Iuvenalis: Satiry
FACIT INDIGNATIO VERSUM
Rozhořčení samo plodí verše
Iuvenalis v 1. satiře píše o důvodech, které mu daly podnět k psaní satiry: jsou to neúnosné poměry v Římě – rozhořčení nad nimi vkládá básníkovi verše do úst.
DIFFICILE EST SATIRAM NON SCRIBERE
Těžké je satiru nepsat
Smysl: poměry jsou takové, že se satira přímo nabízí.
CANTABIT VACUUS CORAM LATRONE VIATOR
Poutník bez groše lupiči tváří v tvář si bude zpívat
CORVO QUOQUE RARIOR ALBO
Vzácnější než bílá vrána (havran)
Iuvenalis hovoří o tom, že skutečně šťastní lidé jsou velice vzácní.
OCCIDIT MISEROS CRAMBE REPETITA MAGISTROS
Chudák učitel zajde, jsa přecpáván stále touž kaší
Latinská parafráze staré řecké průpovědi δις κράμβη θάνατος – dvakrát (ohřívané) zelí je smrt. Zelím je míněno všechno, co se stále opakuje, je otravné, těžko stravitelné.
CRESCIT AMOR NUMMI, QUANTUM IPSA PECUNIA CRESCIT
Láska k penězům roste, jak přibývá samotných peněz
Iuvenalis soudí, že kdo má měšec prázdný, touží po penězích méně. Neobyčejně často citovaný verš.
CUI PER MEDIAM NOLIS OCCURRERE NOCTEM
Koho bys nechtěl potkat uprostřed noci
O člověku ošklivého vzhledu nebo špatného charakteru.
SAEVIS INTER SE CONVENIT URSIS
Divocí medvědi se spolu shodnou
Srov.: Vrána vráně oči nevyklove.
SERO SERAM PONIS STABULO POST FURTA LATRONIS
Závoru pozdě dáváš, když zloději vykradli stáje
UNDE HABEAS, QUAERIT NEMO; SED OPORTET HABERE
Nikdo se neptá, odkud co máš, je však potřeba míti
VICTRIX FORTUNAE SAPIENTIA
Nad osudem vítězí moudrost
VINDICTA NEMO MAGIS GAUDET QUAM FEMINA
Nikdo se neraduje z pomsty víc než žena
VITAM IMPENDERE VERO
Zasvětit život pravdě
Tuto část Iuvenalova verše si zvolil za své heslo J. J. Rousseau.
GLORIA QUANTALIBET QUID ERIT, SI GLORIA TANTUM EST
Čím bude sláva, jakkoli velká, když zůstane pouze slávou?
GREX TOTUS IN AGRIS UNIUS SCABIE CADIT
Jediný prašivý kus může zničit i celé stádo
QUANTUM QUISQUE SUA NUMMORUM SERVAT IN ARCA,
TANTUM HABET ET FIDEI
Kolik peněz kdo vlastní a ve své pokladně chová,
tolik i důvěry má
QUID ROMAE FACIAM? MENTIRI NESCIO
Co bych dělal v Římě? Lhát neumím
QUI NIGRUM IN CANDIDA VERTUNT
Kdo převracejí černé v bílé
Podle Iuvenala jsou poměry v Římě takové, že tu mohou žít jen ti, kdo se dovedou přetvařovat.
QUIS CUSTODIET IPSOS CUSTODES
Kdo bude hlídat samotné hlídače
V satiře se mluví o tom, jak je obtížné uhlídat ženu: lze ji zavřít a dát střežit, ale ona je chytrá a smluví se nejdříve se svými strážci.
QUIS TULERIT GRACCHOS DE SEDITIONE QUERENTES
Kdo však snesl by Gracchy, když začnou si na vzpouru stýskat
Smysl: Kdo by snesl člověka, který sám dělá to, nač si stěžuje. Bratři Gracchové byli původci bouří a nepokojů, protože jako tribuni lidu (Tiberius G. r. 133, Gaius G. r. 123 př. n. l.) prosazovali přes silný odpor senátu demokratické reformní zákony.
