Útěk do divočiny (2007)

Dva roky kráčí po zemi. Nemá telefon, nemá bazén, nemá žádné domácí zvířátko, nemá cigarety. Absolutní svoboda. Extrémista. Estetický cestovatel, jehož domovem je silnice. Utekl z Atlanty. "Není cesty vedlejší, protože Západ je nejlepší." A teď, po dvou letech potulování, přišlo konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, jež má zabít faleš uvnitř tebe a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí strávených v nákladních vlacích a stopováním jej dovedlo na velký bílý Sever. Už není otravován civilizací, před níž prchá, ale kráčí sám do země, v jejíž divočině se ztratí.

- Alexander Supertramp, květen 1992.

Komentář: Pravdivý příběh také jednoho takového nespokojence, který odešel z civilizace do aljašské divočiny. Dopadl špatně, neboť tam zahynul hlady, ale Já bych raději přivítal takovouto krásnou smrt uprostřed divoké přírody a na svobodě, než zmírat den co den někde ve fabrice. Chybou všech těchto dobrodruhů je asi to, že všichni míří právě na drsný sever, kde lze těžko přežít, kdežto jih je přívětivě teplý a úrodný. Zřejmě je to tím, že právě jen vysoký sever zůstává zatím na Zemi tou nejdivočejší pustinou bez lidí, a proto je tak přitažlivý pro tuláky utíkající před zlověkem a jeho začlověčeným světem. Chce to hodně trénovat a připravovat se.