České země za posledních Přemyslovců
České království za posledních Přemyslovců (1197-1306)
Přemysl Otakar I. (1197-1230) — 1198 králem, Zlatou bulou sicilskou získal kurfiřtský hlas
Václav I. (1230-1253)
Přemysl Otakar II. (1253-1278) — od 1251 i vévoda rakouský
období "Braniborů v Čechách" (1278-1283) — bezvládí
Václav II. (1283-1305) — 1300 i králem polským
Václav III. (1305-1306) — 1302 díky otci i králem uherským
Během vlády posledních Přemyslovců došlo k prudkému rozvoji Českého království, kulturnímu rozkvětu (příchod gotiky za Václava I.), začala kolonizace (zakládání vesnic — i Šenov okolo r. 1300), byla vytvořena hustá síť hradů a měst (povýšením × na zeleném drnu), přišel hospodářský rozmach → České země se staly evropskou mocností (snahy ovládnout Rakousko za Přemysla Otakara II. a poté Polsko a Uhry za Václava II. a III.)
Přemysl Otakar I.
1198 získal královský titul, 1212 byl dědičně stvrzen Zlatou bulou sicilskou (bula též omezovala dřívější závislost Čech na Německu, dávala českému králi kurfiřtský hlas)
byl silným a tvrdým panovníkem, svůj vliv posiloval na úkor oslabeného Německa (nástupnické boje v Říši)
zklidnil chaotické poměry v Čechách a nastartoval následující stoleté období rozkvětu (v Čechách tehdy vrcholí románská kultura)
vedle starých denárů zavedl nové mince: ne moc kvalitní jednostranné brakteáty
starý Břetislavův stařešinský řád nahradil právem prvorozenectví (primogenitura): vládu dědili jen potomci současného krále, tedy jeho, nikoli "bratranci" z vedlejších linií rodu, které v té době už navíc skoro všechny vymřely...
Václav I.
syn Přemysla Otakara I., bratr Anežky Přemyslovny (Svatá Anežka Česká)
Anežka se původně měla stát německou císařovnou, ze sňatku ale sešlo; založila jediný český řeholní řád Křížovníků s červenou hvězdou (starali se o chudé a nemocné), vynikala diplomatickými schopnostmi, ale i dobročinností, byla velmi vzdělaná, založila v Praze Anežský klášter
za Václava I. do Čech přichází gotická kultura, rozvíjí se rytířská kultura, Václav staví hrady (Křivoklát, Zvíkov...) a města, zve německé kolonisty, aby osídlili zalesněné a hornaté pohraničí, zve německé minnesängry (pěvci, básníci)
v roce 1240 vpadli do střední Evropy Mongolové (Tataři), které se Václav snažil odrazit
rád lovil a týdny trávil v přírodě a v lesích, na lovu přišel o oko (nazýván "Václav Jednooký"), na konci své vlády čelil spiknutí svého syna Přemysla Otakara a šlechty...
Přemysl Otakar II.
nazývaný "král železný a zlatý": železný = udatný bojovník a rytíř, v bojích se opíral o těžkou jízdu ("železní rytíři"); zlatý = spíš bohatý, zisky mu plynuly z jihlavských stříbrných dolů
Přemysl pokračoval v budování hradů a měst (Bezděz, České Budějovice, klášter Zlatá Koruna ad.) → založil kolem 30 nových měst!
vzal si za manželku o 30 let starší dědičku rakouských zemí Markétu Babenberskou → tím získal Rakousko, které uhájil i proti Uhrům (bitva u Kressenbrunnu, 1260 → jedna z největších bitev středověku)
2× se pokoušel získat římskoněmeckou korunu, nakonec se ale králem Svaté říše římské stal hrabě Rudolf Habsburský → Přemysl jeho volbu neuznal → proti Přemyslovi se spojil Rudolf s částí mocné české šlechty (která silného krále Přemysla neměla v oblibě) → bitva na Moravském poli (1278), kde Přemysl Otakar II. padl a Češi přišli o Rakousko
jelikož jeho jediný syn Václav byl ještě malý chlapec, správy Čech se ujal Václavův bratranec Ota Braniborský ("Braniboři v Čechách") → období zmatků, drancování, úpadku, malý Václav byl držen jako rukojmí na Bezdězu a pak u Berlína
Václav II.
malý Václav byl nakonec vykoupen českou šlechtou, vrátil se do Čech a byl prohlášen králem (1283)
opravdovou vládu však držel milenec (a později manžel) jeho matky Záviš z Falkenštejna (hlava rodu Vítkovců, kteří Přemysla Otakara II. zradili na Moravském poli) → znelíbil se → 1290 byl Falkenštejn na Václavův příkaz popraven
zatímco jeho otec byl udatným rytířem, Václav II. býval nemocný a chabého zdraví (bál se koček, bouřek), byl však velmi inteligentní (ačkoli ani on ještě neuměl psát)
měl obrovské zisky ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, roku 1300 vydal horní zákoník (Ius Regale Montanorum) a začal razit novou minci: pražský groš (velmi ceněná a oblíbená, tvrdá měna následující 2 století!)
Václav II. se dokonce už 60 let před svým vnukem Karlem IV. snažil založit v Praze univerzitu, ale nepodařilo se mu to...
roku 1300 získal polskou královskou korunu a roku 1302 získal pro svého jediného syna Václava III. i uherskou korunu!
Přemyslovci tím však získali obrovskou moc a stali se trnem v oku svým sousedům: Václava II. napadl římskoněmecký král Albrecht Habsburský (syn Rudolfa), ale byl vyhnán z Čech, poté Václavové ztratili uherskou korunu, Václav II. onemocněl a roku 1305 zemřel (na tuberkulózu)
pražský groš
Václav III.
jediný syn Václava II., bylo mu 17 let
musel se vydat na vojenské tažení do Polska, aby uhájil aspoň polskou korunu, ale v Olomouci byl v srpnu 1306 zavražděn (vrah ani motiv vraždy není dodnes jasný: římskoněmecký král? Poláci? Uhři? česká šlechta? někdo jiný...?) → Přemyslovci vymřeli, České království ztratilo svou první a jedinou domácí dynastii, období rozmachu bylo na čas přerušeno...