížeš, tím víc se na ně napichuješ.

George Washington:

Činy proti svobodě by se měly posuzovat stejně jako vražda.

*

Maurice Barrès:

Tajemství silných spočívá v tom, že se neustále překonávají.

Libor Kadeřávek,

můj kamarád:

OTROK A SVOBODA

Já se chci oprostit od všeho otroctví,

Já chci úplnou svobodu.

Nechci se nechat zaživa pohřbít do hrobu.

Pro vás je svoboda jenom víc peněz,

Kdo ji chce skutečnou, pro toho řetěz.

Vy kurvy zasraný, nenávist, chamtivost,

Už vás mám za život tak akorát dost!

Edmond de Goncourt:

Každá bytost, která není po určité stránce trochu pošetilá, nebude nikdy, nikdy, nikdy mít literární talent.

Jean-Henri Fabre:

Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem.

Henry Miller:

Co je mravné a co nemravné? Tuto otázku nemůže nikdo nikdy uspokojivě zodpovědět. Ne proto, že se mravnost stále vyvíjí, ale protože spočívá na fiktivních zásadách.

Morálka je pro otroky, pro bezduché bytosti.

Problém světa je problém individua. Žije-li jednotlivec v míru, má-li pocit štěstí, velké snášenlivosti a intenzívně touží pomáhat, světový problém jako takový přestává existovat. Uvažujete o světovém problému dřív, než jste uvažovali o problému vlastním. Dřív než jste nastolili mír a porozumění ve svých vlastních srdcích a myslích, přejete si zavádět mír a pokoj v myslích ostatních, ve svých národech a státech; mír a porozumění však přijde, jen když je porozumění a jistota ve vás samých.

*

Thomas Carlyle:

Každý velký čin zdá se být z počátku nemožný.

Laudomia Bonanniová: Drogy

Měšťákům říkají lejna a společnosti hovno.

Rodíce se pláčeme, že jsme přišli na svět, do téhle velké klece plné bláznů.

Kariéra a jistota jsou zavrhovány, práce je nenáviděná. Naše děti bloumají po světě jako tuláci, vedou kočovný způsob života. Jsou odtrženi od světa dospělých, do něhož ještě ani nezapustili kořeny. Jako by se jim tento svět zdál pochybný.

Jak jsem si jen mohla myslet, že v tomto světě, tak neklidném, vykolejeném a drsném, by mohlo dítě vyrůst normálně.

Ale co když ho tak znechucuje a děsí svět. Jak pro něj mohu změnit svět?

Co dát náhradou člověku, jemuž byla odňata droga?

Už žádné město, žádná zkamenělá a špinavá města, proti nimž se mladí bouří. To nové vzrušení v hlase, probuzení životního přání...

Ponořit nohy do rozpáleného písku, do chladivého příboje, který je oblévá, vzdaluje se a znovu se vrací. Jít a jít, kilometry a kilometry, dál od stánků a tlampačů, dál od kabin a deštníků, pryč od lidí, žvýkačů odporné gumy a vdechovačů hořkého nikotinu, za poslední útes a k poslednímu lovci bokosanek, k poslední plachtě ve vedrem se chvějícím vzduchu, až na volné, čisté moře.

*

Buddha:

Kdo má nejméně žádostí, je nejšťastnější.

Jsme všichni jen výsledkem toho, o čem jsme přemýšleli.

Edgar Rice Burroughs: Tarzan, syn divočiny

Jakmile Tarzan vstoupil do džungle, ihned vyšplhal na strom. Zmocnila se ho radost ze svobody. Toto je přece pravý život! Takový má rád! Civilizace člověka svazuje, šaty jsou na obtíž, nic se nemůže vyrovnat životu v takovéto divočině. Co kdyby zamířil opět tam na jih, k chatrči na pobřeží?

*

Alfonz Bednár:

Zlo někdy ničí lidi, kteří mu pomáhají.

*

Václav Jamek:

Traktát o chatrných divech

Chtěl jsem patřit sám sobě alespoň v sebezničujícím úsilí – omyl! Neboť právě tehdy je administrativně stanoveno, že má svoboda neexistuje...

Milovan Vitezović:

Když všichni lidé budou básníci, nikdo nebude psát poezii.

