Základní charakteristika regionu

• K regionu východní Evropy bývá řazena evropská část Ruské federace (po pohoří Ural) a Bělorusko a Ukrajina, které bývaly od konce 1. světové války do roku 1991 součástí Sovětského svazu (Svaz sovětských socialistických republik, SSSR).

• Bělorusko i Ukrajina stále stojí mimo evropská integrační uskupení (mimo EU), nejsou členy NATO, jsou to ve srovnání se zbytkem Evropy spíše méně rozvinuté státy, vlivem okolností stále orientované na Rusko. Všechny tři země vyznávají pravoslavné (ortodoxní) křesťanství.

  • k východní Evropě lze řadit např. i Moldavsko (také postsovětská země, ale hovoří se zde rumunsky) nebo pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko, avšak ty mají historické, kulturní i hospodářské vazby na střední, resp. severní Evropu... koneckonců i ČR bývá v západní Evropě nebo v USA řazena k východní Evropě.

Ukrajina

• hlavní město: Kyjev

• rozlohou i počtem obyvatel velký stát, ovšem se slabou ekonomikou

• obrovský rozdíl je mezi západní částí (tzv. Pravobřežní Ukrajina) a východní částí (Levobřežní U.) státu, které dělí řeka Dněpr:

  • Pravobřežní Ukrajina bývala součástí Polska, je proevropská (ve volbách zde vítězí strany, které slibují připojení k EU atd.). Centrem západní Ukrajiny je město Lvov.

  • Levobřežní Ukrajina patřila v minulosti delší dobu k Rusku (už i mezi světovými válkami bývala součástí SSSR), je více proruská, mluví se zde více rusky, politicky směřují k Moskvě. Právě na východní Ukrajině se nachází Doněcká uhelná pánev (tzv. Donbas) i naleziště železné rudy.

• Krymská krize a válka na východě Ukrajiny:

  • na podzim 2013 měla Ukrajina podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, tehdejší premiér a taky prezident Ukrajiny však přípravu přidružení k EU pozastavili → to vedlo k masovým protestům v Kyjevě, které vyústily k sesazení prezidenta (únor 2014) a k sestavení nové vlády

  • následně Krym, podporovaný Rusy, vyhlásil samostatnost údajně kvůli zvolení "nové fašistické vlády Ukrajiny" a záhy byl připojen k Ruské federaci

  • Evropa kvůli anexi Krymu uvalila na Rusko ekonomické sankce

  • následovala eskalace dalšího konfliktu na východě Ukrajiny v okolí měst Charkov, Luhansk a Doněck: zdejší separatisté jsou rovněž podporováni Ruskou federací

  • krize na Krymu a na východě Ukrajiny silně oslabuje Ukrajinu; v současné době je konflikt v podstatě "zamrzlý" a probíhají jednání mezi Ukrajinou, Ruskem, EU a USA.

Bělorusko

• hlavní město: Minsk

• nížinatý stát pokrytý z velké části bažinami a lesy, jižní část země byla zasažena jaderným spadem po havárii v Černobylu (1986)

  • známý je Bělověžský prales na hranicích s Polskem, kde žije významná populace evropských zubrů

• jedná se o poslední diktaturu v Evropě, kde od roku 1994 vládne prezident Aleksandr Lukašenko

  • jediný evropský stát, který vykonává trest smrti

  • od roku 2020 probíhají v Bělorusku protesty proti Lukašenkovu režimu, uvalení sankcí EU → Lukašenko (na Putinův popud) posílá na hranice Polska a Litvy migranty

• Lukašenkovo Bělorusko je zcela navázáno na Rusko v rovině vojenské, ekonomické, celní, soudní či politické...

  • oficiálními jazyky jsou běloruština a ruština, ale situace je taková, že ve městech se hovoří prakticky jen rusky, běloruština byla vytlačena na venkov a je upozaďována...

Ruská federace

Základní charakteristika

• největší stát světa: 17 miliónů km² (čili asi 216× větší než ČR... Evropa: 10 miliónů km²)

• s počtem obyvatel 145 miliónů je ale až na 9. místě (po Číně, Indii, USA, Indonésii, Brazílii, Pákistánu, Nigérii a Bangladéši)

• rozkládá se na 2 světadílech (dělí je pohoří Ural):

  • v evropské části žije asi 2/3 obyvatel, ale zabírá jen 1/3 rozlohy Ruska

  • v asijské části (Sibiř) žije jen 1/3 obyvatel, ale zabírá 2/3 plochy státu — slouží hlavně jako surovinová základna

• hlavním městem je Moskva (v 18. a 19. stol. to byl Petrohrad / Sankt Petersburg)