NEMO MALUS FELIX, MINIMEQUE CORRUPTOR
Žádný špatný člověk není šťastný a nejméně ten, který někoho kazí
NEMO REPENTE FUIT TURPISSIMUS
Velký lump se z nikoho nestane naráz
NESCIA MUTARI AD MORES NATURA RECURRIT
Povaha neschopná změny se vracívá ke špatným zvykům
Iuvenalis v satiře o špatném svědomí má na mysli především zkaženou povahu lidí, kteří spáchali nějaký zločin. Později, ač poznají svou vinu, přece nemají dost sil k nápravě.
NOSCENDA EST MENSURA SUI SPECTANDAQUE REBUS
IN SUMMIS MINIMISQUE
Je třeba znát svou míru a ve věcech velkých i malých vždycky jí dbát
NOSSE VELINT OMNES, SED MERCEDEM SOLVERE NEMO
Vědět, to chtěl by každý, však platit se nikomu nechce
Ze satiry O bídě literátů. Literáti se tehdy často živili jako učitelé řečnictví.
NUMQUAM ALIUD NATURA, ALIUD SAPIENTIA DICIT
Příroda neříká nikdy nic jiného, než říká moudrost
ECCE ITERUM CRISPINUS
Ejhle – znovu Crispinus
Crispinus byl vysokým hodnostářem na dvoře císaře Domitiana (81–96 n. l.); typ zhýralce a bezcharakterního člověka, který se domohl svého postavení podlézáním a osočováním jiných. Byl několikrát objektem Iuvenalovy ostré kritiky. Uvedená slova se užívají o člověku (příp. i věci), na nějž často narážíme a je nám nepříjemný.
ET PROPTER VITAM VIVENDI PERDERE CAUSAS
Chtít žít za cenu ztráty smyslu života
Iuvenalis vyzývá přítele Pontica k zachování poctivosti, cti a věrnosti zásadám i v případě největších nebezpečí. Uvedený verš tvoří významový celek s v. 83: Summum crede nefas animam praeferre pudori et propter vitam vivendi perdere causas. – Věz, že je největším hříchem dát přednost životu před ctí, jenom na žití lpět a smysl života ztratit!
MAGIS ILLA IUVANT, QUAE PLURIS EMUNTUR
Více potěší to, co se kupuje dráže
Iuvenalis ironicky říká o těch, kterým připadají jídla tím lahodnější, čím jsou dražší.
MAGNA INTER MOLLES CONCORDIA
Mezi zpustlíky veliká svornost
MISERA EST MAGNI CUSTODIA CENSUS
Je to bídná služba střežit veliké jmění
OBREPIT NON INTELLECTA SENECTUS
Stáří se vplíží, aniž ho tušíš
ORANDUM EST, UT SIT MENS SANA IN CORPORE SANO
Máme si přát, aby byl ve zdravém těle zdravý duch
V této satiře kritizuje Iuvenalis zvrácená lidská přání a doporučuje naopak ta, která činí lidi skutečně šťastnými a jejichž splnění je v lidské moci. Obvykle se užívá jen druhé poloviny verše: Mens sana in corpore sano.
DIGITO COMPESCE LABELLUM
Prst si na ústa přilož
Význam: „Mlč!“
DIVES QUI FIERI VULT, ET CITO VULT FIERI
Ten, kdo zbohatnout touží, chce také zbohatnout rychle
ILLE CRUCEM SCELERIS PRETIUM TULIT, HIC DIADEMA
Za zločin jednomu kříž a druhému korunu skvostnou
INDE IRAE ET LACRIMAE
Hle, odtud slzy a hněv
Z Iuvenalovy programové satiry. Dotkne-li se satirik toho, co tíží svědomí jeho čtenářů, hned je zle – z toho plyne jejich hněv a pláč.
