Milí bratři a sestry, v posledních dnech jsem se věnoval četbě v Bibli Jeremiáše a přivedlo mne to k napsání této poznámky. Doporučuji každému si to přečíst a zamyslet se nad textem. Zjistíme, jak Hospodin prostřednictvím proroka hodně krát varuje Izrael a Judu, že je stihne trest, protože nedodržují smlouvu, kterou s nimi uzavřel. Na druhé straně je také volá, aby se vrátili ke smlouvě a že se budou mít zase dobře a bude jim odpuštěno. Jak se s tím, že Hospodin trestá, vypořádáme? Říkáme přece, že Hospodin je nanejvýš milosrdný, Hospodin je láska a nemůže trestat atd. Slyšel jsem také argument, že ve Staré Smlouvě je Hospodin přísný, ale v Nové Smlouvě je milosrdný a sama láska. Tak s tímto vysvětlením nesouhlasím, protože si myslím, že Hospodin je „povahově“ pořád stejný a své stvoření má rád. Víme, že v čase Nové Smlouvy lidstvo zažilo velké množství pohrom a neštěstí a je-li Hospodin všemohoucí, tak musíme připustit, že je dopustil. Pokud někdo řekne, že např. takové války, epidemie, do nebe volající sociální nerovnost (např. otrokářství, feudalismus) aj. jdou na vrub člověka, tak ano, souhlasím, ale Hospodin to dopustil a má a měl moc a sílu tomu zabránit a z nějakého důvodu to neudělal. Je přece Tvůrce světa a taková pandemie je pro něho maličkost. Vidíme, že dělící čára mezi tím, co je trest a tím, že něco Hospodin dopustil není vždy ostrá. Osobně si myslím, že Hospodin v případě proroků ve Staré Smlouvě mluví vůči lidem jazykem, kterému, řekli bychom, ti lidé rozumí. Lidé Staré Smlouvy měli proroky a prostřednictvím nich jim bylo oznámeno, že postih, nebo trest, který přijde, je za to a za to. To znamená, že ten postih byl adresný. Jenže my v období Nové Smlouvy žádné proroky s přímým kontaktem na Hospodina nemáme a je otázkou, jakým způsobem nám má Hospodin dát najevo svou nespokojenost. Kdyby měl Bůh trestat adresně, tak by člověk musel mít s Bohem kontakt. Jenže úroveň křesťanství šla natolik dolu, že lidé většinou přímý kontakt s Bohem nemají a Bůh jim nemůže dát viditelně najevo svoji přítomnost, protože nevyhovují daným podmínkám kontaktu. To, že Novou Smlouvu nedodržujeme, je evidentní a na to, že ji nedodržujeme, nepotřebujeme Hospodinem potvrzeného proroka, protože jsme natolik gramotní, abychom si to při pořádném čtení evangelia ověřili (zde pro nás platí „znamení vám dáno nebude …“). V našem případě velkou roli hraje psychická slepota, kterou jsme si způsobili sami a za kterou si zasloužíme přísnou výtku: „Běda vám slepci“. Celé křesťanství je silně zasaženo slepotou a my jako členové také, aniž bychom si to příliš uvědomovali, nebo připouštěli. Kvůli slepotě pak nevidíme a nerozlišujeme evidentní věci, které jsou v evangeliu a pak na nás také platí: „Jak to, že sami od sebe nerozeznáte?“. Výsledkem je spousta denominací s různými a často protichůdnými interpretacemi textů evangelia, vymizení charismat vyššího typu (dar jazyků nestačí na záchranu světa), velké zaostávání za společenským a vědeckým vývojem, nalhávání si, reinterpretace faktů aj. Dokonce mám zkušenost, že mnozí lidé nejsou schopni rozeznat pokrytectví, počátek i těch nejtěžších hříchů. Pokud někdo nesouhlasí, tak ať se podívá na naší politiku v těch nejvyšších patrech. Abych to dál nerozepisoval, uvedu nakonec několik odkazů na Bibli: 5M 28-29 (stručně řečeno): „Budeš-li dodržovat, budeš se mít dobře, ty budeš hlavou a ostatní ocasem. Nebudeš-li dodržovat budeš se mít špatně a ty budeš ocasem (i mor je tam zmíněn). Pak např. texty Izajáše, Jeremiáše, Ezechiela aj. V Nové Smlouvě máme např. odkaz Ježíše na věž v Siloe: „Říkám vám, že jestliže se neobrátíte, tak všichni zahynete“, v Mt 18: „Zhřeší-li tvůj bratr …. Nedá-li si říct (ani od církve), budiž mu jako pohan a publikán“, dále předpověď zničení Jeruzalémského chrámu (Luk 19,42-44): „… Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil.“, viz také texty ve Zjevení sv. Jana (např. Zj 6). Postih přichází i proto, že člověk nerozmnožuje svěřené hřivny, nebo dle Ř 1 nestojí o správné poznání Boha, a proto jej Bůh vydal. V případě pokrytectví (viz Jan 9,41: „Říkáte vidíme, a proto váš hřích trvá“), které může vyústit v hřích proti Duchu Svatému, právě postih může rozbít tu jistotu ´vidíme´ a být pro toho člověka dokonce užitečný, aby nebyl zavržen, resp. zanechán. Asi budete se mnou souhlasit, že i zde se dá uplatnit rčení: „Neznalost zákona neomlouvá“.
Myslím si, že bychom měli mít jasná kritéria toho, za co Bůh odměňuje a za co Bůh postihuje, resp. dopouští postih. Pokud naše kritéria nejsou totožná s kritérii Božími, nemůže docházet k přímému, korelujícímu (pozitivnímu nebo negativnímu) zásahu, protože by si ho lidé interpretovali jinak. Dokonce tak, že když by byl člověk postihován, mohl by říct, že ho Bůh odměňuje (viz rčení: „Koho Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje“).
Jsem přesvědčen, že kdybychom prošli totálním Metanoia a měli alespoň jednoho proroka eliášovského kalibru, nemuseli by být války, pandemie atd. Když budou lidé pořád říkat: „My vidíme, my jednáme správně“, tak to znamená, že se nepotřebují obracet, dělat Metanoia. Pak bude ale hřích trvat. Hospodin přece nebude odměňovat deformované psychické myšlení. Právě naopak, bude dělat vše možné, aby v rámci svých kompetencí „donutil“ člověka hledat správné jednání a podle toho jednat. Dovolím si znova připomenout, že dělání Metanoia je v kompetenci člověka, a tudíž si to jednoduše nevyprosí.
Nakonec jsem si nechal něco, co může být z hlediska utrpení jako velice užitečné pro křesťany, a to porovnání Listů Smyrně a Filadelfii (viz Zj 2-3). Smyrna musí trpět a Filadelfia ne, ta bude ochráněná. Obě církevní obce jsou ale chválené, a tudíž v případě Smyrny se nemůže jednat o trest, ale o dopuštění (v nějakém smyslu). Zde samozřejmě není žádná korelace s hříchem. Stojí za to se nad tím zamyslet, proč musí Smyrna trpět? Myslím, že to není tajemství. V případě utrpení Hospodin nehraje se svým stvořením kostky. Myslím, že podobně je to v případě uzdravení mládence slepého od narození (Jan 9, 1-40).
Pavol Mikula