Václav Havel: Asanace

I my jsme odpovědni za smutnou podobu tohoto světa a za to, že ty nejjemnější z nás vyhání až za hranice bytí.

Svámí Vivékánanda:

Pokud můžeš o zvířatech přemýšlet jako o bratrech, udělal jsi malý krok vpřed za účelem bratrství všech duší, a ne slov o bratrství všech lidí.

František z Assisi:

Bůh si přeje, abychom pomáhali zvířatům, jestliže potřebují pomoc. Každá bytost v ohrožení a nebezpečí smrti má stejné právo na ochranu.

*

Abraham Lincoln:

Práva zvířat jsou pro mne stejně tak důležitá jako lidská práva. Je to cesta k všeobecnému lidskému bytí.

*

Laurence Sterne:

Samota je nejlepší vychovatelkou moudrosti.

*

Pierre Corneille:

Medea

Uprostřed tolika nebezpečí zůstává mi mé já!

Niccolò Machiavelli:

Prvním zákonem všeho tvorstva je: zachovat se, žít. Sejete bolehlav a žádáte, aby vám uzrály klasy.

Láska a strach mohou jen těžko existovat vedle sebe. Když si mezi nimi budeme muset vybrat, je bezpečnější vybrat si, aby se nás ostatní báli, než aby nás milovali.

Historie nás varuje, že obyčejný osud nových pravd počíná jako kacířství a končí jako pověra.

Lékařský výzkum udělal takové pokroky, že koneckonců už na světě není zdravého člověka.

Miroslav Dolejší (1931 - 2001):

Žádný president vám svobodu nemůže dát; ke svobodě musí být člověk donucen, protože sama o sobě je tak těžká, že si ji nikdo dobrovolně nezvolí. Je to vnitřní stav člověka. A platí se za to.

To je jeden krůček, kterým musí mukl projít. Je otázka, jestli máte sílu vrhnout se do toho chladu a hrůzy naprostého osamocení a života v tom, co vám bylo svěřeno – totiž být sám sebou.

Když máte hlad, vidíte, jak lidé různě reagují. Jeden naříká, druhý zase mluví o jídle a ti nejlepší prostě mlčí. Hlad buď vydržím, nebo ne. Všechny komentáře jsou zbytečné.

Jakmile jednou nahlédnete přes vysokou mohutnou zeď iluzí, klamů, polopravd a lží, které jsou pravděpodobně nutné pro život normálních lidí, už se mezi ně nemůžete vrátit.

Z rozhovoru pro Lidové noviny, 15. března 1991 –

Proklamované úsilí politiků není upřímné. Je to hra. Když ji porovnáte s činy, vidíte, že ty směřují úplně jinam.

Světovládu je dnes možné dělat prostřednictvím světového finančního systému, je možné to dělat psychologickými prostředky, ovládáním tisku, rozhlasu a televize a vytvářením konzumní společnosti, která je naprosto manipulovatelná.

Ovládnout svět se může podařit jen za předpokladu úplné fyzické a duchovní závislosti každého jednotlivého člověka na těchto manipulátorech.

Jedinou povinností člověka je být sám sebou. Zjistíte, že to, co vám vadí v tom, abyste mohl být sám sebou, je jakákoli závislost na tom, co pro sebe chcete mimo naplnění tohoto údělu. Politické nebo občanské svobody jsou iluzí, jsou neuskutečnitelné. Svoboda je stav vnitřního života člověka, je to stav mysli, je to stav jeho ducha. Kdyby se podařilo, a všechna výchova posledních tří století směřuje proti tomu, kdyby se podařilo v těchto intencích vychovat lidi, tak by šance na nějakou světovládu byly prostě neuskutečnitelné.

Konfucius:

Třemi cestami můžete dojít k moudrosti:

První je cesta zkušenosti – to je cesta nejtěžší.

Druhá je cesta napodobení – to je cesta nejlehčí.

Třetí je cesta přemýšlení – a ta je nejušlechtilejší.

Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.

Když se šíp mine cíle, viní z toho střelec sama sebe, a ne druhého člověka. Tak si počíná i mudrc.

Moudrý člověk je sice přísný k sobě, ale nepožaduje nic od druhých.

