Kulhavý ďábel (1968)

Komentář: Stejnojmenný původní Le Sagův román je zde v tomto filmovém vaudevillu už jen stěží k poznání a pramálo z něj zbylo, vlastně jen ta erotická stránka (kam se kupříkladu poděly všechny ty filosofické myšlenky, v něm obsažené?). V původním románu kulhavý skřet Asmodej odkrývá střechy domů jako nějaké roušky a ukazuje donu Kleofáši pošetilosti lidí pod nimi skryté; ve filmu se ukazuje jen jedna z početných lidských bláznivin, ta nejsprostší a nej(po)hlavnější: láska, jakoby v nějaké ďábelské předmanželské poradně. Nicméně Herzova verze alespoň nepostrádá onen cynický pohled na věrné milování a lhostejnost k lidským osudům. Děj je ovšem poněkud neurovnaný, ač z filmařského hlediska není o pitoreskní obrazy nouze.