Jihovýchodní Evropa (Balkán)

Základní charakteristika a společné znaky:

Jedná se o region ležící převážně na Balkánském poloostrově
Patří sem:
- Moldavsko (jako postsovětský stát někdy řazen k východní Evropě, avšak má vazby na Rumunsko)
- Rumunsko
- Bulharsko
- Řecko (jako jediná kdysi nekomunistická země je někdy řazeno k jižní Evropě)
  - (kulturně případně i Kypr, který je jinak geograficky řazen k Asii)
- Albánie
- a státy bývalé Jugoslávie, která se rozpadla válkou v letech 1991-1995:
  - Slovinsko
  - Chorvatsko
  - Bosna a Hercegovina
  - Srbsko
  - Černá Hora
  - Makedonie
  - a případně sporné, ne všemi zeměmi uznané Kosovo

Všechny tyto země jsou republiky. Jedná se o státy (v měřítku Evropy) spíše méně hospodářsky vyspělé.
- Slovinsko (2004 spolu s ČR), Rumunsko, Bulharsko (2007) a Chorvatsko (2013) jsou členy Evropské unie, zbylé země na přijetí teprve čekají.
Všechny země vyznávají pravoslavné (ortodoxní) křesťanství s výjimkou katolického Slovinska a Chorvatska. V Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu žijí také muslimové.
Kromě Řeků, Albánců a Rumunů (+ Moldavanů) se jedná o slovanské národy.
Ve většině těchto zemí žijí velké národnostní menšiny, jsou zde promíchaná etnika (kvůli bývalé osmanské nadvládě a válkám s tím spojeným).
V minulosti patřily Osmanské říši a po 2. světové válce zde vládli komunisté (kromě Řecka).
Jedná se o národnostně, nábožensky a vůbec historicky velmi neklidnou oblast (boje s osmanskými Turky, vypuknutí 1. sv. války v Sarajevu, po 2. sv. válce občanská válka mezi komunisty a antikomunisty v Řecku, válka v Jugoslávii a její rozpad, odtržení Kosova od Srbska...)
Až na Moldavsko se jedná o velmi hornaté země.
Významnou řekou je Dunaj (Srbsko, Rumunsko/Bulharsko).

Národnostní složení jihovýchodní Evropy:

Pojmy do slepé mapy:

všechny země a jejich hlavní města
historická území Sedmihradsko, Moldavsko, Valašsko, Slavonie, Dalmácie, Banát, Vojvodina
řeky Dunaj, Sáva, Dráva, Drina, Marica
jezera Plitvická, Skadarské, Ochridské, Prespanské
pohoří Dinárské hory, Pirin, Rila, Rodopy, Stara Planina (Balkán), Karpaty
poloostrov Istrie
záliv Boka Kotorská

Moldavsko:

Hlavní město: Kišiněv
Moldavané mluví rumunsky ("moldavština" je jen politický název) a historicky jsou spřízněni s Rumunskem, avšak během 2. světové války byli zabráni Sovětským svazem. Historicky se toto území nazývá Besarábie.
SSSR moldavskou ekonomiku jednostranně zaměřil na produkci vína a zemědělství. Po rozpadu SSSR došlo ke ztrátě trhů a velkému hospodářskému propadu. Proto je dnes Moldavsko nejchudším státem v Evropě.
Problémem je rovněž oblast za řekou Dněstr, tzv. Podněstří, kde žije velká část Rusů. Podněstří ihned po rozpadu SSSR (1991) vyhlásilo samostatnost, ovšem není nikým uznáváno. Podněsterci jsou tiše podporováni Ruskem a slouží jako nástroj k ovlivňování politiky Moldavska, aby se nesnažilo o integraci do evropských struktur.

Podněstří (ono světlejší území za řekou Dněstr) v meziválečné době nepatřilo Rumunsku. Až po zabrání Besarábie Sovětským svazem toto z velké části Rusy osídlení území Stalin přivtělil k Moldavské sovětské socialistické republice. Po rozpadu SSSR (1991) zůstalo Moldavsku, ale zdejší Rusové ihned vyhlásili nezávislost. Po krátké válce (1992) došlo ke zmražení konfliktu...

Rumunsko:

Hlavní město: Bukurešť
Státem prochází oblouk pohoří Karpaty, který Rumunsko dělí na 3 historické země:
- na jihu Valašsko (centrem Bukurešť ve Valašské nížině),
- na východě Moldavsko (rozdělené mezi Rumunsko a stát Moldavsko, centrem rumunské části je město Iași [jaš], česky Jasy)
- a na severozápadě Sedmihradsko (neboli Transylvánie, centrum je město Brašov).
V centrální části Rumunska v sedmihradských Karpatech žije velká maďarská komunita (tzv. Sikulové), žijí tam také zbytky Němců,
- na západě u Dunaje v tzv. Banátu žije také poměrně velká komunita Čechů (vesnice Sv. Helena, Tisové údolí, Gerník, Bígr atd.).
Pod vládou komunistického vůdce se Rumunsko dostalo do velkých hospodářských problémů, dnes však je na vzestupu hlavně díky turistickému ruchu, neboť se jedná o přitažlivou zemi s krásnými horami, památkami i teplým mořem.

Hlavní historické země Rumunska

Bulharsko:

Hlavní město Sofia
Hornatý stát: pohoří Pirin, Rila (nejvyšší vrchol Musala — z tureckého Mus Allah — Alláhova hora — je nejvyšší horou Balkánu), Rodopy, Stara Planina (neboli Balkán, které dalo název celému poloostrovu).
Bulharsko je proslulé produkcí tabáku (spolu s Řeckem jediní v Evropě) a hlavně růžového oleje.
Oblíbená je bulharská riviéra (Burgas, Pomorie, Nesebr).

