Postava k podpírání (1963)

Jan Herold neboli muž s kočkou prochází městem...

Hlas muže v zasedací místnosti: "Jsem rád, že jste to pochopili..."

Originální žrádlo pro kočky: myší konzerva

Já nikoho neurážím ani nenapadám, soudruhu,

já jenom nesnesu, aby ze mne někdo dělal - TROUBU!

V čekárně úřadu jakoby pod Damoklovým mečem - vlastně sprchou

Muž luštící křížovku:

- "Vlastnost odlišující člověka od zvířete" - na pět.

- Rozum.

- Ne. KÁZEŇ!

Komentář:

Tzv. "jasná inspirace dílem F. Kafky" je jasným nepochopením Juráčkova krátkometrážního veledíla. Je to velice ošklivý (a vůči Juráčkovu géniu i velice snižující) zlozvyk označovat všechno, čemu nerozumíme, slovem "kafkovský". Protože máme tu jednak Kafku a jednak Juráčka. A oba spolu vzájemně zaměňovat nebo připodobňovat svědčí leda tak o kritikově tuposti, omezenosti a lenosti duševní. Juráček je jen jeden a Kafka je také jen jeden.

Související odkazy:

Každý mladý muž (1965)

Konec srpna v hotelu Ozon (1966)

Sedmikrásky (1966)

Nikdo se nebude smát (1965)

Související odkaz na scenáristu a režiséra:

Pavel Juráček: Deník (výpisky)

https://sites.google.com/site/novamisantropovacitarna/juracek-denik

19. června 1965 ... sobota

"Postava byla loni nejlepším krátkým filmem světa..."

11. října 1966 ... pondělí

"Celý život vlastně píšu jeden jediný příběh. Melancholický muž kráčí napříč světem a v důsledku své zdvořilé inteligence není schopen účastnit se lidských vztahů. Ze společenského hlediska je to nepotřebný člověk."