Přírodní podmínky

• pobřeží Ruska je značně členité, tvořené mnoha zálivy a poloostrovy (Kola, Jamal, Gydský, Tajmyr, Čukotka, Kamčatka) a ostrovy, hlavně v Severním ledovém oceánu (Země Františka Josefa, Nová Země, Severní Země, Novosibiřské ostrovy)

• díky své rozlehlosti sahá Rusko od polárního pásu po subtropický, převažuje zde kontinentální podnebí

• povrch Ruska je převážně nížinatý: evropskou část tvoří rozlehlá Východoevropská rovina, za pohořím Ural v povodí Obu se rozkládá Západosibiřská rovina bohatá na ropu a zemní plyn; dále na východě leží Středosibiřská vysočina

• kromě Uralu jsou významná pohoří na hranicích Ruska, především Kavkaz a Altaj

• na severu jeho břehy leží u Severního ledového oceánu, na východě u Tichého oceánu, pobřeží Černého moře patří k Atlantiku

• největší řekou evropské části Ruska a zároveň celé Evropy je Volha, která ústí do Kaspického moře, největšího jezera světa

• do Severního ledového oceánu ústí sibiřské veletoky Ob (s významným přítokem Irtyšem), Jenisej a Lena

• do Tichého oceánu ústí řeka Amur

• největšími jezery v evropské části jsou Ladožské a Oněžské jezero, zajímavé je jezero Bajkal na Sibiři (nejhlubší jezero světa, nejobjemnější sladké jezero, mnoho endemitů atd.); rovněž Kaspické moře zčásti leží při ruském pobřeží

Dějiny

• významnou říší raného středověku byla Kyjevská Rus, později však došlo k jejímu dělení a poslední ránu zasadil na poč. 13. stol. vpád Mongolů (Tatarů)

• Tataři vládli ruským zemím asi 250 let, nepřinesli pokrok, jen drancování

• roku 1480 se zpod nadvlády Tatarů vymanilo Moskevské knížectví, jehož panovníci z dynastie Rurikovců (Ivan III., Ivan IV. Hrozný) eliminovali zbytky tatarského nebezpečí

• Rozšiřování území:

  • v 16. a 17. stol. Moskevská Rus výrazně rozšiřovala své území — každý den průměrně připojili okolo 100 km² nového území! (hlavně na Sibiři)

  • roku 1648 ruský cestoval Semjon Děžňov stanul na nejvýchodnějším bodě eurasijské pevniny, přeplul Beringovu úžinu a navštívil Aljašku

    • Aljaška patřila Rusku až do roku 1867, kdy byla za nízkou částku 7,2 miliónu $ prodána USA (v přepočtu na dnešní hodnotu dolaru asi 100 miliónů $)

    • Rusové však kolonizovali i jižnější části Ameriky, nejjižnější ruská pevnost Fort Ross se nacházela několik km severně od San Francisca v Kalifornii; Rusové kolonizovali také Havajské ostrovy

  • v 18. stol. Kateřina Veliká zabrala části Polska (trojí dělení Polska) a Krym

  • v 19. stol. carské Rusko expandovalo na Kavkaz a do střední Asie

  • Rusové rozšiřovali svůj vliv i za sovětské éry, kdy po 2. světové válce Josif Stalin rozšířil sféru vlivu na střední a jihovýchodní Evropu a SSSR se stal supervelmocí.

Obyvatelstvo

• v posledních 20 letech počet obyvatel klesl o několik milionů (vlivem emigrace, alkoholismu a nízké porodnosti)

• 77 % obyvatel Ruska, čili více než 3/4, žije v jeho evropské části

• na velmi řídce osídlené Sibiři žijí především neruská etnika

• největší národnostní menšinu představují muslimští Tataři (asi 5 milionů), kteří žijí v Povolží v okolí Kazaně

• jak už bylo uvedeno, Rusové vyznávají pravoslavné (ortodoxní) křesťanství

• píší azbukou

Ekonomika

• Rusko je průmyslově-zemědělským státem, kde velkou roli hraje těžba surovin — spíše je tedy možné ho stále řadit k rozvojovým zemím

• většina hospodářských aktivit Ruska se odehrává v hustě osídlené evropské části

  • svým hospodářským výkonem a životní úrovní ruský průměr zcela převyšuje několikamilionová Moskva

  • významný je automobilový průmysl: značky Lada, GAZ, Kamaz

• naopak asijská část (Sibiř) slouží především jen jako surovinová základna (těžba ropy, zemního plynu, železné rudy, uhlí, drahých kovů a minerálů)

  • Rusko má největší zásoby zemního plynu, 2. největší zásoby černého uhlí a 8. největší ložiska ropy (firmy Gazprom a Lukoil) na světě

• rovněž zemědělství je koncentrováno do úrodných černozemních oblastí evropské části Ruska: pěstují se především obilniny (pšenice a ječmen)