Městečko South Park (1997) [TV seriál]

Dialog z televizního kresleného filmu:

- Drž tu svou černou hubu!

- Asi ti nakopu prdel!

- To těžko, ty zasranej feťáckej hajzle! Já minulej tejden sedmkrát šukal! Já bych ti natrh tu tvou černou prdel!

Kyle: "Jó, kreslený filmy přitvrzujou."

- Šéfe, proč nechá Bůh Kennyho umřít? Proč? Kenny je můj kámoš. Proč si Bůh nevezme kámoše někoho jinýho?

- Stane, Bůh nám někdy bere naše nejbližší, protože mu to dělá asi moc dobře. On je velice pomstychtivej. Je nasranej kvůli něčemu, co jsme udělali před tisícema let, a on to furt nemůže skousnout, takže je mu jedno, koho bere: děti, štěňata -- je mu to úplně jedno, hlavně když jsme z toho smutný, rozumíš mi?

- Ale proč nám teda Bůh dává život?

- Víš, koukej na to takhle: když chceš rozbrečet dítě, nejdřív mu dáš lízátko a pak mu ho vezmeš. Kdybys mu nikdy to lízátko nedal, nemělo by pak dítě proč brečet. To je jako Bůh, kterej nám dá život a lásku a zdraví, jen aby nám je mohl zase vzít a rozbrečet nás a pít sladký mlíko našich slzí, víš? Jsou to totiž naše slzy, z kterejch Bůh čerpá svou sílu.

- Myslím, že to chápu.

- Mami, nepronesla bys, prosím tě, modlitbu?

- Krucinál, proč to musím bejt před jídlem vždycky já! Jestli mi o to ještě někdo řekne, řeknu: É, nemodlím se! Když to zkusíš znova, nakopnu tě přímo do koulí!

(chvíle rozpačitého ticha...)

- Amen.

Damián: "Můj příchod znamená konec začátku a začátek konce! Můj otec, vládce temnot, se chopí vlády! Přijde království bolesti! Poznejte hněv padlého anděla, poznejte noční mor! Bezvěrci! Všechny vás proměním ve zvířata!"

Pip: "Dobrý den, Damiáne, já jsem Filip; ale říkají mi Pip, protože mě nesnášejí."

Damián: "Budu ti říkat Pip! - Smrt všem svatým! Hněv padlého anděla padne na vás všechny! Pociťte můj hněv!"

Pip: "Vím, co je samota, Damiáne, ale oni tě jednou přijmou."

Damián: "Nepotřebuju přijmout, jsem syn Satanův!"

Studijní poradce: "Jako svému důvěrnému poradci mi nesmíš nic zamlčet, já jsem tvůj přítel, chápeš?"

Damián: "Oni mě nenáviděj."

Poradce: "A proč to tak asi je?"

Damián: "Protože jsem ďáblův syn?"

Poradce: "Hm, začal jsi dobře - a dál?"

Damián: "Protože je pálím a zabíjím?"

Poradce: "No ano, možná i proto."

Stan: "Proč musíš bejt Žid, Kyle?"

Studijní poradce: "Jako váš studijní poradce ti chci pomoct čelit tvému problému, áááno?"

Kyle: "Já žádnej nemám."

Poradce: "No, pokud to dobře chápu, tak trpíš akutní fekalofilií."

Kyle: "Cože?"

Poradce: "No, fekalofil je člověk, který je stále posedlý výkaly."

Kyle: "Výkaly?"

Poradce: "A také jsem pochopil, že jsi žid, nemám pravdu?"

Kyle: "Ale ne úmyslně!"

Poradce: "Takže tohle pro tebe musí být těžké období, když jsou vánoce. Dělají si z tebe legraci?"

Kyle: "No, někdy."

Poradce: "A z toho ti přeskočilo."

Kyle: "Asi jo."

Poradce: "Takže bys chtěl ZABÍJET, Kyle?!"

Wendy: "Tohle je vítězný Cartmanův ekologický esej: není to nic jiného než Walden od Thoreaua; jen je na něm přeškrtnuté jméno autora a připsané Cartmanovo!"

Výkřiky z davu: "No a co!"

Wendy: "Hej, kam všichni odcházíte? - Vždyť oni ani neznají Walden! Kdyby to byl televizní seriál, to byste věděli hned!"

- Pane studijní poradče, s Cartmanem se něco děje.

- No, asi koukal na zprávy.

Cartman: Kurvadrát, mám nějakýho tátu?

Paní Cartmanová: No, víš, Eriku, někdy se muž a žena nevzájem zalíbí jeden druhému a chtějí si být trochu bližší...

Cartman: Aha...

Paní Cartmanová: A někdy muž strčí svého famfulínka do ženiny mušličky.

(chvíle ticha...)

Cartman: Kdo ti strčil famfulínka do mušličky?

