Ženatý se závazky (1987) [TV seriál]

Vítejte v Bundalandu: nejdepresívnějším místě na Zemi!


Bud: "Tati, špatná zpráva..."

Al: "Á - tradiční bundovský pozdrav."

Steve: "Ach, Ale, to je krásně na tom světě...!"

Al (ukáže dovnitř domu): "Pořádně se rozhlídni, Steve, myslím, že brzo změníš názor."

Peggy: "To je náš synek Bud - není roztomilý?"

Steve: "I olihně mají rády své mladé..."

- Musíš tu ledničku pořád otevírat? Chytnu z toho průvan!

- Tak promiň, já zkusím příště objevit jídlo v myčce.


Peggy: "Ahoj, brouku, hele, je tady Steve a Marcy!"

Al: "Jo, já vím, kroužil jsem kolem bloku a čekal, až zmizej. Jenže už došel benzín."

Peggy: "Ahoj, Ale, jak je?"

Al: "No, přišel jsem domů, tak jak asi může bejt?"

Peggy: "Ale, už deset let jsme nešli společně do postele!"

Al: "Taky jsme už deset let neměli žádné další děti, Peggy. To znamená, že přece jenom asi dělám něco dobře."

Al: "Domácí výprodej je založený na teorii většího blba - vždycky se najde ještě větší blb, který koupí, co před ním koupil jiný idiot."

Al: "Jsme chlapi; jsme na světě kvůli toulání, dobývání, vládnutí. Když jsme se oženili, tak je to v čudu."

Al: "Hra je to, když vyhraješ; ale když prohraješ, tak je to ztráta času."

Al: "Problém dnešní Ameriky je, že nikomu o nic už nejde. Je to smutný. Mívali jsme hesla, jako: 'Nešlapte na mě', 'Zabít, nebo být zabit', 'Mám každýho na háku'... Pak se z ničeho nic lidi přestali o sebe brát. A teď jsou hesla: 'Mějte se hezky' a 'Neválčete', 'Ahoj, jsem Američan, promiňte'..."

Peggy: "Připadám si tak prázdná. Nakupovala jsem a nakupovala - a pořád nejsem šťastná."

Al: "A kreslený filmy - viděl někdo z vás teď kreslenej film? Jsou špatný. Vzpomínáš si, když myška bacila kocoura láhví do hlavy a tak ho rozplácla? Víš, co dělaj teď? Jdou na terapii se vypovídat! A víš, kdo za to může? Ženský a pacifisti!"


Kelly: "No, jsem Bundová; takže když prohrát, tak aspoň s parádou!"


Al: "Co mají společnýho ženská a psí hovínko? -- Čím jsou starší, tím snadnějš je sebereš."

Al přichází domů z práce: "Nazdar, supi! Poukázka na jídlo je zde."

Al: "Svátek práce není svátek pijavic - na to máte vánoce; není to svátek parazitů - to je Den matek. Víte, tohle je svátek pracujících: oslavuje ty, co pracujou, aby ti, co nepracujou, žili líp a měli víc než ti, kdo pracujou."

Al: "Tak, Peggy, ty cítíš zodpovědnost za smrt Jima, a přitom necítíš žádnou vinu, že vymačkáváš život ze mne. Já ale tvrdím, že nemůžeš za jeho smrt. Jima zabilo dobré zdraví. Podívej, on tak vyčistil svý trénovaný tělo, že když slezlo z obrazovky do života, nevyrovnalo se s tukem a cukrem a jedovatými zbytky, tedy s jídlem. Zahubil se tudíž sám. Zdraví lidi jsou jako dinosauři: nejsou schopni přežít. Jimovo tělo nedokázalo zpracovat hamburgery a bonbóny a čajový pečivo jako tělo Američana. V nás je pravá síla.

Vidíš tamhle toho švába? Nebo tamtoho? Nevidíš, že by nosili pikslu pšeničných klíčků, že ne? Tak, Peggy, řiďme se příkladem našich kamarádů švábů! Byli tu dřív než člověk a budou tu i po něm. A víš proč? Jedí odpad. A já říkám, že co je dobré pro šváby, je dobré i pro mou drahou rodinu!"

Al (na celou hospodu): "Hele, lidi - přípitek: Na pracující, poslední americký hrdiny! Pracujem, aby bylo na živobytí. A co máme? Houby! A co víc? Už nic! A proč pokračujeme? Jsme blbí! - Přípitek na blbý pracující!"

Al (s Marcy v hospodě): "Zamykej se v koupelně a neměj děti! (ke všem) Hele, chlapi, 'děti'!"

Všichni: "Fuj!"

Al: "Tamhle máš vzor: vidíš toho dědka? Neal Cochran, osm dětí. Je mu teprve třicet."

Marcy: "Se Stevem jsme o dětech mluvili... Bože, představíš si ten život? Ty jsi jediný pracující z rodiny; pár dětí máš přikovaný k peněžence, áááh! To bych radši měla v krku nůž."


