Dva tygři (1966)

Nadšení! Nadšení jim schází, to je to! To je právě ten rozdíl mezi profesionálem a amatérem. Kdyby oni si uvědomili, co dokázali nadšenci ve všech oborech! Koukej takovej Pasteur: to vůbec nebyl doktor, a jakej to byl doktor; takovej Rýmský-Korzákov (správně Rimskij-Korsakov), původně diletant... A kolik diletantů máme dneska u nás, a jakejch, a na jakejch místech, jenže si jich nevážíme, to je to, nevážíme si jich!

Já nic neříkám, já mlčím, ale na moje slova dojde!

Komentář: Hlavní postavou je směšná figurka takzvaného pomocníka bývalé Veřejné bezpečnosti, který se pro svou všudybylost a hloupost sám nevědomky připlete do zločinu jako nadšený spolupachatel. Takových policajtských nátur jsme poznali dost - a všichni byli takoví - známe je i dnes. Vídáme je účastnit se nočních policejních hlídek, které obtěžují pokojné osamělé chodce, ale do míst prolezlých zločinem, opilstvím a výtržnostmi se bojí vkročit. Na vsích se takové policajtské nátury stávají policisty proto, aby mohly svým odznakem krýt své vlastní drobné krádeže a pytláctví. Zkrátka komický, ale o to agilnější "pomocník", který do všeho strká nos, je k vidění pořád. Ovšem nehledě na smích je třeba dodat, že náš filosof Ladislav Klíma popsal ve svém eseji ony policajtské nátury mnohem lépe a důkladněji než tato mírně krotká satirka.