Všechna jitra světa (1991)

Pan de Sainte Colombe: "Hudba vyjadřuje to, co slovy neumíme říct; takže není tak úplně lidská."

Marin Marais: "Je tedy od Boha?"

Sainte Colombe: "Ne! To je omyl! Bůh se také vyjadřuje slovy. Hudba je jazykem bolesti a smutku."

Komentář: Francouzská barokní hudba 17.-18. století, jako právě třeba takový de Sainte Colombe – to byla hudba, které byl tehdy zcela správně přiznáván její nelidský původ, neb je mnohem starší než lidstvo, na čemž nic nemění ani ta skutečnost, že ji náhodou provozuje nějaký hrubý nevědomý nástroj-člověk. Taková hudba je jazykem bolesti a smutku. Proklínám však Českou televizi, že film neuvedla v původním znění, což je jednak rána pod pás všem milovníkům krásné noblesní francouzštiny, ale zpotvořila tím i jeden důležitý rozměr jinak celistvého díla: zaznívá-li v něm totiž francouzská hudba v její vrcholné formě, měla by k ní znít i francouzská slova. Díky za nic, Česká televize!