Planeta opic (2001)

Komentář: Všechny filmy o planetě opic jsou velice misantropického vyznění, pouze v tomto převažuje nepěkný humanismus, který z duše nenávidím. Opice pojmou ušlechtilý úmysl vyhladit lidstvo, coby nerozumnou, nebezpečnou a škodlivou pakáž, a zbytek ponechat v klecích pro užití při vědeckých pokusech – ale z nebes jako zázrakem spadne jako nový Ježíš člověk (samozřejmě, ehm, jak jinak, příslušník amerického letectva, že) a plán se hned hatí, člověk opět – lidužel – vítězí nad zvířetem, nad přírodou a hned je obklopen bandou věřících. Zde už není původní pesimisticko-optimistická (jak pro koho) literární předloha (také ostatně velmi dobře napsaná, doporučuji přečíst!) Pierra Boulla vůbec k poznání. Debilita podle typického amerického střihu tu čouhá z každého kouta. Nelogické i faktické nesmysly téměř ve všem. Namátkou: Opice se vody nebojí, člověk nežije se zvířaty v míru (ledaže by to byl jen nějaký PAX HUMANA) a lidé nezacházejí sami se sebou hůř než s opicemi. Čím novější zpracování tohoto námětu, tím horší.