Mazlíček (1934)

Komentář: Tak tohle rozhodně není jen tak obyčejný tovární sériový výrobek, jimž se podobá většina filmů. Komedie to je jednak mimořádně svěží, bláznivá, chvílemi i ztřeštěná, ale také se tu najde něco pro opravdové znalce a milovníky filmového umění - což mu možná ubírá na sympatiích u těch, kteří chtějí vidět jen to, na co jsou zvyklí. Tenhle film je totiž založený především na dobrých a neobvyklých nápadech a pak také na vtipech a kameňácích, ovšem lepších, bez laciných narážek na sex jako ty ve filmech Kameňák. Bez lásky se to zde sice také neobejde, ale ta je tu naštěstí jaksi jen v pozadí a neobtěžuje tolik jako v jiných filmech. Nejlépe bude vypomoci si i dalším srovnáním. Tak například směšný zjev Haasova "maminčina mazlíčka", navlečeného do ušanky a do šálu, aby ho náhodou neofouknul větříček, připomene Tooleova Ignáce Reillyho ze Spolčení hlupců. Zajímavá sekvence, jakoby vyšlá ze surrealistických hlav Luise Buñuela a Salvatora Dalího, je ta s tou přebírací nití, již si předává společnost na večírku, dokud posléze nedoputuje přes sluhu až k neviditelnému pánu domu. - Pěkná je náměsíčná sekvence nebo také zklidnění a dokonce rozplakání sedminásobného vraha, trestance hromotluka, jehož se bojí všichni strážní, tím, že na něj vězeňský knihovník žvatlá jako na malé dítě. - A tak by se dalo pokračovat; takových pěkných momentů je zde mnoho. Mne nejvíc rozesmálo, když matka svého dospělého mazlíčka po velké úporné námaze konečně zburcuje jenom proto, poněvadž mu zapomněla podat prášek na spaní (viz video). Z hereckých výkonů je samozřejmě naprosto oslňující Hugo Haas v titulní úloze, ve vedlejší roli se mi líbí rozpustilý bonviván Bedřicha Veverky.