Ďábelské ženy (1955)

Komentář: Název vynikajícího klasického francouzského černobílého filmu Les diaboliques, česky doslova "Ďábelští" (či "Ďábelské") byl poněkud nepřesně a zavádějícím způsobem uveden do české distribuce jako "Ďábelské ženy". K tomuto názvu by však sváděl pouze začátek filmu, nikoli jeho pokračování, a už vůbec ne překvapivé vyústění. Titul by měl znít spíše "Ďábelští lidé", nebo také "Ďábelské úklady", neboť je nepřipravovaly pouze ženy, nýbrž i muž, jak se ukáže, jenž se zdál být z počátku jejich obětí. Film je velice napínavý a udržuje diváka až doposledka v napětí a nejistotě. Rozuzlení tajemného zmizení úkladně zavražděného muže je naprosto neočekávané a má otevřený konec. Jedna z posledních scén, při níž vychází vše najevo, je mistrným kouskem světové kinematografie. Jsou v ní hrůza a napětí, jemně dokonce smíšené s lehkým erotickým vzrušením (viz průhlednou noční košilku na nahém těle půvabné slabosrdcaté ženušky). Po všech stránkách velice zdařilý film se stal zřejmě inspirativním i pro jiné: namátkou uveďme úvodní záběr na kolo přijíždějícího automobilu, které drtí dětskou hračku - sekvence, tuším, použitá v některém z dílů Terminátora - a také výrazná postavička neodbytného policejního inspektora ve výslužbě, který s doutníkem v ústech a v ošuntělém balonovém plášti pátrá z vlastní vůle po údajně utopeném manželovi, připomene pozdějšího inspektora Columba. A česká komedie Ďábelské líbánky z r. 1970 je podobná nejen tím názvem, ale je blízká i námětem, jenž je jakoby volným pokračováním úkladů Ďábelských lidí! Skvost světové kinematografie.