Zbabělost je vědět, co se má dělat, a nedělat to.

Mám opravdu štěstí. Vždy, když jsem se dopustil nějaké chyby, vyčítali mi ji.

Chyby každého člověka ukazují, kam patří.

I to největší moře má své břehy; bezbřehá je pouze lidská hloupost.

*

Jan Masopust:

Člověk myslí, a devastuje svoje okolí. Zvíře je rozumné, protože to nedělá. Zvířata na rozdíl od člověka zabíjejí pouze z nutnosti. I proto rčení „člověk se chová jako zvíře“ zvířata samotná velice poškozuje. Já ho beru jako lichotku... pro člověka.

Myslivec se bude bránit: on není sprostý bouchal, neboť rozlišuje škodnou od užitečné. Ovšem jedinou škodnou v přírodě je podle mého – člověk. Někde jsem četl transparent: Lidí je moc!

Jaroslav Vrchlický:

(Být svým)

Být svým! To jádro všeho,

to moudrost nejvyšší,

od lauru sahá dolů

až k cypřiši.

Být svým a nepovolit

a na svém vždycky stát,

když kolem vše se bortí

se v klidu smát.

A vidět, jak vše splývá

na přelud, hračku, dým –

že pevné jen, co zbývá:

být vždycky svým!

Denis Diderot:

Otázka, co bylo dříve, zda vajíčko nebo slepice, vám dělá potíže jen proto, že vycházíte z předpokladu, že živočichové byli od počátku takoví, jací jsou dnes. Jaká pošetilost! Nevíme právě tak, jací byli, jako nevíme, jací budou. Pranepatrná dešťovka, která se svíjí v blátě, se možná vyvíjí k velikému živočichovi. Obrovský živočich, který nás děsí svou velikostí, se možná vyvíjí k dešťovce a je možná jenom zvláštním, přechodným výtvorem této planety.

Nevěřte tomu, kdo chce zavádět pořádek. Předpisovat, to vždycky znamená činit ze sebe pána druhých a omezovat je.

*

T. Mann:

Na skeptikovi je pozitivní víra, že všechno je možné.

*

dr. Jordan:

Konečný důkaz pravdy: Můžeme to uplatnit? Můžeme tomu svěřit svůj život? Taková je konečná zkouška.

*

Jiří Novák:

Hladí tě po hlavě? Možná že si obhlížejí skalp.

*

sumerské přísloví:

Jsem plnokrevným ořem,

leč zapřažen jsem s volem,

a musím táhnout káru

a vozit rákosí a slámu.

*

Jean de La Bruyère:

Většina lidí užije lepší části svého života k tomu, aby si zkazila tu druhou.

Moudrý se někdy vyhýbá společnosti z obavy před nudou.

Dětem se zdá všechno velké: dvory, sady, budovy, nábytek, lidé, zvířata; dospělým lidem se tak jeví věci velkého světa, a dovolím si říci, také proto, že jsou malí.

Charles Louis Montesquieu:

To, že jsem se zabýval duchovními věcmi, byl pro mne ten nejlepší lék proti všem životním svízelům, neměl jsem nikdy žádný zármutek, který by nezaplašila hodina četby.

Ženy a tlučhubové. Čím dutější je hlava, tím víc se snaží se vyprázdnit.

Ženy musí buď poroučet, nebo poslouchat.

dr. Samuel Johnson:

Duchu, jenž je schopen vidět obyčejné události v jejich skutečné podstatě, dávají zcela prosté příběhy příčinu k vážným úvahám.

Holbach:

Zbožný člověk je jako hypochondr, čím více léků bere, tím více zhoršuje svou nemoc.

Julien Offray de La Mettrie:

Nechť se jiní lidé utápějí v davu, kde přestanou sebe samy znát, či spíše se začnou sami nenávidět; moudrý člověk prchá před velikým světem a vyhledává samotu. Proč se cítí dobře jen tehdy, když je sám se sebou nebo se sobě podobným? Proto, že jeho duše je věrné zrcadlo, v němž se jeho oprávněná sebeláska s uspokojením zhlíží. Kdo je ctnostný, nemá se čeho bát při poznávání sebe sama, kromě příjemného nebezpečí, že se sám sobě zalíbí.

