Embedded Files
Povrch a přírodní podmínky
Povrch a přírodní podmínky
pohoří Velký Kavkaz na hranici Ruska a Gruzie (Elbrus: 5642 m n. m. — nejvyšší hora Ruské federace)
Malý Kavkaz na hranicích Arménie s Tureckem
hluboká údolí
jezero Sevan v Arménii
Pojmy do slepé mapy
Pojmy do slepé mapy
jezero Sevan, hora Elbrus, pohoří Velký Kavkaz, města Tbilisi, Jerevan a Baku, oblasti Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach.
Obyvatelstvo
Obyvatelstvo
oblast Kavkazu je sice poměrně malá, ale neskutečně národnostně spletitá
mezi kavkazské republiky řadíme tři menší státy: Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán (do roku 1991 byly všechny součástí Sovětského svazu)
existují zde i sporná území: Abcházie (na levé horní mapě č. 9), Jižní Osetie (č. 10), Náhorní Karabach (č. 12), v nedávné minulosti i Adžárie
Abcházce a Osetince podporují v odboji proti Gruzínům Rusové — jsou pro ně nástrojem a nátlakovým prostředkem k ovlivňování gruzínské politiky: Gruzie by se ráda připojila do EU i do NATO, což si Rusko pochopitelně nepřeje
na území Ázerbájdžánu leží oblast Náhorní Karabach, kterou ale obývají Arméni (Arménie je proto s Ázerbájdžánem v dlouholetém konfliktu)
k tomuto regionu bývá řazena i přiléhající část Ruské federace, kde žijí další rozmanité národy (Čečenci, Čerkesové, Kalmyci, Osetinci atd.)
Politické konflikty na Kavkaze
Politické konflikty na Kavkaze
Pro lepší představu jsem zde popsal podstatu několika konfliktních oblastí na Kavkaze:
Ruský zásah v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008
Ruský zásah v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008
Zatímco muslimské Abcházce od pravoslavných křesťanských Gruzínů odlišuje především jiné náboženství a jazyk, Osetinci jsou (stejně jako Gruzíni a Rusové) většinoví pravoslavní křesťané. Problém však je, že Osetinci žijí rozděleni mezi Rusko (autonomní republika Severní Osetie–Alanie) a Gruzii (Jižní Osetie) a usilují o sjednocení v jednom státě — viz mapa.
Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 sílila snaha Osetinců k vytvoření vlastního státu. V rámci Ruské federace Osetinci získali autonomní republiku Severní Osetie–Alanie, kde je úřední řečí vedle ruštiny i osetština. Na druhou stranu, Gruzie zrušila Osetincům i autonomní oblast a místo toho rozdělila území Jižní Osetie mezi 5 oblastí. Za silné podpory Ruska, které se snaží udržet kontrolu na strategicky významnou oblastí Kavkazu, vytvořili separatistické území Jižní Osetie.
V roce 2008 ruské tajné síly několika teroristickými činy (výbuchy bomb) vyprovokovali Gruzii k válečné odvetě, do které právě Rusko zasáhlo a podpořilo jak Osetince, tak Abcházce v boji proti Gruzii. Ruská federace také uznala existenci Abcházie a Jižní Osetie jako dvou nezávislých států, kromě Ruska ale žádný jiný stát na světě jejich nezávislost neuznává.
Adžárie jako jediný vyřešený konflikt v Gruzii
Adžárie jako jediný vyřešený konflikt v Gruzii
Jak vidíme, Abcházie i Jižní Osetie jsou pro Gruzii dlouhodobým problémem. Jediný opravdu vyřešený konflikt představuje Adžárie.
Adžarové žijí na jihozápadě Gruzie při hranicích s Tureckem. Mluví sice gruzínským nářečím, ale právě od Turků přijali islám (což je od Gruzínů odlišuje nejvíce). I zde se schylovalo ke gruzínsko-adžarskému konfliktu, který byl ale zažehnán v letech 2004-2005 jednáním a udělením rozsáhlé autonomie Adžarům.
