On a jeho sestra (1931)

Herci zkoušející si role:

On: "Chtěl bych být stále u tebe a opájet se vůní tvých vlasů."

Ona: "Idiot."

On: "Kdo je idiot?"

Ona: "Autor."

On: "Proč?"

Ona: "Protože takovou slátaninu nemůže napsat normální člověk."

On: "Prosím vás, nechte autora na pokoji a pojďte zkoušet, ano? - Chtěl bych tě obejmout a ... chtěl bych tě obejmout a ... a zlíbat tvoje rudé rty."

Ona: "Miláčku, vezmi tuto růži; její vůně bude ti vždycky připomínat chvíle našeho štěstí... - No, takovou pitomost...! - Cítíš, jak voní? - Ne, to já hrát nebudu, to já nebudu hrát."

On: "Ale dovolte, buďte tak laskava, nezdržujte mě, na mne čeká v divadle sto lidí!"

Ona: "No tak dobře, tak ať počkaj!"

On: "Vezmeme si to ještě jednou, ano? - Jak dlouho jsem čekal na tuto chvíli. Chtěl bych být stále u tebe a cítit vůni tvých vlasů. Chtěl bych tě obejmout a zlíbat tvé rudé rty."

Ona: "Miláčku, vezmi tuto růži; její vůně ti bude stále připomínat chvíle naší lásky."

On: "Nestrkejte mi to pořád pod nos!"

Ona: "Nebuďte tak nervózní, nebo vám s tím seknu!"

On: "Tak dál. - Zůstaneme věčně spolu..."

Ona: "Věčně! Tss! Ani mi nenapadne! Já mohu mít sto jiných angažmá, ne jedno!"

On: "Šmarjá, já se zblázním! Buďte přece rozumná!"

Ona: "A já nechci být rozumná! A říkám vám to znovu: já to hrát nebudu a basta!"

On: "Basta? Tak dost, slečno! Víc tady nemám co pohledávat!"

Ona: "A taky jsi tady nic neztratil!"

Komentář: Komedie má téměř všechno, co mám na starých filmech rád: neotřelé nápady, pestrost natáčecích postupů, osvěžující kabaretní výstupy a výrazní herci se zřetelnou nehuhňavou mluvou vycvičení ještě poctivým divadlem. Výraznými ozdobami jsou výkony Vlasty Buriana a Anny Ondrákové v hlavních rolích. Za nejvtipnější obraz považuji nevydařenou hereckou zkoušku "té slátaniny, kterou nemohl napsat normální člověk, ale idiot."