Edward Gibbon:

Největší a nejdůležitější část výchovy každého člověka je ta, kterou si dal sám.

*

Marie von Ebner-Eschenbachová:

Moudřejší ustoupí. Smutná pravda, na níž je založena světovláda hlouposti.

Georg Büchner:

V člověku se projevuje individualita svobodou.

Bertrand Russell:

Základní chyba otců: Očekávají od svých dětí, že jim budou dělat čest.

Všechny trampoty jsou z toho, že hlupáci jsou si jistí sami sebou, zatímco rozumní lidé jsou samá pochybnost.

*

Sherwood Anderson:

Když člověk píše literaturu, nesmí podlehnout laciným sklonům. Musí počkat, až se ho zmocní podivná touha otesat kámen a vrhnout ho do zahnívajícího moře.

*

Francis Scott Fitzgerald (1896-1940):

Našim otcům se jaksepatří podařilo zruinovat svět, než jej odkázali nám. Odevzdali nám jej rozbitý na kusy, popraskaný a rozpálený do červena, jenjen vybuchnout. A pak jsou překvapeni, že jej nepřijímáme s týmž ušlechtilým a důstojným nadšením jako oni.

Georges Politzer:

V řádu, ve kterém dnes žije člověk, není nic přizpůsobeno jedinečnosti jeho života. Člověk je obklopen na všech stranách společenským řádem, jehož existence spočívá na faktu, že se s většinou lidstva zachází tak, že se nepřihlíží k jedinečnosti života každého z příslušníků této společnosti.

Tin Ujević:

Vždy nám někdo schází,

když nás báseň zmámí.

Ohlédnem se bledí.

Scházíme si sami.

Georg Brandes:

Jasnost našeho ducha se zmenšuje ve styku s některými duchy. Je třeba očišťující samoty, aby člověk vyrostl zase do své výše. Nebezpečné je i jen je vyslechnout; svůj duchovní nástroj jim svěřit; vrátí ho polámaný, struny rozladěné.

*

Halina Tarasowa:

Produkcja żiwca

Skutečný vegetarián je ten, kterého k odvrhnutí masa vedou humanitární pohnutky, protože nezabíjí. Každý masožravec řekne, že nezabíjí. Ano, nezabíjí vlastníma rukama, vraždu dokonají jiní s jeho dovolením a na ukájení jeho chutí.

*

J. Maszenska-Knap

(Czy wolno nam zjadać zwięrzeta?):

Zvířata na jatkách celým svým chováním dokazují, že rozumějí hrůze chvíle, že chápou blízkost smrti. Padají při tom ve smrtelném úleku na kolena, chvějíce se po celém těle, zalévaná smrtelným potem strachu, z kterého jim černá srst. Některá křičí přerývaným hlasem, jiná pláčou tak strašně, že pramínky slz jim přímo vytvářejí kaluže na bocích hlav. Pro lidi, kteří nemají potlačený (umrtvený) soucit, je otřesné dívat se na hrůzu, která se zračí v jejich očích, vyjadřujících prosbu o slitování. Ale peklo těchto zvířat začíná už v okamžiku jejich určení pod ukrutnou vládou lidí zbavených všech citů, kteří s nimi zacházejí jako se zbožím.

*

C. Zuckmayer:

(Hejtman z Kopníku)

Práce kazí charakter.

Armáda je dobrá tak akorát pro služtičky.

Každou neděli mám z těch měšťáků pocit, že bych skočil světu holou zadnicí na obličej.

*

Paul Éluard:

Plivu do tváře člověku menšímu než je třeba.

*

Erik Jan Hanussen:

Dav chce to, co chce žena: říká „svleč mě a znásilni.“

August Strindberg:

Divoši, nebo civilizovaní, všude, kde jsou lidi, a hlavně ženy, tam je destrukce.

*

Karel Sýs:

Prsty hajlují do V – poloviční pizda.

*

Petr Bezruč:

Jsou duše drsné, co samy jdou životem.

Jste tak jak já, slezské lesy, mé lesy.

Smutek se na kmen a koruny věsí,

hledíte teskno a hledíte přísně,

jak moje myšlenky, jak moje písně.