Hlavní město Adžárie Batumi je po Tbilisi druhým největším městem Gruzie a je to oblíbené rekreační a lázeňské středisko, vůbec celá adžarská riviéra je vyhledávána.
Arménsko-turecké vztahy: genocida Arménů (1915)
Arménsko-turecké vztahy: genocida Arménů (1915)
Oblast Kavkazu před první světovou válkou ovládalo Turecko, respektive tehdejší Osmanská říše. V první světové válce se muslimská Osmanská říše a křesťanské pravoslavné Rusko utkali proti sobě. Jelikož i Arméni jsou pravoslavní křesťané, měli Turci strach, že budou Arméni na kavkazské bojové frontě spolupracovat s ruským nepřítelem. Proto v roce 1915 Turci začali Armény deportovat dál na jih do vnitrozemí Osmanské říše, především do Syrské pouště. Postup turecké vlády se později stal inspirací pro německé nacisty za druhé světové války při realizaci holokaustu:
Turci zřídili pro Armény 25 koncentračních táborů — nacisté rovněž zřizovali koncentrační tábory.
Turci desítky tisíc Arménů vyhnali z domovů a hnali stovky kilometrů do Syrské pouště — nacisté na konci druhé světové války organizovali tzv. pochody smrti ze svých koncentračních táborů
Ty, které nehnali pěšky, Turci deportovali pomocí dobytčích vagónů (spočítali, že do jednoho dobytčáku se vejde 90 lidí) — dobytčí vagóny používali také nacisté.
V Syrské poušti jsou komplexy podzemních jeskyní. Turci do nich napřed Armény nahnali, pak u vstupů rozdělali ohně a následný kouř postupně všechny v jeskyních udusil — byly to sice primitivní, avšak první plynové komory, které nacisté za druhé světové války rovněž využívali.
ukřižované arménské dívky
oběšení arménští muži, v popředí stojící turečtí vojáci
Většina zemí světa dnes uznává, že se jednalo o genocidu, čili systematickou snahu zlikvidovat určitý národ. Turečtí historikové a politici tuto myšlenku odmítají. Vztahy Turecka a Arménie jsou dodnes silně nepřátelské. Když jsem byl v roce 2016 v Gruzii a Arménii, říkal mi jeden arménský taxikář, že Češi do Arménie jezdí dost, a také Poláci, Němci, občas nějaký Francouz... Na mou otázku, jestli někdy vezl ve svém taxíku Turka, mi odpověděl, že žádného Turka v Arménii v životě nepotkal, ale kdyby se mu nějaký dostal pod ruku, okamžitě by ho zavraždil.
deportace Arménů v dobytčích vagónech
arménská žena-uprchlice s dítětem
Arménsko-ázerbajdžánský konflikt o Náhorní Karabach (1992-1994)
Arménsko-ázerbajdžánský konflikt o Náhorní Karabach (1992-1994)
Stalin ve 30. letech nakreslil hranice sovětských svazových republik tak, že vůbec neodpovídaly národnostním hranicím. Příkladem byly spory Gruzie s Abcházci a Osetinci. Posledním sporným regionem je území známé jako Náhorní Karabach.
Náhorní Karabach je oblast patřící Ázerbájdžánu, kterou však obývají Arméni. Když se roku 1991 rozpadl Sovětský svaz a vznikly tři kavkazské republiky, Arménie toto území vojensky obsadila a vedla s Ázerbájdžánem válku, která trvala až do roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří. Arméni v Karabachu vyhlásili samostatnou republiku, kterou však nikdo neuznal.
Během války docházelo k masakrům a násilí na civilistech, přišlo o život asi 17 tisíc Arménů a 25 tisíc Ázerů, přičemž až milion Ázerů a 300 tisíc Arménů bylo vyhnáno ze svých domovů.
Od roku 2015-2016 se konflikt drobnými přestřelkami opět začíná probouzet...