Al: Nesnáším vánoce. Obchody jsou plný ženskejch a dětí, není slyšet nic jinýho než: "Já chci tohle, kup mi to, tohle musím mít!"... A k tomu děti a všichni u mýho obchodu, protože zrovna tam stojí Santa Klaus a zvoní se svým pitomým zvonkem. Jako byste mohli přehlídnout stopadesátikilovýho alkoholika v červeným. "Oho-hó!", celej den. Tak jsem šel ven a po dobrým mu říkám, aby s tím zvoněním přestal. A on se po mně ohnal! Tak jsem ho vzal hákem do toho tlustýho břicha a on spad. Vousy mu spadly, všechny děti začaly brečet - a špatnej jsem byl já!

Marcy: "Nemáte nějakou antikoncepci?"

Al: "Jedině časopis s Whoopi Goldbergovou na obálce."

Al: "Marcy, proč jsi tady?"

Marcy: "Přišla jsem si soukromě popovídat s Peggy."

Al: "Ne, ne, já myslel proč jsi na světě?"


Al: "Přál bych si, aby byl svět moucha a já velký srolovaný noviny! Dneska přišla do krámu tlustá ženská a že prej chce něco, v čem by se cítila pohodlně. Já jí říkám: Zkuste rakev."


Al: "Dneska přišla do krámu tak tlustá ženská, že s sebou měla ještě čtyři jiný, který ji obíhaly jako planety."


Al: Dneska přišla do krámu tlustá ženská a že prej chce takový boty, který by jí udělaly malou nožku. Já říkám: "Zkuste ji porovnat s vaší velkou zadnicí."


Al: "Peggy, když sis mě brala, byla to jen náhoda, nebo záměr?"

Peggy: "Proč? Výsledek je přece stejnej, ne?"

Al: "Peggy, ty víš, že nemám životní pojistku. Tak to mě ubíjíš jen tak ze sportu?"

Jefferson D'Arcy: "Šel jsem na pracák, ale bylo to tam moc depresívní."

Marcy: "Ó ano, ty davy chudáků, kteří nemají práci, že?"

Jefferson: "Ne, ti chudáci, co si o práci říkaj."


Al: "Sex? Ty chceš sex, Peggy? Copak ses už dost nepoučila, že z toho bejvaj děti -- tedy nic dobrýho?"


Peggy: "My potřebujeme počítač! Já nevím proč, já nevím k čemu -- já jenom vím, že ho chci. Přece... tak jsme si pořídili i děti..."

Al: "Žádnej počítač nekupujem. Byl by to jen další nepotřebnej krám do baráku, stejně jako děti: Nejdřív je to roztomilý, ale pak už to jenom zabírá místo, sedá na to prach, brečí to hlady... -- a až bude venku pršet, vyjde venčení zase jenom na mě."


(Al na prahu domu, schovávaje peněženku do ponožky):

"Ach, domove, domove, ty sladký peklo..."

(Kelly, přicházejíc domů z práce):

"Proč svět nevybouchne, jako když dítěti balónek přefoukneš...?"


Kelly: "Pitomí vegetariáni! Nic jim není vhod. A jak jsou vybíraví! Najdou v jídle kočičí fousek a už se ošklíbají. Přitom kočka je skoro něco jako zelenina, ne?"

Peggy: "Jé, vepřové křupky! To bude mít Al zase romantickou náladu..."


Al Bunda se dá naverbovat do armádních záloh.

Bud: "Máš to dobrý, tati, ženský letěj na chlapy v uniformách."

Al: "To není tou uniformou, to je tím, že věděj, že jsme zvyklí poslouchat rozkazy a jíst blafy."

Al: "O podvod se jedná jen tehdy, když tě lapnou."


Al: "No co: Jsme v hajzlu -- tak si to aspoň užijem."

Komentář: "Občas docela dobrá švanda" pro obyčáky (= pro obyčejné lidi). Pro mne je to však mnohem víc než jen vydařený populární americký sitcom o jednom prodavači bot jménem Al Bunda a jeho "podařené" rodince. Příběhy jednoho průměrného amerického outsidera, jehož žena mu nevaří, neuklízí a nepere, jehož dětičky si ho neváží a jeho pes ho neposlouchá, mají pro mne až antický rozměr katartické tragédie! Je to pro mne zároveň i jisté potvrzení správnosti mého osobního rozhodnutí nikdy se neoženit, byť jsem nikdy nepotřeboval a potřebovat nebudu žádné vnější ukazatele na mé cestě životem. - Český dabing přebíhá od skvělého a nejlepšího po hloupé zbytečné chyby v překladu, namátkou: "Vyhodili mě z kurtu" mělo být správně "od soudu" (The Court = soud, nikoli tenisový kurt, jak vyplývá z kontextu, kdyby ho někdo sledoval) a president Lincoln není žádný "abbé", nýbrž Abe [čti Ejb], což je zkrácený tvar jména Abraham.