*

J. Bitsch:

(Do hlubin džungle)

Chci pryč z naší blahobytné země, pryč odtud někam, kde hraje poněkud větší roli otázka ráčí-li někdo nebo neráčí starat se sám o sebe.

Toužím po onom prapůvodním pocitu, jaký jistě znával člověk doby kamenné: dokázat uhájit svou existenci v boji proti přírodě. Boje, jež vede civilizace, mi připadají nekonečně ubohé ve srovnání se zápasy života primitivů. Co je boj o peníze, co znamená soutěž o společenskou prestiž proti soutěžení s přírodními silami, co je šampaňské proti kalné říční vodě, má-li člověk doopravdy žízeň?

Džungle volá.

Všechny obtíže je třeba popadnout za pačesy a vypořádat se s nimi na místě a ihned.

Jestliže v džungli hladovíš, pozoruj opici! Můžeš sníst všechno, co sní ona!

*

Peter Kafka:

Atomová energie. Pijan si oddechne. Podařilo se mu přiženit se do továrny na kořalku.

S. L. Washburn:

Člověk má psychologii masožravce. Je snadné naučit člověka zabíjet a je těžké rozvinout u něho zvyky, které zabíjení brání. Mnoha lidem působí potěšení, když vidí, jak jiní lidé trpí, nebo jim činí radost zabíjet zvířata.

A až donedávna se na válku pohlíželo stejně jako na lov. Jiné lidské bytosti byly prostě jen tou nejnebezpečnější zvěří. Válka byla v dějinách lidstva příliš významná, než aby pro zúčastněné muže nebyla potěšením.

*

Bohuslav Brouk:

(Manželství – sanatorium pro méněcenné)

Mějme vždy na paměti, že lidé uzavírají manželství a plodí děti jedině proto, že manželství – stroj na děti – je nejlepším lékem pocitu méněcennosti.

Animal Sapiens:

Ach...!

Pach řitního otvoru

Kam se schovali všichni „nezbední“ skřítkové

Přikryti zkamenělým pláštěm smrti.

Chci říci

Jen silní

Umírají šťastni!

*

Bechr:

Jsem slaboch, doktore, a nemám pevnou vůli. Ale když já bez té práce nemůžu být!

Paul Gauguin:

Velmi mě udivuje škoda, kterou jsem si napáchal svou pyšnou povahou. Ať dělám co dělám, už můj obličej vyjadřuje opovržení, nemohu za to. A pak, kčertu, člověk nic nezíská, když se dvoří pitomcům. A já mám proč nenávidět většinu lidí!

Stéphane Mallarmé:

Tělo je smutné, žel, již nechci víc knihy číst.

Pryč odsud! Utéct! Tam, kde ptáky, jsem si tím jist,

kouř pěn a nebes žár až k závrati zpíjí!

Odjedu! Jen napni už, lodi, své plachtoví!

ať vyplujem za exotickými ostrovy!

Heinrich Heine:

Slova jsou stvořena k tomu, aby zakrývala naše myšlenky.

Lidskost musí vždycky do všeho strkat nos.

Smrt neznamená nic, ale umírání je hanebný vynález.

Kde začnou pálit knihy, tam nakonec budou lidi upalovat.

Hudba za svatebního průvodu mi připomíná hudbu vojáků jdoucích do boje.

Obvykle chválívají dramatika, který umí vyvolat slzy. Stejný talent má ovšem i obyčejná cibule.

Moudrý si všimne všeho. Hlupák si dělá poznámky.

U každého koryta, kde se rodí nějaký vykupitel nebo nějaká spasitelná myšlenka, vždy stojí nějaký vůl a spokojeně si žere.

Max Nordau:

V nynější době, kdy se psaní románů stalo výlučně ženskou ruční prací, opakují také spisovatelky tradiční, mužem vynalezený ideální obraz ženy, jen a jen protože nejsou schopné povznést se nad zvyk a myslet individuálně. Při líčení žen nebyli spisovatelé vedeni poctivým pozorováním, nýbrž podvědomými pohlavními impulsy.

Jestliže pozorujeme činnost žen v novější době a srovnáváme ji s činností mužů, ať už v oboru literatury, nebo výtvarného umění, shledáme, že jejich méněcennost tkví zejména v jedné, velice podstatné věci, totiž v nedostatku originálnosti.