INTER FINITIMOS VETUS AC ANTIQUA SIMULTAS
Mezi sousedy (vládne) stará, ba prastará zášť
U Iuvenala o sousedních městech, jejichž malicherný spor přerostl v lítý boj a posléze dokonce v kanibalismus.
RARA AVIS IN TERRIS
Vzácný pták na světě
Ve smyslu: vzácný případ, něco neobyčejného.
LICEAT MODO VIVERE
Jen když je dovoleno žít
LUCRI BONUS EST ODOR EX RE QUALIBET
Zisk příjemně voní, ať má jakýkoli původ
FACIES TUA COMPUTAT ANNOS
Tvá tvář ti počítá léta
Smysl: na tváři se zračí příznaky stárnutí.
FRONTIS NULLA FIDES
Nebudí důvěru tvář
Na zevnějšek není spolehnutí – varování před přetvářkou.
PANEM ET CIRCENSES
Chléb a hry
Římský lid, který byl za císařství zbaven politického vlivu, se dožadoval především bezplatného rozdělování obilí (= panem) a vzrušující podívané (= circenses). V době satirika Iuvenala (na přelomu 1. a 2. stol. n. l.) se obilí štědře rozdávalo každý měsíc a konaly se nákladné hry. Např. při oslavě vítězství nad Dáky (r. 106) trvaly hry 123 dní, v aréně zápasilo 10000 gladiátorů a 11000 šelem.
PLORATUR LACRIMIS AMISSA PECUNIA VERIS
Ztratí-li majetek, truchlí a roní skutečné slzy
O těch, kteří si cení peníze více než lidský život, takže ztráta majetku je pro ně horší než ztráta blízkých.
PLUS ALOES QUAM MELLIS
Více hořkosti než medu
PROBITAS LAUDATUR ET ALGET
Poctivost sklízí chválu, ale mrzne
Poctivost je sice chválena, ale nevyplácí se, poctivý člověk nemá často ani tolik, aby si koupil otop a ohřál se.
PROPTER VITAM VIVENDI PERDERE CAUSAS
Smysl života ztratit jen kvůli pouhému žití
HAUD FACILE EMERGUNT, QUORUM VIRTUTIBUS OBSTAT
RES ANGUSTA DOMI
Nesnadno vyniknou lidé, když jejich přednostem brání
chudoba v domě
HOC VOLO, SIC IUBEO, SIT PRO RATIONE VOLUNTAS
Mé je to přání a příkaz též – důvodem má ať je vůle!
Panovačná Římanka žádá na svém muži smrt nevinného otroka, který se jí znelíbil. Iuvenalův hexametr se stal vyjádřením svévole a libovůle.
HOMO SUM
Jsem (jenom) člověk
Užívá se v různém kontextu: jsem jenom člověk, nemohu tedy dokázat všechno (jako bohové); mám své chyby (jako ostatní lidé); mohu chtít a udělat to, co ty (protože oba jsme lidé).
IUVENALIS v literatuře
Juvenal píše, že u Egypťanů, národa tak moudrého a věhlasného svými zákony, národa tak zbožného, jenž uctíval krokodýly a cibule, Teutyřané snědli jednoho ze svých nepřátel, jenž jim padl do rukou; nemluví o tom z doslechu – ten zločin byl spáchán takořka před jeho očima; bylť Juvenal tehdy v Egyptě a zdržoval se nedaleko Teutyry. Zmiňuje se při té příležitosti i o Gasconech a Sagunťanech, kteří se kdysi živili masem svých krajanů.
(Voltaire: Filosofický slovník: Lidojedi)
Přijď, satirická Múzo mstící,
můj hlas tě vzývá, vyslyš jej!
Mně netřeba dnes lyry hřmící,
jen Juvenalův bič mi dej!