Marlenku začal vyrábět rodilý Armén, pan Gevorg Avetisjan, který v roce 1995 kvůli válce o Náhorní Karabach přesídlil do České republiky. Kvůli finanční nouzi začal v roce 2002 péct dorty podle tradiční rodinné receptury a prodávat je do místních kaváren ve Frýdku-Místku a Ostravě. V návaznosti na první drobné úspěchy rozjel v roce 2003 ve Frýdku-Místku sériovou výrobu, přičemž dort pojmenoval po své matce a dceři.
Aram Chačaturjan: Šavlový tanec
Aram Chačaturjan: Šavlový tanec
Abychom si udělali představu o hudbě z Kavkazu, můžeme si pustit slavný Šavlový tanec od arménského skladatele Arama Chačaturjana (arménská příjmení poznáte, že obvykle končí koncovkou -jan). Je inspirován dynamickými kavkazskými tanci, kdy tanečníci tančí se šavlemi.
Známý byl také šansoniér (zpěvák) arménského původu žijící ve Francii Charles Aznavour [šárl aznavúr], který zemřel v roce 2018 (původním arménským příjmením Aznavurjan).
Členové americké skupiny System of a Down (S.O.A.D.) jsou rovněž všichni arménského původu (nejznámější Serj Tankian) a jejich tvorba nezapře kavkazskou energii.
Kavkazské tance
Kavkazské tance
Kavkaz je opravdu proslulý velmi energickými tanci. Typické jsou velmi rychlým tempem a tanečními figurami s rozpřaženýma rukama, které napodobují let orla. Můžete je vidět v obou videích:
Ukázka tradičního kavkazského mužského tance, jejichž tradiční oděv tvoří dlouhý kabát čucha a na hlavách mají čepice zvané papacha.
Ukázka tanců z jedné adygejské/čerkeské svatby. Adygejci (též Čerkesové) jsou národ ze severního Kavkazu, dnes jsou součástí Ruské federace.
Na této spletité anglické mapě si můžeš udělat představu o etnické pestrosti Kavkazu. Vidíš, že politické hranice jednotlivých států často neodpovídají právě národnostnímu (etnickému) osídlení.
Žijí zde zástupci kavkazské skupiny národů (Gruzínci, Abcházci, Čečenci aj.), indoevropské skupiny (Rusové, Arméni, Osetinci, dokonce i Řekové) a také zástupci kdysi kočovných (nomádských) altajských národů, kteří pocházejí ze střední a východní Asie (např. Kalmykové, Karačajové ad.).
Z této etnické spletitosti vyvstává celá řada politických konfliktů a válek, které region v posledních desetiletích po rozpadu Sovětského svazu sužují.
Náboženství
Náboženství
Gruzíni a Arméni jsou pravoslavní křesťané, byli prvními státy na světě, které přijaly křesťanství (Arménie již roku 301)
Ázerové vyznávají šíitský islám (spolu s Íránem je Ázerbájdžán jediným šíitským státem světa)
rovněž některé národy severního Kavkazu v Rusku vyznávají islám (např. Čečenci), Kalmykové jsou např. jediným evropským národem, který vyznává buddhismus
Navigační tabule z gruzínské silnice s ukázkou gruzínského písma Mchedruli ukazující směr na hlavní město Tbilisi, centrum Jižní Osetie Cchinvali a Stalinovo rodiště Gori.
Arménské písmo vytvořil již v roce 405 učenec Mesrop Maštoc. Je zvláštní, že směr šipek je stejný, jako na gruzínské tabuli, že :-D
Hospodářství
Hospodářství
poměrně chudé země
Arménie a především Gruzie: rozvoj cestovního ruchu v posledních letech, pěstování ovoce a vinné révy (světově proslulá jsou gruzínská a arménská vína a koňaky)
Ázerbájdžán: velká ložiska ropy v oblasti Baku a Kaspického moře
arménský koňak Ararat (Ararat je posvátná hora Arménů, dnes leží ale v Turecku):
ve skále vytesaný klášter Geghard v Arménii, jeden z nejstarších křesťanských chrámů na světě:
v gruzínském městě Gori se narodil sovětský diktátor Josif Stalin (jeho muzeum):
hlavní město Ázerbájdžánu Baku (v pozadí ropná pole na břehu Kaspického moře):
Report abuse