Mnoho nervozity pramení také ze zvyku a z výchovy, což je vidět na tom, že hysterické záchvaty a omdlévání ustaly téměř úplně od té doby, kdy vyšly z módy.

Joséphin Péladan:

Žena usmrcuje muže. Láska zabíjí myšlenku. Tělesné ničí duševní. Pohlaví zabíjí génia. Láska je podrobení se cizí personalitě, otevření všech oken bytosti přívalu cizího vzduchu a cizích vůní, obětování vlastní osobnosti – na oltáři cizího božstva. Sebe dáti znamená zároveň sebe ztratiti. Kult cizí personality ničí vůli vlastní personality. Vůle jest muž a tedy láska je vraždou muže. Mění jej v podrobeného, potlačeného, nízkého tvora, v pouhého „muže“, v hliněnou nádobu, kde snad rozlita vůně citu, ale kde muž přestává býti tou „svítilnou“ v temnoty vyvěšenou, tak opálově bílou, tichou, diskretně plající, kde hoří z nejvznešenějšího oleje duše – vítězná myšlenka...

Jen ten, kdo si zachoval suverenitu vůči ženě, kdo potlačil pohlaví, může se zváti Magem, tj. nejdokonalejší, vyvrcholenou vůlí.

Žena je vždy hořká. Žena je prchavá jako noční bílá luna, nestálá jako přecházející míjivé mraky, proto je v ní nebezpečenství, lest a zrada; proto jí nelze věřit. Je lépe býti bez ženy.

Mohamed:

Nezanechal jsem mužům žádné jiné větší pohromy než ženy.

Jan Neruda:

K smíchu ty knihy, k pohrdání ti spisovatelé, spálit všechen ten potištěný papír a vyhnat všechny ty spisovatele mezi lidojedy, kde by měli alespoň nějakou praktickou cenu!

(Písně kosmické)

Letní ty noci zářivá,

jakž tebou srdce okřívá –

ve dne tak sladkobolno,

a teď tak volno, volno!

*

(Evžen – lovec žen alias Misogyn alias Misantrop)

Ženské – trapní klauni bez smyslu pro humor.

René Clair:

Když bouře vrcholí, objeví se vždycky někde pták, aby nás uklidnil.

Gabriel Laub:

Člověk dokáže v životě leccos zpackat, ale nic tak dokonale jako život.

Králové pronásledují své šašky jen z konkurenční zášti.

Otrokářů se lze zbavit, ale jak se zbavit otroků?

Josef Váchal:

Člověče! Občane svobodný (!) svobodné (!) čs. republiky! Ruku na srdce a uvažuj: Jsi v pravdě opravdu volný a svobodný? Nenáleží tvé tělo od malička lékařům, kteří je očkují, rodičům, kteří je bijí nebo zanedbávají, škole, která je moří, práci, která je podlamuje a mrzačí, nemocnicím co pokusný a státu co žoldnéřsko-hlídací materiál, kapitálu, co mrtvá hmota a naposledy pathologiím k rozřezání? Kdo tě takovým otrokem učinil? Společnost sama. Můžeš zlepšiti mnoho, maje ono mocné zaklínadlo bídy, jímž jsou peníze.

G. M. Trevelyan:

Škola produkuje spousty lidí, kteří umějí číst, ale neumějí rozlišit, co za přečtení stojí a co ne.

*

Jiří Kolář:

Největší zázrak je v tom, jak může být člověk podlý.

Ludwik Hirszfeld:

Tragika lidského rodu: Všeobecně platí, že je člověk moudrý jednostranně, ale hloupý mnohostranně.

Thomas Robert Dewar:

Nenávist může být i spravedlivá, lhostejnost nikdy.

*

I. Fontana:

Závratě lásky nejsou výsledkem probuzené přitažlivosti, ale spícího rozumu.

*

František Drtikol:

Nikdy jsem neměl kamarády rád. Vždy jsem byl rád, když odtáhli.

V muži je půl boha a půl zvířete. Žena je zvíře samo. Žena neumí tvořit. Vše u ní je kopie, naučená póza – bezmyšlenkovitý stroj... Jen v lásce může býti žena velkou. Jen na lůžku může býti žena originelní.

