Lec: Aforismy

Stanisław Jerzy

Lec

Aforismy

Nedopusť, aby si tvoje mozkové závity omotal někdo kolem prstu.

*

Myšlení chodí různými cestami. Podezřívám ho, že nechce potkat lidi.

*

V umění neuznávám žádné -ismy kromě heroismu.

*

Šlapu po vašich nejposvátnějších citech. Nemáte je mít tak přízemní.

*

Do vlastního nitra vcházej bez klepání.

*

Konec nekrologu: Nezemřel. Změnil způsob života.

*

Optimismus a pesimismus se od sebe liší pouze stanovením data konce světa.

*

Lůza křičí jednou velkou hubou, ale žere tisíci malými.

*

Je to pokrok, používá-li kanibal vidličky a nože?

*

Ani jediná sněhová vločka se necítí být odpovědná za lavinu.

*

Vše je v rukou člověka. Proto si je často myjme.

*

Nejsi-li psychiatr, straň se idiotů. Jsou příliš hloupí, aby stáli laikovi za společnost.

*

Myšlenky, tak jako blechy, skáčou z člověka na člověka, ale nepokoušou jen tak kdekoho.

*

Domníváš se, že se ti podaří prorazit hlavou zeď. Ale co když se pak dostaneš jen do další kobky?

*

Okamžik poznání tvé vlastní netalentovanosti je zábleskem génia.

*

Politika – dostihy trójských koní.

*

Východ je obvykle tam, kde byl vchod.

*

Prvním příznakem smrti je narození.

*

My víme, že jsme se dali nesprávnou cestou, ale vynahrazujeme si to tím, že dupeme na plyn.

*

Na nepřítelově hrobě omamně voní květiny.

*

Čím čistší jsou oběti, tím špinavější jsou ruce vrahů.

*

Nejlépe dovedou podrážet nohy trpaslíci – je to jejich zóna.

*

Naše nevědomost dobývá stále další a další světy.

*

Nemůžeme se vrátit do jeskyní! Už je nás příliš mnoho.

*

Svědomí měl čisté – nikdy ho ještě nepoužil.

*

Všimnul jsem si, že lidé mají rádi myšlenky, které je nenutí myslet.

*

Buďme struční. Svět je přelidněn slovy.

*

Co zbylo z lásky a extáze?

–       Bytové nesnáze.

*

Dějiny – sbírka událostí, k nimž by bývalo nemuselo dojít.

*

Dějiny nás učí, jak je falšovat.

*

Existuje druh géniů, které dokáží rozpoznat jedině géniové.

*

Hlavním cílem demokracie se stalo počítat hlavy, ale nedbat mozků.

*

Hlouposti každé epochy mají pro vědu dalších epoch stejnou cenu jako její moudrosti.

*

Je těžké tleskat těm, co ti svázali ruce.

*

Jen lidožrout nepohrdá člověkem.

*

Mluv moudře, nepřítel naslouchá.

*

Moje nenávist zestárla. Stala se pohrdáním.

*

Nechoď ve šlépějích velikánů! Utopíš se v nich.

*

Nejbezpečněji je na dně. Hlouběji nikdo neupadne.

*

Nejsnazší je vytvořit tvrdý režim z měkkých poddaných.

*

Nenalezneš-li slova pobouření, nenahrazuj je komplimenty.

*

Okno do světa lze zastřít novinami.

*

Rány se zajizví, ale jizvy rostou spolu s námi.

*

Tma je ve státě, kde jsou lotři na výsluní.

*

Všichni chtějí naše dobro. Nedejte si je vzít!

*

Vytvořit postavu a ponechat ji vlastnímu osudu dokáže pouze vynikající spisovatel.

*

„Zbabělec!“ rozhořčilo se lejno. „Bojí se mě dotknout.“

*

Nechce se věřit, že lež existovala před vynálezem tisku.