Viridiana (1961)
(pláčou děti)
- Zatracení parchanti!
- Mám je snad zabít?
- Při tom, co je čeká... V nebi by jim bylo líp.
Poslední večeře žebráků
Komentář:Čím častěji se na ten film dívám, tím více se mi líbí a stále mám na něm co nového objevovat. Křesťanské ideály zničeny křesťanskými ideály!Důležité místo má ve filmu hudba: Händelovo Aleluja podkresluje strýcovo radostné očekávání příjezdu Viridiany, poklidná Bachova harmonická skladba, hraná dokonce na harmonium, vyjadřuje harmonii v domě obývaném nyní Viridianou, a Mozartovo Requiem d moll jako by předznamenávalo smrt a neštěstí.Stále se ve filmu objevuje provaz. Nejprve jako švihadlo, pro radost z dětské hry, pak jako chmurný nástroj viselcův a nakonec si jím žebrák utáhne kalhoty.Žebráků bylo ostatně dvanáct, jako apoštolů, a v jednom záběru předvádí celá společnost živý obraz poslední večeře Páně.Pozoruhodná je sekvence, v níž muž ze soucitu odkoupí psíka, nuceného běhat přivázaný za vozem, ale za dalším vozem, který tudy vzápětí projíždí, je připoután další pes...
Odkaz na knihu vzpomínek režiséra: