V žáru královské lásky (1990)

Komentář: Tento film byl poslední, na který jsem šel při jeho premiéře do kina. Znám dosti podrobně dílo Ladislava Klímy, autora předlohy, a tak mohu směle prohlásit, že film na motivy Utrpení knížete Sternenhocha je jen slabým odvarem. Filmové adaptace literárních předloh se vůbec obecně nedaří. Film vyznívá úplně jinak než původní literární dílo. Nazval bych jej snad nejpřiléhavěji "dadaistickou persifláží pitvornosti", přičemž kladu důraz hlavně na to slovo "pitvornost". Neseděl mi vůbec Vilém Čok jako představitel hlavního hrdiny. Snaha byla, nicméně vane na mne dojem naprostého nepochopení. Klímovi hrdinové jsou vznešení nadlidé, zde jsme však viděli jen pitvoření se, pitvoření a obludnosti bez vyššího filosofického smyslu, jaký svým dílům dával náš největší český filosof. Hudba naprosto nevhodně zvolená (disco z 80. let min. stol.!?). Výkony herců polovičaté, jejich slovní projev drmolivý, není jim vůbec rozumět, dialogy toporné, zamýšlenou hororovou atmosféru se vůbec nepodařilo navodit (příliš světla a jasu - asi to chtělo natáčet v temnější polovici roku). Chudák Klíma: ti ho zpotvořili! Hodnocení coby lepší průměr si tento film zaslouží snad jen za jeho určitou provokativnost a odpornost nejen pro obyčejného diváka, ale zvláště pro obyčejného člověka, který jistě toto šílenství sadomasochistické krvavé sekané nestráví bez nutkání na zvracení.