Mlčení jehňátek (1991)

"Čtěte Marka Aurelia: u každé věci se ptejte, čím je doopravdy."

Hannibal Lecter: "Řekněte mi, senátorko, krmila jste Catherine sama?"

Senátorka Ruth Martinová (nechápajíc): "Cože?"

Hannibal Lecter: "Ptám se, jestli jste ji kojila?"

Paul Krendler (pohoršen): "No, dovolte!..."

Senátorka: "Ano, kojila jsem ji."

Hannibal Lecter: "Ztvrdly vám při tom bradavky, že?"

Paul Krendler: "Ty parchante!"

Hannibal Lecter: "Amputujte člověku nohu a stále v ní bude cítit šimrání. Povězte mi, maminko, až bude vaše holčička ležet na prkně - kde vás bude šimrat?"

Senátorka: "Odvezte tuhle... 'věc' ...zpátky do Baltimoru!"

Hannibal Lecter: "Teď budu poslouchat já. Takže po otcově smrti jste osiřela. Bylo vám deset let. Žila jste u příbuzných na ranči v Montaně. Co to bylo za ranč?"

Clarice Starlingová: "Koně a ovce."

Hannibal: "Byla jste tam ale jenom dva měsíce. Co se stalo?"

Clarice: "Jednoho dne jsem prostě odešla."

Hannibal: "Ne 'prostě', Clarice. Co se stalo? Ten rančer vás sexuálně obtěžoval? Nutil vás k felaci? Nebo k sodomii?"

Clarice: "Ne, byl to velice slušný muž."

Hannibal: "Tak co se stalo, Clarice?"

Clarice: "Jednou zrána, ještě za tmy..."

Hannibal: "Něco vás probudilo, je to tak? Byl to nějaký zlý sen? Co to bylo?"

Clarice: "Zaslechla jsem podivný zvuk."

Hannibal: "Jaký to byl zvuk?"

Clarice: "Byl to - nářek. Jakýsi druh nářku, jako když pláče dítě."

Hannibal: "Co jste udělala?"

Clarice: "Sešla jsem dolů, ven. Připlížila jsem se ke chlévu. Tolik jsem se bála podívat se dovnitř, ale musela jsem."

Hannibal: "A co jste tam viděla, Clarice? Co jste viděla?"

Clarice: "Jehňata. To naříkala jehňata."

Hannibal: "Poráželi jarní jehňata?"

Clarice: "Ano. A to ona tak naříkala."

Hannibal: "A vy jste utekla?"

Clarice: "Ne. Nejdřív jsem se je snažila pustit. Já... otevřela jsem vrata ohrady, ale ona neutíkala. Jen tam tak zmateně stála a neutíkala. Nemohla."

Hannibal: "Ale vy jste mohla, a tak jste utíkala, že?"

Clarice: "Ano. Popadla jsem jedno jehně a utíkala jsem, co to šlo."

Hannibal: "Kam jste utíkala, Clarice?"

Clarice: "Nevím. Neměla jsem jídlo ani vodu a bylo velmi chladno, velmi chladno. Myslela jsem... myslela jsem, že zachráním aspoň jedno - ale bylo moc těžké. Bylo tak těžké... Nedostala jsem se dál než pár mil daleko, když mě sebral šerif. Rančer se naštval a chtěl mě poslat do luteránského sirotčince. Už jsem ten ranč nikdy neviděla."

Hannibal: "A co se stalo s tím jehnětem, Clarice?"

Clarice: "Oni je zabili."