Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952)

Knížepán: "Ich bin humanist. Ja human. Ja uvaržit polifka pro ten pakáž."

Starosta: "Ať je obecním policajtem pastejř! Ten to s dobytkem umí..."

Pastejř: "Budu policajt!"

Starosta: "Já myslel, že to je korupce; ale když všichni dali stejně, tak vlastně u nás žádná korupce - není!"

- Nebudu ho mít nikdy ráda. Připadá mi jako ... blbec.
- A to si zvykneš. Zpočátku ho nemusíš mít ráda, já tatínka taky neměla, až za pět let po svatbě. A že je blbec a že ho nemiluješ mu nedávej znát.

Ó prosím, naše bohoslužby jsou velmi slavné, bez těch by to ani nešlo. Máme u nás zpěváky, že nám je druhé věznice závidějí, ano, ano. Je zde jeden trojnásobný vrah, a jak ten zpěvem chválí Hospodina...

Prokurátor: Obžalovaný rafinovaně tři dni nejedl, aby se mohl vymlouvat, že chléb ukradl z hladu.
Obžalovaný: A to jsem se měl dát zabít? Pověste mě za to. Pan předseda si pak provazem z mý šibenice může zavázat kalhoty.
(smích v soudní síni)
Prokurátor: Pane předsedo, prohlašuji, že toto individuum nemá místo mezi slušnými lidmi!
Obhájce: Díky dobrodiní zákona může se obžalovaný před soudem vyjadřovat jak umí. Cožpak nechápete, že si chce, mluvě o kalhotech pana předsedy, naklonit porotu svým šibeničním humorem? Nechápete, že se chytá posledního stébla? Nuže, kalhoty pana předsedy...
Prokurátor: Zatahovat do věci kalhoty pana předsedy je nemravné!
Obhájce: Kalhoty pana předsedy nejsou nemravné a pana žalobce taky ne; nemravní jsou ti, kdo v nich sedí a soudí člověka pro kus chleba! Celý soudnický systém je nemravný! Od žalářníka až po kata, a proto...
Předseda soudu: Dost! Odnímám vám slovo!

Komentář:

Haškovy povídky jsou velmi těžký materiál k převedení do filmu. Neboť není z nich jednoduché vyloužit jemné a téměř nepostižitelné ironické podtóny. To může zvládnout jen opravdový Haškův znalec, to jest ten, kdo jeho nesmrtelnému dílu rozumí. A musí mít k tomu také hodně nadaných herců. Obojího zde bylo, myslím, dosaženo k plné spokojenosti. Ještě bych chtěl dodat, že humorista Haškova formátu, anarchický, posměvačný, provokativní, v dnešní době zoufale chybí. Jak ten by ji uměl zesměšnit! Látky by měl věru přehršel... P.S.: Když jsem četl Trampoty pana Tenkráta - zvlášť tu část, kdy se dáví vlasem v dortu - chechtal jsem se dva dny v kuse, kdykoliv jsem si na to vzpomněl. Ve filmu to ani zdaleka nevyšlo tak legračně jako přímo z geniálního Haškova pera.


Odkaz na autora předlohy:
Jaroslav Hašek v Misantropově knihovně