*

malíř

Vladimir Zubov:

Nejsem tisícikoruna, abych se líbil každému.

Egon Bondy:

Je možno hledět do oblak

a nemít zvláštní pocit

že člověk přechcán byl

a v prdeli se ocit?

*

Silvio Berlusconi:

Kdybych kráčel po vodě jako Ježíš, řekli by, že neumím plavat.

Peter Ustinov:

Těsně předtím, než svět vybouchne, zazní v televizi hlas odborníka, který prohlásí, že je to technicky nemožné.

Ambrose Bierce:

Dějiny jsou záznam (vesměs falešný) událostí (vesměs bezvýznamných), které způsobují vládci (vesměs padouši) a vojáci (vesměs hlupáci).

Georges Braque:

Láska k sobě samému má tu výhodu, že i když se takový člověk zklame, nerozchází se.

Mistr Jan Hus:

Váží sobě Buoh kněžské svátky za hovno.

Alexandr Grin (Jessie a Morgiana):

Náhoda číhá na náš rozum jako černá kočka přede dveřmi, o kterou ve spěchu klopýtne noha kráčející s takovou sebejistotou.

Skutečnost nemohla být otřesnější než její strašlivé sny – byla stejně prostá a černá jako tečka, jež probodla papír v závěru dopisu, naplněného nenávistí. Že nenávist a láska jsou spřízněny? Jak nepravdivý to je názor. Má pouze jedinou hodnotu – nutí nás přemýšlet.

*

neznámý samuraj:

Necítíš, že základ duše tvé žije jemnými myšlenkami? Nyní jest čas, aby klíčila semena. Neruš jich svojí řečí; nech je o samotě, pokojně a skrytě pracovati.

*

Pier Paolo Pasolini:

Abychom byli básníky, potřebovali bychom mnoho času; hodiny a hodiny samoty.

Ramón Gómez de la Serna:

Historie je něco, co se nikdy neudálo, sepsané někým, kdo při tom nebyl.

*

Dr. F. B. Nash:

Pouze těm nejmoudřejším je dáno těšit se z volného času.

*

hinduistická ranní modlitba:

Ó, slunce zářivé krásy, já jsem táž bytost, která tě činí tím, čím jsi.

Gary Snyder:

Příroda není místem, kam se chodí na návštěvu, je to domov.

Hans Christian Andersen:

Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání.

*

Nifest:

Když se koukám z okna,

vidím jenom kriply,

a když se procházím venku,

chci, aby všichni chcípli.

*

Novalis:

Když se měním, mění se svět.

Juan Ramón Jiménez:

Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč.

Dobrého člověka by měli zvát oslem, špatného osla člověkem.

Literatura je stav kultury, poezie je stav milosti, před kulturou i po ní.

*

Emma Goldman:

Kdyby se dalo volbami skutečně něco změnit, byly by určitě postaveny mimo zákon.

*

Will Crooks:

Nejposvátnější věc je, že každý může zavřít vlastní dveře.

*

Albert Camus:

Abychom světu porozuměli, musíme se od něj odvrátit.

*

Niels Bohr:

Opakem každé jednotlivé pravdy je nepravda, ale opakem hluboké pravdy je opět hluboká pravda.

*

Alphonse Karr:

Každý člověk má tři charaktery – jeden, který ukazuje, jeden, který má, a jeden, který si myslí, že má.

*

Morelly, Zákoník přírody:

Svět je stolem, na němž se předkládá dosti potravy pro všechny pozvané, a pokrmy patří buď všem, poněvadž všichni jsou hladoví, nebo jen některým, poněvadž ostatní jsou sytí.

Rabíndranáth Thákur:

Když jsem spatřil světlo světa, nikdo to s ministerstvem školství nekonzultoval, a tak bylo mé vědomí přinuceno vstoupit do těsné schránky školy, která stejně jako pevná bandáž na nožkách ženy čínského mandarína dusila moji přirozenost po všech stránkách.

*

Alexander Pope:

Satira je zrozena z pudu protestovat, je to protest přeměněný v umění.

*

Wolfgang Amadeus Mozart:

Naše bohatství umírá s námi, skryté v našich mozcích.