Náčelník Divá Voda:

Vím, že mě chtěla, protože romanticky žvatlala:

"Náčelníku, tak už to do mě pusť!"

- Krucinál, zabili Kennyho!

- Ty parchanti!

Wendy: "Stane, jestlipak víš, že už bude Valentýna?"

Stan: "Jasně."

Wendy: "Třeba bysme se mohli projet lodí."

Cartman (poslouchá a má z toho prču): "To je ale blbost!"

Wendy (pokračuje): A mohli bysme si vzít hezký šaty a hrát si na manžele."

Cartman (zalyká se smíchy): "Dost! Ale vážně! Jinak mě zabijete!"

Kyle: "Hele, musíme koupit slečně učitelce nějakej dárek."

Cartman: "Já jí koupím vysavač; buchty zbožňujou vysavače."

Učitelka: "Wendy, ty jsi také v černé kůži? Jsme jako sestry."

Wendy: "Chcípni!"

Učitel: "Tak, děti, měly byste přinést každé aspoň jednu konzervu; starostka South Parku je potom věnuje Kennyho rodině a dalším chudým."

Cartman: "Já jim žádný žrádlo nedám! Seru na ně!"

Wendy: "Copak nechceš pomoct těm méně šťastným?"

Cartman: "Ty vole, slyšeli jste to? Slyšel jsem hlas květinovejch dětí."

Wendy: "Aspoň jednou v roce bychom měli myslet na naše hladové spoluobčany."

Cartman: "To nestačí, že platíme daně? A co chudobince, který dotujem?"

Wendy: "Někdo by raději umřel, než by tam šel!"

Cartman: "Ať si klidně chcípne! Beztak je lidí jak mravenců!"

Učitel: "No tak, děti, nechte těch dickensovských řečí!"

Stan: "Takhle nejlíp poznáš Ameriku, Hladovej Marvine: tohle je bufáč, kde se pořádně nacpeš."

Cartman: "Proč je tvá rodina chudá, Marvine? Tvůj fotr taky chlastá?"

(číšník přináší předkrm)

Cartman: "Vidíš, Marvine? Tomu my říkáme chuťovky; ty se jedí před jídlem, abys dostal hlad."

(číšník přináší hlavní jídlo)

Cartman: "No, pryč s chuťovkama! (vyhodí je do koše)

"Na Halloween jdu za Adolfa Hitlera. Sieg heil!"

Cartman: To bych ženský nikdy nedovolil, aby mě mlátila. Kdyby něco zkusila, řek bych jen: "Ha, děvče, koukej mazat do kuchyně a upíct mi dort!" Buď chlap Stane! Řekni: "Hele, ženská, drž hubu a dělej děti!" Kdyby na mě někdy ženská šáhla, řek bych: "Hele, mazej mi vyprat...!" Kdyby to na mě zkoušela, řek bych jen: "Tak, bacha, děvče, radši mi jdi umotat svetr, než dostaneš ránu!" Kdyby mi holka chtěla nakopat prdel, řek bych jen: "Hele, přestaň mě oblíkat jako kreténa a nenuť mě tancovat, až budeš v ložnici hulit trávu a šoustat v tátově posteli s ňákým neznámým chlápkem!"

Pan Klobouk:

Genové inženýrství umožňuje napravit strašné boží omyly,

jako jsou třeba Němci...

Učitel: "Ehm, Stanley, můžeš na minutku?"

Stan: "No jo."

Učitel: "Nemohl jsem si nevšimnout tvé podlitiny. Máš doma problémy?"

Stan: "Jo."

Učitel: "Ach, bože! Tak, Stanley, posaď se, dej si kakao a pověz o nich příteli Kloboukovi."

Pan Klobouk: "Jsem tvůj přítel Klobouk, Stane, můžeš se mi svěřit. Tak co, kdo tě bije: tatínek, nebo maminka?"

Stan: "Ti ne. To sestra."

Učitel: "Tvá sestra? No to snad ne, to jsi pěkný pitomec! Přestaň marnit Kloboukův čas holčičími problémečky - a vrať mi kakao!"

Genetický inženýr: "Díky zázrakům genového inženýrství brzy zmizí ze světa hlad, nemoci, znečištění i války. Stvořil jsem věci, které změní svět k lepšímu. Třeba tady: To je čtyřprdelní opice."

Stan: "A jak změní svět?"

Kyle: "Bacha, Stane, genoví inženýři jsou blázni!"

Genetický inženýr: "Promiňte, chlapci, chtěl jsem si zahrát na boha - a nevyšlo to. Vždycky jsem chtěl naklonovat něco hodně užitečného - ale neuspěl jsem. Asi bychom si neměli zahrávat s božími tvory; asi bychom měli nechat přírodu přírodou, i s tím jejím jednoprdelním světem."

Učitel:

"Znám jistého chlapce, který si koleduje o polepšovnu."