Žert (1968)

Ludvík Jahn:
"Optimismus je OPIUM lidstva. Zdravý duch páchne blbostí."

Laborant Kostka: "Vy nemáte rád lidi, Ludvíku."
Ludvík: "A proč bych je měl mít rád? Vy to máte snadné. Vám lásku k lidem nařizuje Ježíš, ale já si musím všechno zdůvodnit."
Kostka: "Vy si myslíte, že vás nemá nikdo rád; že všichni lidé jsou vašimi nepřáteli."
Ludvík: "Ne, ne. Jenomže mně nejvíc ublížili právě přátelé."

To je zvláštní: když člověk cítí nenávist k ženě, začne ji najednou pozorovat s podobným zaujetím, jako kdyby ji miloval.

Pavel Zemánek: "Dnešní mladí jsou úplně jiní než jsme byli my. My jsme chtěli spasit svět, oni se starají jen o sebe - a právě tím ten svět možná spasí."

Odkaz:
Komentář:

Prvomájové průvody, mládežnické komise, bezprávnost povinné vojenské služby atd. mohou už dnes připadat někomu, kdo tu dobu nezažil, směšné. Hlavnímu hrdinovi-mstiteli, jenž se nakonec pomstil na nepravém místě ("Ty vole, tobě jsem přes hubu dát nechtěl..."), však tyto věci směšné nejsou a se zatrpklostí vůči lidem prochází světem. Nemůže mu to být ani směšné, neboť doba se sice změnila, ale lidi zůstávají stále tíž, se stejnými nectnostmi, slabostmi a nakonec i se stejnou genetickou výbavou, již nic a nikdo nikdy nezmění. - Film jsem viděl kdesi tajně už za komunistů a od té doby neztratil nic na své výmluvnosti.