Dnes jsem se tak nudil, že jsem složil operní árii.

*

J. B. Cross

Večerní procházka

Noční samota zdá se mi příjemná.

Samota – není pustší samoty,

nežli mezi lidmi býti.

V samotě noci cítím jinou samotu,

nežli tu, jež mne obklopuje ve dne.

Musím se jak blázen v noci toulat.

Proč nemohu se smát, čemu se smějí druzí?

Proč se v noci toulám a hledám,

zatím co ostatní spí?

Jsem vůbec člověkem?

Giosuè Carducci

HOMÉR

Ráj pln jest lotrů, trůny bídáků.

SATANU

Satane, zdráv buď,

ty duchu vzdoru,

ty sílo rozumu

vítězná v sporu!

Mahátmá Gándhí

Jeden uvědomělý a probuzený jednotlivec je pro moc nebezpečnější než deset tisíc jednotlivců spících a pokorných.

*

Thajské přísloví:

Zlé strašidlo je lepší než zlý člověk.

Utéci od tygra ke krokodýlovi.

Tělo mrtvého slona listem lotosu nezakryješ.

Josef Čapek:

Rozum a pravda spočívají spíše na dně myšlení a mlčení než na povrchu mluvení.

*

Existují lidé, od kterých se umažeš, ať dáváš sebevíc pozor.

*

Umění je umělcům nutností, ale nikdy ne podnikatelstvím. Investovati šikovnost s nadějí na výnos náleží spekulantům.

Galileo Galilei:

Teprve smrtí dogmatu rodí se věda.

Philip Chesterfield:

Většina lidí se raduje z méněcennosti svých nejlepších přátel.

Erich Fromm:

Člověk existuje ve stavu stálé a nevyhnutelné nevyrovnanosti.

*

Tibetská kniha mrtvých:

Máš-li se zázračně narodit v nečistotě a špíně, pak se z té hromady nečistot v tobě zrodí pocit libé vůně, budeš k ní přitahován, a tak se narodíš.

*

Mánavadharmašástra (Manuův zákoník):

Vědění přichází k bráhmanovi a praví mu: „Jsem tvůj poklad – chraň mě! Nedávej mě nikomu, kdo mnou opovrhuje. Pak budu nejsilnější.“

Je přirozeností žen zde na světě svádět muže; proto se rozvážní muži nenechají omámit chlípnými ženami. Vždyť nejen nerozumného, ale i rozumného je chlípná žena s to svést na scestí, podlehne-li touze. Nechať nesedává na odlehlém místě ani s matkou, sestrou či dcerou; neboť mocný soubor smyslů utáhne i učeného muže.

Matka je vtělením Země.

Nektar nesmrtelnosti lze vzít i z jedu, moudrá slova i od dítěte, dobré jednání i od nepřítele a zlato i z nečistoty.

*

Vlasta Burian:

Pravda je jen jedna, proto ji nemůže mít každý.

Giordano Bruno:

Není-li to pravda, je to velmi dobře vymyšleno.

Théophile Gautier:

Všechno pomíjí, silné umění je věčné: busta přežije město, verš přečká bohy.

*

Anglické přísloví:

Diváci vidí lépe než herci.

Alois Rašín:

Je to zvláštní cit, že člověk nemůže volně psát, když se mu někdo dívá přes rameno do pera. I možnost tohoto dívání ruší naše myšlenky a jich volnost. Tu člověk pochopí, jak veliký hřích proti svobodě a pokroku mají ti, kdož zavedli censuru. Pisatelé učili se myslit dušemi censorů. Kdo to přivedl k velké dokonalosti, stali se placenými námezdníky, kdo byli nedokonalí a psali, jak myslili, umřeli na hranici nebo seděli v kriminále. A přece mají ti „nedokonalí“ větší zásluhy o pokrok lidstva než ti placení námezdní pisálkové. Také mají větší slávu, poněvadž co napsali, bylo jejich myšlenkou, kdežto námezdníci promítali svou duši cizí duší a psali cizí myšlenky.

Tlučte a bude vám natlučeno.

Za službu vlasti se neplatí!

Edmond Rostand:

Ach, lidská hlouposti!

Ty v prach mě srážíš přec!

Však bít se budu,

bít a bít až na konec!