Apokalypsa (1979)

"Viděl jsem hrůzy... jen samé hrůzy. Nemáte právo nazývat mě vrahem. Máte právo mě zabít. Máte právo to udělat... Ale nemáte právo mě soudit. Je nemožné slovy popsat, co je hrůza. Hrůza... Hrůza má tvář... a vy se musíte stát přítelem hrůzy. Hrůza a morální teror jsou vaši přátelé. A když ne, pak jsou vašimi obávanými nepřáteli. To jsou praví nepřátelé!"

Komentář: Není to jen další filmový příspěvek na věčné traumatizující téma "proč Amerika neuspěla ve Vietnamu", ale hlavně velice zručně natočený film. Bývalá kavalérie nyní osedlala místo koní vrtulníky a za zvuků Wagnerovy opery nesmyslně dobývá vesnici na pobřeží moře jenom proto, aby si tam mohl velitel zasurfovat na báječných vlnách. Jednotka bez velení hájí jakýsi zbytečný most, který musí denně obnovovat. Válka se spíše podobá monstróznímu zábavnímu podniku s pouťovými atrakcemi a striptýzovými tanečnicemi. Jediný plukovník Kurtz ví, že vyhrát válku může jedině vnitřně odhodlaná, přesvědčená armáda, třebas i jen v počtu několika málo divizí. Jenže jediný takto věci vítězství oddaný důstojník z toho všeobecného zmaru zešílel a bojuje na vlastní pěst proti všem. Boj, který nemůže vyhrát. A tak vcelku odevzdaně přijímá smrt od nájemného zabijáka, kterého kvůli likvidaci nepohodlného odpadlíka armáda vyšle do nitra džungle. Naštěstí se to celé obešlo bez laciného moralizování a pateticko-humanistických scén. Úděsná je scéna s rituálním obětováním zaživa rozsekávaného býčka. To zavírám oči... a říkám spolu s plukovníkem Kurtzem: "Viděl jsem hrůzy... jen samé hrůzy..."