Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982)

Kam nás to poslali?

- To jsou lidé.

- Krásné!

- Pan doktor Jánský? Byl jste vybrán nejvyšším počítačem galaxie jako představitel planety. Blahopřejeme vám.

- Proč já? Proč zrovna já? Jak vám mohu být prospěšný? Jsou jiní... významní lidé... Proč se neobrátíte na ně? Třeba... třeba...

- Netřeba. Podívejte, pane doktore, vy jste naprosto průměrný, bezvýznamný člověk -- blahopřeji vám.

- Co je to?

- To je vejce na měkko.

- Má to nádherný tvar. Civilizace, která dokáže vyrábět tak dokonalou věc, to je velmi vyspělá civilizace.

- To se nevyrábí, to snášejí slepice.

- Slepice? Řekněte jim, že gratulujeme.

- Dobrý den, jak byste reagoval na návštěvu mimozemských civilizací?

- Kopnul bych je do prdele!

- Zdají se vám -- jak bych to řekl -- normální?

- Normální? -- Ne, rozhodně ne!

Ten ušlechtilý výraz! Na nich je vidět, když myslí.

- Říkají si inteligentní bytosti... Já vám řeknu, co jsou to: agresívní hulváti! Naše metody jsou k ničemu.

- Tak musíme použít jejich metod. Vypadá to tak, že když vám někdo jednu vrazí, musíte mu ji vrátit. Dohoda je vždycky možná.

Ano, ano, doktor Jánský: slušný, pravdomluvný, zodpovědný... -- tak ho pošlete k psychiatrovi.

- Zatracená zkurvená práce! Kde se flákáte?

- Vo co de, šéfe? Pozor na silný slova!

- Hele, já se ti na silný slova můžu vysrat! Tamhle máte lopaty a koukejte jít makat!

- Hej, já mu nerozumím. Vo čem pán hovoří?

- No tak, kluci, neblázněte, dyť kvůli vám stojí celá parta... Chlapci... no tak...

- Žádný "chlapci" -- pozor! -- "reprodukční umělci"! Začínáme novej život, šéfe. Tady je smlouva, mistře: skupina BICEPSY. Nastupujem uměleckou dráhu, tudíž se vám na tu práci můžem vysrat.

- Zatracená zkurvená práce!

Mimozemšťané: Promiňte, neměl byste pro nás nějakou zatracenou zkurvenou práci?

Takovej les... Co může být krásnějšího? Mýtina, pařezy, jeleni, lišky, vydry, tuleni, žirafy, mroži... Ách jo, už jsem tam nebyl, ani nepamatuju.

Víte, co to je trmácet se studeným, nekonečným prostorem, od planety k planetě, celé světelné roky - s takovým hovadem?

- Jé, to je jako u nás doma!

- Podle plánu dynamického rozvoje krajiny tady má být za sto let panenská příroda.

U nás v lese se nemůže nikdo ztratit. Jó dřív, to se tady děly hrozný věci: zajíci žrali trávu, lišky žraly zajíce, a medvědi... ti žrali, co je napadlo. Ale teďka je tady, chválabohu, pořádek... Podívejte!

Mister Myler, já jsem četl v The Scientist váš esej o zakřiveni vesmíru. Vaše hypotéza je absolutne... bláznivá. Ale jenom bláznivé hypotézy maji v dnešni dobe nárok na uplatneni.

- Pánové, nemá smysl hledat civilizaci ve vesmíru v době, kdy naše vlastní civilizace přestává pomalu existovat.

- To je nepřípustný defétismus. Zákony vývoje jsou společné pro celý vesmír.

- Jestliže ve vesmíru platí stejné zákony vývoje jako na Zemi, pak by eventuální obyvatelé jiných planet museli zákonitě zblbnout jako my.

- Copak asi dělají tam u nás, doma?

- Nic. Vždyť je znáte.

- Centrální počítač zjistil závažné problémy. Planeta Země se řítí do katastrofy.

- Problémy, problémy... Co je nám do toho?

- Totiž... my tady máme zůstat a vyřešit je.

- Zatracená zkurvená práce...!