Románské umění

(v učebnici strany 63-68)

• od slova Roma = Řím (protože navazuje na antické umění)

• u nás se projevilo asi v letech 900/1000–1230

• románské stavitelství a jeho znaky:

  • typické jsou tlusté zdi s malými okny, v případě potřeby tzv. sdružená okna, v oknech a portálech nelomený oblouk:

• • zachovaly se hlavně církevní stavby:

    • tedy kostely

      • buď okrouhlé rotundy (např. sv. Kříž v Praze, sv. Kateřina ve Znojmě, sv. Jiří na Řípu...)

      • nebo baziliky s "hranatým" půdorysem (např. sv. Jiří na Pražském hradě)

    • a kláštery (základy kláštera Ostrov u Davle, základy Břevnova v Praze)

  • nebo hrady (u nás např. Přimda — nejstarší kamenný hrad, Cheb, Landštejn...)

Gotické umění

(v učebnici strany 115-120)

• pojmenování gotika vymysleli až renesanční vzdělanci: název odvodili od germánského kmene Gótů (Vizigóti, Ostrogóti) z období stěhování národů → chtěli tím vyjádřit, že gotika byla něco barbarského, i když to vůbec není pravda

• do Čech gotika začala pronikat zhruba za vlády krále Václava I. (1230-1253) a poněkud se zpožděním (kvůli husitství) vrcholí (končí) vládou Jagellonců (1471-1526)

• gotické stavitelství a jeho znaky:

  • stavby jsou vedeny do výšky (převažuje vertikální rozměr), jako by se upínaly k nebi a Bohu: protože stavby byly vysoké, využíval se systém opěrných prvků, které ukončovaly ozdobné fiály (některé stavby dokonce i spadly — architekti špatně propočítali a přehnali jejich výšku)

  • uplatňuje se lomený oblouk

• • okna chrámů byla vyplněna pestrobarevnými sklíčky, které tvořily obrazce (tzv. vitráže); hojně se využívaly chrliče v podobě bájných nestvůr a zvířat; využívala se kruhová okna (tzv. rozety):

• • opět vznikají hlavně církevní stavby (kostely, kláštery) a hrady, objevují se i měšťanské domy:

    • příklady významných královských gotických hradů: Bezděz, Křivoklát, Zvíkov, šlechtické hrady: např. Pernštejn (s pozdějšími přestavbami), Rabí, Kašperk, vodní hrad Švihov

    • chrám Sv. Barbory a kašna v Kutné Hoře, která byla významným horním městem (= těžilo se tam stříbro)

    • měšťanský dům na Staroměstském náměstí v Praze: dům U Kamenného zvonu

Vzdělanost a výtvarné umění v raném a vrcholném středověku

• v raném středověku nízká gramotnost (číst a psát uměli jen příslušníci vyššího duchovenstva) → v klášterech se opisovaly knihy (knihtisk ještě neexistoval, byl vynalezen Němcem Johannem Guttenbergem až kolem roku 1440), zdobily se iluminacemi (knižními malbami), psalo se na pergamen (bělená a hlazená zvířecí kůže), papír se objevuje až od vrcholného středověku...

• školy byly zřizovány církví: vznikaly při klášterech a při biskupstvích → výchova budoucích kněží (vyučovalo se latinsky — latina byla jazykem středověkých vzdělanců)

Česká středověká literatura

• opět především latinsky

• hlavní žánry:

  • legendy = životy svatých (legendy o sv. Václavovi, sv. Ludmile, sv. Vojtěchu atd.), v legendách má světec sloužit za vzor → legenda nevykresluje světce, jaký opravdu byl, ale jaký by měl být (idealizuje ho)

  • letopisy = krátké záznamy o významných událostech, často jen heslovité

  • kroniky = vyprávění o dobách mýtických a minulých

    • Kosmas: Kronika česká (latinsky, od mýtických počátků do roku 1125)

    • Dalimilova kronika: autorství nejasné (napsal ji snad některý vzdělaný šlechtic — tehdy výjimka), z počátku 14. století, je česky, a protože je veršovaná, byla ve středověku velice oblíbená (pochází z doby vlády Jana Lucemburského, vznikla někdy kolem 1310-1320)