Albánie:

Hlavní město Tirana
Velmi hornatý stát, jehož hornatost a také tvrdý komunistický režim diktátora Envera Hodži po 2. sv. válce přispěly k dlouhodobé izolaci
- Hodža (albánsky Hoxha) se rozešel se SSSR, pak i s komunistickou Čínou a Kubou a úplně Albánii izoloval... žil v neustálém strachu ze zahraniční intervence, proto nechal zbudovat stovky tisíc bunkrů, které najdete v Albánii úplně všude...
Proto byla Albánie dlouho nejchudším státem Evropy, avšak v posledních letech se začíná rozvíjet turistický ruch, hlavně na pobřeží.

Země bývalé Jugoslávie:

Jugoslávie vznikla po 1. světové válce jako stát jižních Slovanů (jug = jih, slavia = země Slovanů), byla tehdy královstvím.
Po 2. světové válce se zde dostali k moci komunisté vedení Chorvatem Josipem Brozem, který si říkal Tito. Po Titově smrti se Jugoslávie začala štěpit, což vyvrcholilo zničující válkou v letech 1991-1995.

Severní Makedonie:

Hlavní město Skopje
Nejchudší ze zemí bývalé Jugoslávie.
Makedonci jsou sice Slované, ale hlásí se k velikosti starověké Makedonie a odkazu Alexandra Velikého. Řekové mají pocit, že jim dnešní Makedonci kradou dějiny, a proto je Řecko v neustálých sporech s Makedonií: Řecko si vynutilo změnu makedonské vlajky a v OSN se dokonce nesmí název "Makedonie" používat (v OSN jsou označováni jako F.Y.R.O.M.: Former Yugoslav Republic of Macedonia, čili Bývalá jugoslávská republika Makedonie). Nakonec po dlouholetých jednáních došlo mezi Řeckem a Makedonií k dohodě o změně názvu státu na Severní Makedonie (2019).

Vlevo zakázaná původní vlajka s tzv. verginským sluncem, vpravo současná vlajka Makedonie

Kosovo:

Historicky srbské území, kde však získali většinu Albánci.
Napětí mezi zdejšími Srby a Albánci vyvrcholilo válkou v Kosovu v letech 1998-1999, kterou ukončila až intervence vojsk OSN. Od té doby bylo Kosovo pod protektorátem (dohledem) OSN.
V roce 2008 kosovští Albánci jednostranně vyhlásili nezávislost na Srbsku. Některé země (např. Česko) nezávislost uznaly, jiné ne (např. Slovensko).

Černá Hora:

Hlavní město: Podgorica
Vznikla až roku 2006 oddělením od Srbska.
Malý přímořský stát s oblibou mezi turisty — s krásnými horami (Durmitor, Prokletije), plážemi i památkami.
Ačkoli nejsou členy EU, platí eurem.

Známý záliv Boka Kotorská v Černé Hoře

Srbsko:

Hlavní město: Bělehrad (bývalo i hlavním městem celé Jugoslávie)
Stále rozlohou největší země bývalé Jugoslávie, ačkoli:
- v roce 1992 se "jejich" Jugoslávie rozpadla,
- v roce 2006 přišli o Černou Horu (ztratili přístup k moři),
- v roce 2008 přišli o Kosovo

→ frustrace Srbů

na severu státu se nachází autonomní oblast Vojvodina, kde žije mnoho národnostních menšin (Maďaři, Slováci, Češi, Rusíni...)
jejich spojencem v zahraniční politice je Rusko

Bosna a Hercegovina:

Hlavní město: Sarajevo (1914: atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este — začátek 1. světové války).
Národnostně i nábožensky nejkomplikovanější země Balkánu (proto zde jugoslávská válka trvala i nejdéle — např. masakr bosenských muslimů v Srebrenici srbskou armádou 1995, země je dodnes zčásti zaminovaná).
Bosňané = všichni obyvatelé Bosny
- bosenští Srbové = jsou pravoslavní křesťané
- bosenští Chorvati = jsou katoličtí křesťané
- Bosňáci = sunnitští muslimové.
Státní správa Bosny a Hercegoviny je značně složitá a nákladná: každý ze 3 hlavních národů má své zastoupení, země se skládá ze 2 federálních jednotek (srbské a bosňácko-chorvatské) a dále se dělí na 10 kantonů a 1 území pod přímou správou OSN
Ačkoli se to nezdá, mají přístup k moři — asi 20 km pobřeží u města Neum.
Turisticky je oblíbené starobylé město Mostar s mostem původně ze 16. stol, který byl ale během války vyhozen do vzduchu (1993) a znovu obnoven (2003).

Mostar

Chorvatsko:

Hlavní město: Záhřeb
Má nezvyklý "podkovovitý" tvar:
- severní vnitrozemí = tzv. Slavonie
- pobřežní část Jadranu = tzv. Dalmácie s množstvím ostrovů (největší Krk, Brač, Hvar, Korčula), byla v minulosti osídlena a ovlivněna Italy
- na severu poloostrov Istrie.
V Dalmácii turistický ruch, pláže, starobylá města (Dubrovník, Split, známé lázeňské středisko Opatija atd.)
Ve vnitrozemí jsou světoznámá Plitvická jezera
Prozatím nejmladší člen EU (od 2013).
Chorvaté jsou katolíci.

Plitvická jezera

Dubrovník

Slovinsko:

Hlavní město: Lublaň
Malý, hornatý stát s vyspělou ekonomikou (nejbohatší z býv. Jugoslávie).
Oblíbená je horská turistika (Karavanky, Julské Alpy, hora Triglav, jezero Bled).

hrad Bled a Bledské jezero

Report abuse