Vlčí bouda (1986)

- U nás jsou si všichni lidi rovní.

- Prdlajs rovní! Nakonec to odsere vždycky ten nejslabší.

- Ty prase! Tě zabiju!

- Ty bys byl opravdu schopen zabít?

- No podívejte se, jak vypadám! Dyť mě celýho zlil...! Já bych tě...!

- Vidíte to? Jaké směšné důvody stačí k tomu, abyste někoho zabili? Uvědomujete si, jak často si vyhrožujete smrtí? Napadlo vás někdy, jak směšně lehké je někoho zabít?

- Nevěřte jim! Nevěřte jim ani slovo! Všecko je to lež! Jsme v rukou šílenců! Všecko jenom předstírají, abysme nic nepoznali! Jsou nebezpečný, věřte mi to!

- Už jsi skončil, Petře?

- S váma už jsem skončil úplně.

- Děkuju Petrovi za slovo. Ale v jednom se mýlí: Nejsme šílenci. Jsme rozumnější bytosti, než jste vy.

- Neposlouchejte ho, je to podvodník!

- Ale Petře, takhle přece nesmíš mluvit s vedoucím.

- Ty huso jedna pitomá, co se zase nesmí! Tak ať řeknou, kdo jsou!

- Co kdybychom vám řekli, že jsme -- z vesmíru? Vám se to zdá nepravděpodobné, viďte? Ale je tomu tak.

- A co tady, ufónci, chcete?

- Naši zem, ne, ty blbečku!

- Proč? Dyť je to tu blbý.

- Ale vám by se tady líbilo, viďte?

- No, muselo by se to tady předělat.

- A co sex ve vesmíru?

- No, my, jako všechny vyspělé formy života, jsme nesmrtelní. A jestli se ptáš, jak se rozmnožujeme, tak bohužel až příliš snadno. A proto jsme nuceni hledat nové prostory.

- No jo, ale co my, normální lidi? Kde bysme byli? Nás je tady taky dost.

- Zatím. Protože vy jste právě ta jediná výjimka v celém vesmíru: vy jste smrtelní.

- Oni nás chtěj zabít!

- Ale kdepak! To necháme na vás.

- Co tím chcete říct?

- Že to zvládnete sami.

- A co když to neuděláme?

- Ale uděláte. Jste přece lidi.

- Člověk musí umět obětovat život -- za všechny.

- To není oběť, ale vražda! Pochopte to konečně už všichni!

Tak blbejch, jako seš ty, se bojej i v kriminále!

Vy jste zabijáci! Vy lidi! A vraždíte po miliónech! Každý si přeje něčí smrt, tady jsme to viděli! Je ve vás tolik zla, že se jednou vyhubíte všichni!